Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kavan: Do KFOR by republika mohla vyslat 650 vojáků

  17:00
- Do mezinárodních mírových sil v Kosovu by Česká republika mohla podle ministra zahraničí Jana Kavana přispět mechanizovaným praporem o síle zhruba 650 vojáků. "Bude svoláno mimořádné zasedání parlamentu," řekl Kavan v Budapešti po setkání se svým maďarským protějškem Jánosem Martonym.
Vyslání roty projedná Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi v úterý 15. června odpoledne.

"Některé signály, které jsem dostal během několika posledních hodin naznačují, že by se možná v parlamentu našlo pro vyslání praporu finanční řešení," uvedl ministr Jan Kavan, který se už v uplynulých dnech netajil svými rozpaky nad schválením pouhých 150 vojáků pro KFOR.

Větší jednotka získává podporu
Stejně jako ministr obrany Vladimír Vetchý se k vyslání silnější české vojenské jednotky v rámci mise KFOR do jugoslávské provincie Kosovo přiklání i vicepremiér Pavel Mertlík.

Vláda při rozhodování o českém vojenském příspěvku do mise KFOR podle Mertlíka vybrala z tří variant tu nejúspornější. "Já osobně za sebe mohu říci, že bych nebyl nepřítelem toho, abychom tam vyslali jednotku větší," dodal.

Navrhne-li Vetchý vládě v tomto směru nové usnesení, jistě o něm budou podle Mertlíka ministři jednat a budou se snažit najít rozumné finančně přijatelné východisko. Vládě by se prý rozhodovalo lépe, kdyby existovala vůle na straně poslanců parlamentu zajistit prostředky na větší jednotku.

Vicepremiér rozhodně odmítl, že by vyslání nejmenšího vojenského kontingentu do Kosova ze všech členských zemí NATO bylo ostudou české vlády. Připomněl, že Česká republika je dlouhá léta a v mnohem intenzívnější míře než řada jiných zemí přítomna v Bosně. Česká vojenská angažovanost na Balkáně je poměrně silná a zcela srovnatelná s ostatními zeměmi, zdůraznil.

Vetchý chce peníze na větší jednotku pro KFOR
Ministr obrany Vladimír Vetchý se chce pokusit jednat ve vládě i s poslaneckými kluby parlamentních stran o vyčlenění peněz na větší českou jednotku pro kosovské mírové síly KFOR než je zesílená průzkumná rota s maximálně 150 příslušníky.
"Armáda je připravena postavit větší jednotku," řekl ve čtvrtek novinářům Vetchý.

"Opoziční strany nemohou jen říkat, že by naše účast v KFOR  měla být větší, ale musí také pro to něco udělat," zdůraznil Vetchý. "My jsme žádali, aby parlament vyčlenil další prostředky... pro uprchlíky, bohužel parlament to zamítl," posteskl si ministr.

Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ve středu připustil, že Česká republika by byla schopná vyslat do Kosova prapor, který má více než 500 vojáků. Pokud by se tak stalo, byl by rovněž složen z profesionálních vojáků, pravděpodobně ze 4. brigády rychlého nasazení. "Asi bychom zvládli termín ... do 60 dnů," odhadl Šedivý. Pro vyslání větší jednotky se i přes nedostatek financí vyslovil také prezident Václav Havel.

Výstavbu zesílené průzkumné roty pro síly KFOR schválila v úterý vláda. Výraznější zastoupení České republiky v kosovských silách by podle neoficiálních informací přivítal i ministr zahraničí Jan Kavan.

Vetchý připomněl, že Česká republika má již v misích na Balkáně poměrně silné zastoupení. V Bosně působí v silách SFOR kontingent s 550 vojáky a v Albánii v misi AFOR stočlenná polní nemocnice. Polní nemocnici je podle ministra v budoucnu možné umístit i do Kosova, nebo ji nahradit jinou jednotkou.

Plně profesionální rota, jejíž základ tvoří příslušníci prostějovské roty speciálních sil, má mít maximálně 150 vojáků. Armáda zatím počítá s tím, že v ní bude 126 vojáků, kteří by do Kosova nastupovali nejdříve ve druhém sledu. V rotě, která může zabezpečovat průzkum, monitorováni situace a zabezpečování doprovodů, má působit také pyrotechnická jednotka.

Havel by rád v Kosovu viděl více českých vojáků
Prezident Václav Havel se ve středu při schůzce s premiérem Milošem Zemanem vyslovil pro to, aby česká jednotka, která se má zúčastnit mírových operací v Kosovu, byla větší než dosud plánovaných 150 lidí. Zeman opáčil, že i on by byl pro, ale že na rozšíření vojenské účasti v Kosovu nemá vláda peníze ve státním rozpočtu.

Václav Havel také vyslovil naději, že ekonomická krize v zemi brzy pomine a že vláda najde účinné mechanismy, jak toho do konce roku dosáhnout. Při schůzce s premiérem Milošem Zemanem zároveň uvedl, že by přivítal, kdyby vláda měla pro své kroky větší oporu v parlamentu.

Informace před schůzkou
Současná situace a vývoj českého hospodářství a účast České republiky na mírovém procesu v Jugoslávii patřily ke stěžejním tématům středeční schůzky prezidenta Václava Havla s předsedou vlády Milošem Zemanem. Prezident chce být podle něj informován o plánovaných krocích vlády v oblasti ekonomiky. Premiér v neděli uvedl, že očekává v českém hospodářství zvrat k lepšímu. Recese ekonomiky podle Zemana zvolna končí a propad hrubého domácího produktu se zmírňuje, což by měly potvrdit koncem června oficiální údaje Českého statistického úřadu.

Tento zvrat je podle Zemana důsledkem opatření vlády, jakými jsou investiční pobídky či budování průmyslových zón. Účast na mírovém procesu v Jugoslávii po ukončení kosovského konfliktu by měla být podle Havla povinností České republiky. "Je naší povinností k Evropě, ke světu i k sobě samým, abychom se v této poválečné rekonstrukci maximálně angažovali, a to nikoli pouze vojenskou přítomností," řekl Havel v pátek, poté co srbský parlament a prezident Slobodan Miloševič přijali mezinárodní mírový plán. ČR prozatím počítá s účastí v jednotkách KFOR a podle ministra zahraničí Jana Kavana také s nemalou finanční pomocí po ukončení války.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.