Ruský prezident Vladimir Putin čeká v Šanghaji na ceremonii, která má

Ruský prezident Vladimir Putin čeká v Šanghaji na ceremonii, která má předcházet dohodě o dodávkách ruského plynu do Číny. Čínský prezident Si Ťin-pching však zatím smlouvu nepodepsal (20. května 2014)

Putinovi spojenci z „epochálního svazu“ odmítli potrestat Kyjev sankcemi

  • 693
Partneři Ruska v celní unii, tedy Bělorusko a Kazachstán, nepodpořili záměr Ruska zvýšit cla na ukrajinské výrobky v odvetě za podepsání asociační dohody s Evropskou unií. Napsal to ruský ekonomický list Vedomosti. Moskva však hodlá na přijetí "ochranných opatření", jak to sama nazývá, dál naléhat.

Hospodářskou část asociační dohody, která počítá s vytvořením zóny volného obchodu mezi Ukrajinou a EU, podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek. Dohoda vyžaduje ještě ratifikaci v parlamentech členských zemí, aby mohla začít platit.

Moskva varovala Kyjev před "vážnými následky" tohoto kroku a hrozila přijetím příslušných opatření, aby se prý nemohlo stát, že do celní unie bude pod ukrajinským pláštíkem proudit zboží z EU. Ukrajina je již členem zóny volného obchodu v rámci postsovětského Společenství nezávislých států.

Protiváha EU, Číny i USA

Kazachstán a Bělorusko jsou nejbližší spojenci Ruska. Kromě fungující celní unie založili prezidenti všech třech zemí koncem května Euroasijskou hospodářskou unii, tedy jednotný euroasijský trh se 170 miliony obyvatel, který má být po Evropské unii, Spojených státech a Číně dalším centrem světové ekonomiky.

Šéf Kremlu Vladimir Putin při podpisu označil vznik unie za "epochální událost" (více čtěte zde).

Prezidenti Běloruska, Kazachstánu a Ruska podepsali v Astaně smlouvu o Euroasijské unii.

K omezení ukrajinského dovozu Moskva podle pravidel celní unie potřebuje souhlas partnerů. Bělorusko a Kazachstán však ruský návrh, který by znamenal zhoršení vztahů s Ukrajinou, odmítly, uvedl list s odvoláním na nejmenovaného účastníka jednání.

Po jednání místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov prohlásil, že Rusko smí postupovat jednostranně, nicméně neupřesnil, jak by to mohlo učinit. "(...) ochranná opatření budou tak či onak zapotřebí a my budeme pokračovat v jednáních, aby tato opatření byla společná, nikoli jednostranná," prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Uzavření hranic by bylo komplikované

Ruští úředníci prý připouštějí, že i kdyby Rusko zvýšilo cla na ukrajinské zboží z nuly na 7,1 procenta, zboží by se i tak mohlo dostat na ruský trh přes Bělorusko, pro které by bylo složité a nevýhodné uzavřít 600 kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou.

Bělorusko je podle vicepremiéra Sjarheje Rumase rozhodně proti přijímání nějakých naléhavých opatření, protože není jasné, nakolik může být celní unie ukrajinským přidružením k EU ohrožena.

Listu se nepodařilo získat vyjádření Kazachstánu, nicméně odhadl, že když tato středoasijská země právě vyjednává o přijetí do Světové obchodní organizace (WTO), nebude zřejmě riskovat ukrajinské veto.

Vedomosti připomněly analýzu nevládního Výboru občanských iniciativ (KGI), podle kterého Rusko může v konfliktu s Ukrajinou přijít o odbytiště pro své výrobky v hodnotě až 5,8 miliardy dolarů (asi 117 miliard Kč). To je zhruba o 1,1 procenta svého vývozu, zatímco ztráty z ukončení dovozu ukrajinských výrobků by nepřekročily dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard Kč).

Ukrajina by naopak ztrátou svého hlavního odbytiště v Rusku podle KGI přišla o 15 miliard dolarů (asi 302 miliard Kč), nemluvě o ztrátě ruských investic a nákladech na přizpůsobení se normám EU. "Šoková roztržka" s Moskvou by tak Kyjev mohla stát až 33 miliard dolarů (asi 664 miliard Kč), čili zhruba dvojnásobek pomoci od Mezinárodního měnového fondu v letošním a příštím roce.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video