Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kavkazský tygr zemřel ve vězení

  17:11aktualizováno  17:11
Jeden z nejznámějších čečenských polních velitelů Salman Radujev, pověstný svou fanatickou averzí vůči Rusům, zemřel ve věznici se zpřísněným režimem v ruské Permské oblasti. Odpykával si doživotní trest. Podle ruských oficiálních zdrojů bylo příčinou jeho smrti minulou sobotu vnitřní krvácení. Obávaného rebela zvaného Kavkazský tygr nebo Meč prorokův zatkly ruské jednotky v březnu 2000.

Nekladl tehdy žádný odpor a při výslechu působil zcela odevzdaně. Už tehdy ho ruský tisk označoval vzhledem k jeho chatrnému zdraví za žijící mrtvolu.

Radujev se nicméně proslavil jako nesmiřitelný bojovník ve válce za nezávislost Čečenska na Rusku v letech 1994 až 1996. Navzdory uzavřenému příměří pokračoval v čečenském Gudermesu ve výcviku svých vojáků a připravoval je na diverzní válku.

Proces s Radujevem začal před dagestánským Nejvyšším soudem v Machačkale loni v listopadu. Trval čtyřicet dní, promluvilo 120 svědků. O průběhu soudu čtěte ZDE.

Radujev byl odsouzen za terorismus a vraždy, přičemž za jeho hlavní zločin je považováno přepadení nemocnice v dagestánském Kizljaru v roce 1996.

Se svým komandem Osamělý vlk tehdy zadržel asi dva tisíce lidí jako rukojmí. S nimi se přesunul do obce Pervomajskoje. Tu pak ruské jednotky srovnaly se zemí. Zemřelo 78 lidí. On i velká část jeho bojovníků z obklíčení utekli.

Později se také přihlásil k výbuchům na nádražích v jihoruském Pjatigorsku a Armaviru v roce 1997 a k pokusu o atentát na gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho v roce 1998.

Před soudem Radujev sám sebe představil jako velitele severovýchodního sektoru ozbrojených sil Čečenské republiky Ičkerija.

V druhé čečenské válce se podle ruského tisku vojenských aktivit už osobně neúčastnil, protože jeho zdravotní stav vyžadoval nové chirurgické operace na mozku a on sám nebyl s to velet své armádě. Následky plastik, které údajně podstoupil v Bělorusku a Německu, skrýval za tmavými brýlemi.

Salman Radujev

Narodil se v roce 1968 v čečenské obci Tejp-Gordali v okrese Nožaj-Jurt. Byl horlivým členem Komunistické strany Sovětského svazu a Komsomolu. V roce 1992 vedl místní správu v Gudermesu. Za ženu si vzal dceru prvního čečenského prezidenta a afghánského veterána Džochara Dudajeva, jehož byl oddaným stoupencem i po jeho smrti při ruském útoku v roce 1996. Nabízenou funkci v čečenské vládě Radujev odmítl, aby mohl bojovat za svobodu s plným nasazením.

O Radujevově smrti se mluvilo už krátce po vydání zatykače v lednu 2000. Zprávy o jeho zabití prý rozšiřovali Čečenci, aby ho zatčení uchránili. List Kommersant ale upozornil na napjaté vztahy mezi Radjevem a polními veliteli Šamilem Basajevem, Chattábem a Gelajevem.

Basajev i čečenský prezident Aslan Maschadov chtěli Radujeva odstranit - Basajeva a Chattába údajně Radujev nabídl Moskvě za milion dolarů.

Islámský soud v Čečensku ho odsoudil ke čtyřem letům vězení za ozbrojené povstání proti Maschadovovi v roce 1998.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v noci na středu uzavřela část amsterodamského mezinárodního letiště...
Policie zatkla v Rotterdamu muže v dodávce ze Španělska, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

Chlapec zastavil dopravu Macarenou
Teenager v Saúdské Arábii tancoval na ulici Macarenu. Zadržela ho policie

Policie v Saúdské Arábie zadržela čtrnáctiletého chlapce, který na videu z města Džidda na pobřeží Rudého moře tančí na ulici Macarenu - tanec, který proslavil...  celý článek

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.