Kazaň nabízí Česku moderní vrtulníky

  • 1
Do osmdesáti zemí prodává svou produkci závod na výrobu vrtulníků v tatarstánské Kazani. O dodávku sedmnácti strojů typu Mi-17V5 má nyní zájem také Česká republika v rámci umoření ruského dluhu.

Jak v Kazani sdělil generální ředitel závodu Alexandr Lavrenťjev, o kontraktu se jedná v rámci umoření ruského dluhu. Jde podle něj o moderní stroje, které odpovídají všem požadavkům členských zemí NATO.

Náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva uvedl počátkem února, že Česká republika možná získá jako část úhrady ruského dluhu místo původně domlouvaných tří velkokapacitních transportních letounů vrtulníky Mi-24 a Mi-17.

Lavrenťjev potvrdil, že potenciální dodávky Mi-17V5 by měly nahradit původní ruskou nabídku dopravních letounů An-70.

Rusko dluží České republice téměř 22 miliard korun. Zhruba polovinu dluhu by měly uhradit dodávky pro armádu. Několik desítek strojů by podle náměstka Kopřivy prakticky pomohlo vyřešit modernizaci českého vrtulníkového vojska.

Závod, který v Rusku působí již více než 60 let, dnes podle Lavrenťjevových slov patří k nejúspěšnějším v Rusku. Zároveň je podle něho mezi stovkou předních světových výrobců obdobné techniky.

Na jednom z jeho reklamních sloganů dokonce stojí, že "kazaňské vrtulníky jsou nejlepší na světě". Jejich výhodou je podle ředitele relativně nízká cena, vysoká kvalita a schopnost plnit stejné úkoly jako obdobná západní technika.

Až 90 procent své produkce kazaňský závod vyváží do zahraničí. Jeho odběrateli jsou mimo jiné členské země NATO, například Turecko. Část své produkce podnik exportuje v rámci řešení ruských dlužných závazků.

"Nemáme s tím žádné problémy. Podepisujeme s ruským ministerstvem financí dohodu o vyrovnání v rámci umoření dluhu. Pokud jde o vojenské stroje, záležitost řeší Rosoboronexport. V případě nutnosti se obracíme na soud. Netajím se tím, že se občas soudíme i s ministerstvem obrany," uvedl.

Podle Lavrenťjeva je Závod na výrobu vrtulníků v Kazani svého druhu zcela jedinečný podnik. "Své stroje sami projektujeme, vyrábíme i prodáváme," řekl. Zdůraznil, že zákazníci oceňují tzv. uzavřený cyklus. "Nemají s námi žádné problémy. Mohou si být jistí technickým zajištěním, servisem i kvalitním výcvikem personálu," dodal.

Vrtulníkový závod v Kazani podle Lavrenťjeva nemusel pozastavit svou činnost ani v létech postsovětských přeměn a jeho práci neohrozila ani ruská ekonomická krize koncem 90. let. Dnes se specializuje na výrobu vojenské i civilní produkce.

Lehké vrtulníky Ansat se začaly vyrábět před osmi léty a jsou určeny jak pro osobní dopravu, zdravotnictví, účely civilní obrany, tak pro protiteroristické operace. Stojí kolem 2,5 milionu dolarů a jeho výhodou jsou dva motory. Zájem o ně prý mají ale i vojenské struktury, zejména výzvědné služby.

"Kdyby zvláštní složky armády a policie používaly naše stroje, možná by byl boj proti terorismu efektivnější," říká Lavrenťjev. Uvedl, že jeho závod letos vyhrál tendr na dodávky vrtulníku pro ruskou armádu. Posteskl si ovšem, že ta zatím nemá
dost prostředků, aby se vybavila dodatečným množstvím novým strojů z Kazaně.

Podle Lavrenťjeva se o vrtulníky z Kazaně dnes opět začínají zajímat země Varšavské smlouvy. "Jejich trup je plně kompatibilní s náplní využívanou v zemích NATO, zatímco cena je podstatně výhodnější," uvedl.

Na palubu vrtulníků Mi-17 se vejde až 20 lidí. Mohou být vyzbrojeny, zejména neřízenými střelami. Doba výroby jednoho vrtulníku Mi-17 je dnes kolem sedmi až osmi měsíců. Montáž je převážně ruční. Podle Lavrenťjeva je tento letoun schopen plnit podstatně víc úkolů, než obdobné stroje západní provenience.


Video