"Návrh kazašského parlamentu uspořádat referendum k dodatkům a změnám v ústavě musí být zamítnut," citují média z prezidentského dekretu.
Návrh uspořádat v Kazachstánu místo prezidentských voleb všelidové referendum o prodloužení Nazarbajevova mandátu vzešel před vánočními svátky z regionálního shromáždění místních politiků v Usť Kamenogorsku na východě země. Podle autorů iniciativy je smyslem návrhu "neodvádět prezidenta organizováním voleb od plnění významných úkolů" při správě státu. Obě komory parlamentu poté přijaly návrh za svůj.
"S Nazarbajevovým jménem spojujeme všechny úspěchy dnešního Kazachstánu. Naše země se za historicky krátké období stala úspěšným státem s rozvinutým tržním hospodářstvím a vysokou autoritou na mezinárodní scéně," zdůvodnil doporučení šéf kazašského Senátu Kasym-Žomart Tokajev.
Otisk Nazarbajevovy ruky v Astaně (vlevo). Vládní budovy v kazašské metropoli (vpravo)
Možnost faktického zrušení prezidentských voleb v minulých dnech kritizovaly Spojené státy, které varovaly, že referendum by znamenalo krok zpět na cestě k demokracii.
Země bohatá na nerosty, ropu a zemní plyn podobné referendum už jednou absolvovala. V roce 1995 díky němu Nazarbajev prodloužil svůj mandát až do roku 2000.
Návrh může projít i přes prezidentovo zdráhání
Na podporu referenda se prý již sešlo 3,1 milionu podpisů a je možné, že návrh i přes Nazarbajevův okatý nesouhlas projde. Podle kazašské ústavy má parlament možnost čtyřpětinovou většinou prezidentův dekret anulovat a referendum s konečnou platností prosadit.
Opozice připomíná, že podobný scénář se loni odehrál kolem návrhu udělit Nazarbajevovi čestný titul "vůdce národa". Návrh schválil parlament, ale prezident příslušný zákon odmítl podepsat. Protože ho ale přímo nevetoval, titul už mu oficiálně patří.
Kazašská metropole Astana
Autoritativní šéf státu tak podle opozice hromadí osobní moc, aniž by o to navenek sám usiloval. V Kazachstánu neexistuje parlamentní opozice a všichni poslanci patří k vládní Nazarbajevově straně Světlo vlasti. Zemi ovládá propojený systém rodinných a kmenových vazeb, přes které se rozdělují výnosy z obrovských zásob zemního plynu.
Nazarbajev zahájil svou kariéru jako dělník metalurgického závodu, postupně šplhal po stranickém žebříčku funkcí a v roce 1989 se stal prvním tajemníkem komunistické strany Kazachstánu. Při rozpadu Sovětského svazu koncem roku 1991 nezaváhal a stal se prezidentem nezávislého Kazachstánu.
Tuto funkci drží dodnes. Sedmdesátiletý Nazarbajev má v hlavním městě stepního státu vlastní mauzoleum a jakákoli kritika jeho skutků je trestná.
