Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová

Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová | foto: Lukáš Kuběna, MF DNES

Kavalírová si stěžovala na Pernese, šéfa ústavu pro totalitu může prověřit

  • 90
Senátoři řešili situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Vede ho Jiří Pernes, zvolený jen těsnou většinou rady ústavu. "Při konkurzu nás několikrát uvedl v omyl," postěžovala si šéfka rady Naděžda Kavalírová. Senát doporučil, aby rada nechala prověřit Pernesovu spolehlivost a bezúhonnost.

Sama Kavalírová patří ke třem radním ze sedmi, kteří při volbě ruku pro historika Pernese nezvedli. Odmítla ho pak dokonce jmenovat. Na poslední chvíli se proto měnily stanovy a dekret novému šéfovi předala pověřená členka rady Petruška Šustrová z tábora příznivců. (více o jmenování Pernese čtěte zde)

"S odstupem dvou měsíců mohu zodpovědně říci, že jak v ústním pohovoru, tak neuvedením některých údajů v životopise pana docenta Pernese, jsme byli několikrát uvedeni v omyl," prohlásila před senátory Kavalírová.

Kandidát zatajil, že za komunistického režimu studoval VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu) a StB ho vedla jako kandidáta spolupráce. To podle Kavalírové ohrožuje důvěryhodnost ústavu.

Vox populi

Proti setrvání Pernese v čele ústavu vznikly petice s více než tisícovkou podpisů. Ozývají se ale i hlasy pro - 136 zaměstnanců a historiků s ústavem spojených je proti tomu, aby se nynější vedení ústavu zpochybňovalo.

Rozpaky budí také další Pernesovy kroky. "Nemám v žádném případě v úmyslu dělat čistky, spíš bych chtěl posílit vědecký úsek," tvrdil Pernes po svém vítězství.

První den ve funkci ale provedl krok úplně opačný. Ze svých funkcí museli odejít první náměstek Miroslav Lehký, náměstek pro ekonomiku provoz a informatiku René Schreier, ředitel kanceláře Patrik Košický a šéf odboru ekonomiky Marcel Uchytil. (více o propouštění čtěte zde)

"Jeho kroky naše obavy potvrzují. Ústav i archiv se snažil o co nejotevřenější přístup k dokumentům. Nyní se dovídáme, že toto úsilí má být z přání pana Pernese pozastaveno. Práce ústavu je zpochybňována," řekla Kavalírová.

Senátoři jí na závěr hodinu a půl dlouhé rozpravy vyšli vstříc a i přes nesouhlas levice a lidovců vyzvali radu ÚSTR k zadání nezávislé právní analýzy, zda nový ředitel ústavu Jiří Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti.

StB není paměť národa, jen epizoda, míní komunista

Hlavně levice pozvání a vůbec celou dnešní diskusi odmítala. Komunista Vlastimil Balín pak ve svém vystoupení zpochybnil potřebnost ústavu a jeho bádání.

"Paměť StB není pamětí národa, ale jen epizodou," prohlásil Balín a vysloužil si kritiku bojovníka proti komunistům Jaromíra Štětiny nebo předsedy Senátu Přemysla Sobotky z ODS.

Senátor Jiří Dienstbier (bezpartijní) pak debatu o zprávě Kavalírové zpochybnil argumentem, že ona reprezentuje menšinu v radě. Hlas většiny zazněl jen z dopisu, který přečetl Petr Pithart. Čtyři členové rady míní, že výběrové řízení proběhlo "zcela standardně a transparentně", stejně jako jmenování ředitele.

Dienstbier šéfku rady kritizoval i za to, že odmítla podepsat usnesení rady, protože s ním nesouhlasila. "To je jako kdyby pan předseda Sobotka odmítl podepsat, na čem se usnesl Senát," řekl Dienstbier. Kavalírová se ale ohradila, že odmítla podepsat jmenovací dekret, a to je rozdíl.

Senátor také považuje za nezbytné, aby ústav zkoumal dokumenty z minulosti, ale podle něj to dosud nejlépe dělali lidé kritizující minulého ředitele Pavla Žáčka. "Mnozí z nich z ústavu odešli," připomněl Dienstbier.

Výtku o Pernesově studiu VUML odmítl s tím, že i pro něj to za totality byl povinný předmět na vysoké škole stejně jako pro tisíce dalších lidí.

V závěrečném usnesení senátoři konstatovali, že děkují ústavu za práci v prvních dvou letech (pod Žáčkovým vedením). Rada by měla podle Senátu dbát na důsledné naplňování zákonem stanovených úkolů ústavu včetně zpřístupňování dokumentů z období komunismu. Řešení problémů je zcela v její kompetenci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video