Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Každá kniha mi nechá originální vzpomínku

  0:01aktualizováno  0:01
Leží poházené v kartonových krabicích pod vrstvou prachu na našich půdách; opečovávané, ochraňované a hýčkané v našich knihovničkách; pečlivě tříděné v městských knihovnách; nerozvážně pokreslované malými umělci; hynoucí ve hbitých dětských ručkách; oživované v rukou studentů; doceněné v rukou vášnivých čtenářů.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Často přeceňované, často navždy zapomenuté. Jsou nespornou součástí našeho života, ať už je máme rádi, nebo ne. Mnohdy budily svým obsahem pobouření, jindy fascinovaly. Pro někoho byly vzorem, pro někoho inspirací. Už od dávných dob jdou s člověkem ruku v ruce dějinami.

Knihy, byť je dnes považujeme za něco prachobyčejného, jsou prostě fenomén.

Euforie při strhávání obalu

Pro mě jsou knihy srdeční záležitostí. V dětství jsem milovala pestře ilustrovanou knížečku o hrbatém Quasimodovi a krásné Esmeraldě. Aniž dnes vím proč, natož abych mohla říci, co si z příběhu pamatuji. Přesto mám na ni krásnou, i když mlhavou vzpomínku.

ČTU. JSEM NORMÁLNÍ?

Čtou teenageři méně než starší generace? Je čtení jen jeden z druhů zábavy, nebo má zvláštní význam? Které knihy vás inspirovaly? Četli vám rodiče, když jste byli malí? Přežijí knihy boom moderní techniky?

Ostatně já mám na každou knihu krásnou vzpomínku. Těžko definovatelnou. Naprosto nesouvisící s obsahem knihy. Je to pocit, že něco krásného začíná a něco krásného skončí.

Ten pocit nedočkavosti a natěšenosti při čtení úplně prvních řádků, kdy netušíte, co vás čeká. Je to pocit euforie, který člověk zažívá při strhávání obalu z vánočních dárků. Chuť těch nových věcí, které ještě neznáte.

Každá kniha je pro mě novým začátkem. Autorův malý soukromý svět, do kterého mohu nahlédnout. I proto mám při čtení pocit obrovské pokory a obdivu, neboť i v krátkém textu nám autor otevírá okno do své duše, do svých snů, tužeb a představ.

Při dočítání každé nové knihymámpocit, že právě ta mě v životě ovlivnila nejvíc. I když vím, že potom budu číst spoustu dalších knih, o kterých budu znovu tvrdit totéž. Proto také nesnáším otázky typu: "Které knihy patří mezi tvé nejoblíbenější?", protože já zbožňuji všechny knihy, které ve mně zanechaly nějaký pocit, i negativní.

DISKUTUJTE NA BLOGU

Zaujalo vás, co studenti napsali v rámci projektu Studenti čtou a píší noviny? Diskutujte na studenti.blog.idnes.cz.

Není horší knihy než té, která ve vás nevzbudí vůbec nic. Na kterou zapomenete ihned, jak dočtete poslední řádek. Která vám nic nedá.
V tom je totiž smysl četby. Že vám nabízí nové obzory. Konfrontuje váš úhel pohledu na svět s jinými názory. A vy se s každou novou knihou měníte, vyvíjíte, nebo si naopak své názory utvrzujete. Utváříte si tak sami sebe.

Proto mě velmi mrzí, že se v mém okolí objevuje spousta lidí, kteří se ke knihám stavějí nepřátelsky a považují je jen za nějaký symbol šprtářství. Protože právě těmhle lidem se může stát, že budou člověkem ne bez názoru, ale bez své vlastní identity a individuality. Pouze členem jakéhosi němého šedého stáda.

Žaneta Stradiotová,
Gymnázium a SOŠPg, Nová Paka



Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
STUDENTI: Lidé nikdy nebudou dobro a zlo vnímat stejně

Globální morálka? Že všichni lidé mají stejně nastavené hodnoty? Že všichni musíme vnímat dobro a zlo stejně? Na světě jsou stovky národů s vlastní historií,...  celý článek

(ilustrační snímek)
STUDENTI: Spor o burku. Znak víry, či útlaku

Před dvěma lety bylo ve Francii zakázáno nošení burek. Tehdejší prezident toto rozhodnutí odůvodnil tím, že tento kus oblečení není pouze náboženským znakem,...  celý článek

Soumrak se blíží, obyvatelé Rávalpindí mlsně okukují pochoutky, které nabízejí
STUDENTI: Návštěva v cizině mě obohatí a ukáže, že chci žít doma

V dnešní době, kdy si každý dělá opravdu co chce a jak chce, jsou představy o přizpůsobování přinejmenším naivní. U lidí, kteří žijí v jiné zemi než ve své...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.