Diplomaté upozorňují, že kromě data vybrala ministryně Madeleine Albrightová i nevelké město Independence v americkém státě Missouri jako místo, kde budou předány ratifikační listiny o přistoupení k NATO.
Různé zdroje se shodují, že rozporné informace o datu předání listin, které se má uskutečnit ve městě Independence v americkém státě Missouri, pramení z organizačních obtíží při sladění programu vysokých představitelů čtyř zainteresovaných zemí.
Sám Clark navíc Lánského ujistil, že dohoda o datu předání ratifikačních dokumentů je pouze technickou záležitostí. "Vy do NATO nevstupujete, vy už tam jste," citoval Lánský vrchního velitele evropských sil Aliance.
Americký velvyslanec v Praze John Shattuck v pondělí novinářům řekl, že přesné datum v březnu, kdy všichni tři noví členové NATO předají ratifikační dokumenty a stanou se tak členy Aliance, zatím nebylo stanoveno. "Není pochyb, že to bude v březnu, s největší pravděpodobností uprostřed března a může to být i 12.března," řekl Shattuck.
Podle velvyslance je složité, aby se na jednom místě ve stejném okamžiku ocitli tři ministři zahraničí a ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, neboť všichni jsou velmi zaneprázdněni.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil v pondělí ovšem ČTK potvrdil, že Česká republika, Polsko a Maďarsko mají uložit ratifikační listiny o vstupu do NATO 12.března v USA. Znovu se přitom odvolal na informace amerického velvyslanectví v Praze a kromě toho na zprávu českého velvyslance v USA Alexandra Vondry, jenž do Prahy termín 12.března ohlásil s konečnou platností jako osobní rozhodnutí ministryně Albrightové.
Ministři zahraničí České republiky, Polské republiky a Maďarské republiky mají předat ratifikační listiny Madeleine Albrightové zastupující USA, kde je uložena Severoatlantická smlouva; teprve tímto okamžikem se tyto země de iure stanou členy NATO. Termín 12.března oznámilo minulý týden ve čtvrtek jako první Polsko, přes víkend ho pak údajně potvrdila velvyslanectví USA v Praze a Budapešti. Podle náměstka českého ministra zahraničí Otty Picka, který se úterního setkání Lánského s Clarkem zúčastnil, se zádrhel nyní zřejmě vyskytuje na americké straně.
Mise USA při NATO byla v pondělí kvůli americkému státnímu svátku uzavřena a ze stejného důvodu zatím nebylo možné získat oficiální vyjádření ve Washingtonu.
Listiny předají ministři zahraničí ČR Jan Kavan, Polska Bronislaw Geremek a Maďarska János Martonyi. Celý přijímací proces skončí jejich uložením v depozitáři amerického Kongresu. V dalších dnech by pak měly být před sídlem NATO v Bruselu za účasti premiérů slavnostně vztyčeny vlajky nových členů.
Na straně České republiky je nyní už jen zapotřebí, aby prezident Václav Havel podepsal dokumenty o přistoupení k Washingtonské smlouvě, která je zakládající listinou NATO. Chce tak učinit společně s polským protějškem Aleksandrem Kwasniewským. Maďarský prezident Arpád Gönz podepsal dokumenty bezprostředně po jejich úterním schválení v parlamentu, protože odjíždí na delší zahraniční cestu.
Trojice uchazečů byla pozvána ke vstupu do NATO na summitu aliance v Madridu v červenci 1997. Po tříměsíčním jednání pak 16 členských zemí v prosinci téhož roku schválilo vstupní protokoly. Český parlament odsouhlasil přistoupení k NATO loni v dubnu. V Poslanecké sněmovně tento historický krok podpořilo 154 poslanců, o dva týdny později získal podporu 64 senátorů.
Desetiměsíční ratifikační proces v 16 členských zemích ukončil 1.prosince 1998 souhlas nizozemského parlamentu. Koncem letošního ledna obdržel ministr Kavan oficiální zvací dopis do aliance.
Původně se s přijetím nových členů počítalo až na dubnovém summitu k 50.výročí NATO ve Washingtonu, proces však byl posléze mírně uspíšen, aby se noví členové už mohli podílet na schvalování dokumentů, které budou na summitu předloženy.
