Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kavkazský tygr zemřel ve vězení

  17:11aktualizováno  17:11
Jeden z nejznámějších čečenských polních velitelů Salman Radujev, pověstný svou fanatickou averzí vůči Rusům, zemřel ve věznici se zpřísněným režimem v ruské Permské oblasti. Odpykával si doživotní trest. Podle ruských oficiálních zdrojů bylo příčinou jeho smrti minulou sobotu vnitřní krvácení. Obávaného rebela zvaného Kavkazský tygr nebo Meč prorokův zatkly ruské jednotky v březnu 2000.

Nekladl tehdy žádný odpor a při výslechu působil zcela odevzdaně. Už tehdy ho ruský tisk označoval vzhledem k jeho chatrnému zdraví za žijící mrtvolu.

Radujev se nicméně proslavil jako nesmiřitelný bojovník ve válce za nezávislost Čečenska na Rusku v letech 1994 až 1996. Navzdory uzavřenému příměří pokračoval v čečenském Gudermesu ve výcviku svých vojáků a připravoval je na diverzní válku.

Proces s Radujevem začal před dagestánským Nejvyšším soudem v Machačkale loni v listopadu. Trval čtyřicet dní, promluvilo 120 svědků. O průběhu soudu čtěte ZDE.

Radujev byl odsouzen za terorismus a vraždy, přičemž za jeho hlavní zločin je považováno přepadení nemocnice v dagestánském Kizljaru v roce 1996.

Se svým komandem Osamělý vlk tehdy zadržel asi dva tisíce lidí jako rukojmí. S nimi se přesunul do obce Pervomajskoje. Tu pak ruské jednotky srovnaly se zemí. Zemřelo 78 lidí. On i velká část jeho bojovníků z obklíčení utekli.

Později se také přihlásil k výbuchům na nádražích v jihoruském Pjatigorsku a Armaviru v roce 1997 a k pokusu o atentát na gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho v roce 1998.

Před soudem Radujev sám sebe představil jako velitele severovýchodního sektoru ozbrojených sil Čečenské republiky Ičkerija.

V druhé čečenské válce se podle ruského tisku vojenských aktivit už osobně neúčastnil, protože jeho zdravotní stav vyžadoval nové chirurgické operace na mozku a on sám nebyl s to velet své armádě. Následky plastik, které údajně podstoupil v Bělorusku a Německu, skrýval za tmavými brýlemi.

Salman Radujev

Narodil se v roce 1968 v čečenské obci Tejp-Gordali v okrese Nožaj-Jurt. Byl horlivým členem Komunistické strany Sovětského svazu a Komsomolu. V roce 1992 vedl místní správu v Gudermesu. Za ženu si vzal dceru prvního čečenského prezidenta a afghánského veterána Džochara Dudajeva, jehož byl oddaným stoupencem i po jeho smrti při ruském útoku v roce 1996. Nabízenou funkci v čečenské vládě Radujev odmítl, aby mohl bojovat za svobodu s plným nasazením.

O Radujevově smrti se mluvilo už krátce po vydání zatykače v lednu 2000. Zprávy o jeho zabití prý rozšiřovali Čečenci, aby ho zatčení uchránili. List Kommersant ale upozornil na napjaté vztahy mezi Radjevem a polními veliteli Šamilem Basajevem, Chattábem a Gelajevem.

Basajev i čečenský prezident Aslan Maschadov chtěli Radujeva odstranit - Basajeva a Chattába údajně Radujev nabídl Moskvě za milion dolarů.

Islámský soud v Čečensku ho odsoudil ke čtyřem letům vězení za ozbrojené povstání proti Maschadovovi v roce 1998.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.