O tu kariéru Kavan pečoval čtyři roky, od slavné aféry údajně ministrem Zieleniecem podplácených novinářů přes případ Českého domu v Moskvě až po závěrečné Kavanovo vychvalování Srby. Není třeba ujišťovat, že Kavan nemá žádný podíl na vraždách, je třeba vnést jasno do letité spolupráce tandemu Kavan - Srba. To je Špidlovo téma první.
Téma druhé: Kavan je v OSN jako soukromník, ovšem za Českou republiku, která by jeho činnost měla zaplatit, což nemůže, dokud nebude Kavan zaměstnancem ministerstva zahraničí, jímž zatím není, protože nepředložil bezpečnostní prověrku, kterou jako ministr nepotřeboval, jako zaměstnanec ano. Ministr Svoboda dosud není rozhodnut, zda s Kavanem pracovní smlouvu uzavře.
Obsah předešlého odstavce vede k úvaze, nakolik je Česká republika spravována nemehly, která nejsou schopna seřadit několik jednoduchých myšlenek v logický sled. Například: Jestli se Kavan nedá prověřit, neměli jste z něj dělat ministra. Jestli jste ho poslali dělat předsedu VS OSN za ČR, tak mu to zaplaťte.
Seřadit tyto příhody do přijatelného tvaru bude obtížné i pro Špidlu. Kavan ze židle v OSN neodstoupí. Bude se hájit, že by to byla pro ČR ostuda. To je pravda, ale stejná ostuda je, že tam zůstane.
Dvojobročnickou hamižností komplikuje i vnitropolitickou situaci. Jeho poslanecký hlas může vládě chybět. Bude kvůli zvedání ruky ustavičně létat sem tam? Mohl by poslanecký mandát popustit dalšímu v pořadí, ale proč by to dělal? Za rok mu honor v OSN zmizí, mandát poslance mu vydrží ještě tři roky.
Špidla by chtěl vykročit nějak nově - z jeho slušného vyjadřování a vlídného vzhledu mnozí usuzují, že to udělá. Hned na začátku cesty má před sebou pěkný balvan. Nejrozumnější bude, když jej zapře. To se v české politice vždy vyplatí. Kavan mu nabídl pěkné řešení: zváží odstoupení z třetího, nejméně zajímavého obročí, jímž je členství v Konventu EU.
