Z výsledků studie Společnosti po výživu vyplývá, že obezitou trpí o dvě procenta víc dětí ve věku 10 až 14 let než tomu bylo při průzkumu v roce 2007, kdy byla zjištěna u 5,6 procenta dětí. Ve zmíněné věkové kategorii trpí nadváhou 6,2 procenta dětí, obezitou pak 6 procent.
Podle předsedy Společnosti pro výživu a odborníka na výživu dětí primáře Petra Tláskala z Fakultní nemocnice Motol je problém tak závažný, že byl v ČR letos poprvé vyhlášen Den boje proti dětské obezitě. Připadá na 25. května. Osvětové akce v posledním květnovém týdnu upozorní na rizika a prevenci obezity u dětí.
Obezita se řadí mezi civilizační onemocnění, která souvisejí s nezdravým životním stylem. Nadbytečný tuk si děti ponesou v těle celý život a s ním i zvýšené riziko řady onemocnění, která zhoršují kvalitu života a v řadě případů ho zkracují.
Z obézních dětí bude armáda nemocných, varuje obezitoložka
Dochází k rozvoji cukrovky druhého typu, kornatění tepen a závažným komplikacím, jakými jsou infarkt myokardu či mrtvice. "Z obézních dětí roste armáda chronicky nemocných dospělých," upozorňuje dětská obezitoložka Ulrika Barčáková z Fakultní nemocnice Motol.
Obézní děti jsou podle ní navíc vystavené extrémní psychické zátěži, protože jsou často šikanovány a spolužáci se jim posmívají.
Nejdůležitější "léčbou" je prevence. Je ale třeba, aby se kromě pediatrů k nápravě situace připojily i celé rodiny, školy a školky. Právě školní jídelny a bufety mohou mít největší vliv na životní styl dětí.
Barčáková upozorňuje, že sehnat například neslazenou vodu ve školním automatu je téměř nadlidské úsilí. Přitom právě slazené limonády a pochutiny jako chipsy a sušenky jsou největším zabijákem zdravé výživy.
Naopak úroveň školních jídelen v České republice je podle Barčákové na dobré úrovni a pro děti je to často jediná vyvážená strava za celý školní den.
