Sama Kavalírová patří ke třem radním ze sedmi, kteří při volbě ruku pro historika Pernese nezvedli. Odmítla ho pak dokonce jmenovat. Na poslední chvíli se proto měnily stanovy a dekret novému šéfovi předala pověřená členka rady Petruška Šustrová z tábora příznivců. (více o jmenování Pernese čtěte zde)
"S odstupem dvou měsíců mohu zodpovědně říci, že jak v ústním pohovoru, tak neuvedením některých údajů v životopise pana docenta Pernese, jsme byli několikrát uvedeni v omyl," prohlásila před senátory Kavalírová.
Kandidát zatajil, že za komunistického režimu studoval VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu) a StB ho vedla jako kandidáta spolupráce. To podle Kavalírové ohrožuje důvěryhodnost ústavu.
Vox populiProti setrvání Pernese v čele ústavu vznikly petice s více než tisícovkou podpisů. Ozývají se ale i hlasy pro - 136 zaměstnanců a historiků s ústavem spojených je proti tomu, aby se nynější vedení ústavu zpochybňovalo. |
První den ve funkci ale provedl krok úplně opačný. Ze svých funkcí museli odejít první náměstek Miroslav Lehký, náměstek pro ekonomiku provoz a informatiku René Schreier, ředitel kanceláře Patrik Košický a šéf odboru ekonomiky Marcel Uchytil. (více o propouštění čtěte zde)
"Jeho kroky naše obavy potvrzují. Ústav i archiv se snažil o co nejotevřenější přístup k dokumentům. Nyní se dovídáme, že toto úsilí má být z přání pana Pernese pozastaveno. Práce ústavu je zpochybňována," řekla Kavalírová.
Senátoři jí na závěr hodinu a půl dlouhé rozpravy vyšli vstříc a i přes nesouhlas levice a lidovců vyzvali radu ÚSTR k zadání nezávislé právní analýzy, zda nový ředitel ústavu Jiří Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti.
StB není paměť národa, jen epizoda, míní komunista
Hlavně levice pozvání a vůbec celou dnešní diskusi odmítala. Komunista Vlastimil Balín pak ve svém vystoupení zpochybnil potřebnost ústavu a jeho bádání.
"Paměť StB není pamětí národa, ale jen epizodou," prohlásil Balín a vysloužil si kritiku bojovníka proti komunistům Jaromíra Štětiny nebo předsedy Senátu Přemysla Sobotky z ODS.
Senátor Jiří Dienstbier (bezpartijní) pak debatu o zprávě Kavalírové zpochybnil argumentem, že ona reprezentuje menšinu v radě. Hlas většiny zazněl jen z dopisu, který přečetl Petr Pithart. Čtyři členové rady míní, že výběrové řízení proběhlo "zcela standardně a transparentně", stejně jako jmenování ředitele.
Dienstbier šéfku rady kritizoval i za to, že odmítla podepsat usnesení rady, protože s ním nesouhlasila. "To je jako kdyby pan předseda Sobotka odmítl podepsat, na čem se usnesl Senát," řekl Dienstbier. Kavalírová se ale ohradila, že odmítla podepsat jmenovací dekret, a to je rozdíl.
Senátor také považuje za nezbytné, aby ústav zkoumal dokumenty z minulosti, ale podle něj to dosud nejlépe dělali lidé kritizující minulého ředitele Pavla Žáčka. "Mnozí z nich z ústavu odešli," připomněl Dienstbier.
Výtku o Pernesově studiu VUML odmítl s tím, že i pro něj to za totality byl povinný předmět na vysoké škole stejně jako pro tisíce dalších lidí.
V závěrečném usnesení senátoři konstatovali, že děkují ústavu za práci v prvních dvou letech (pod Žáčkovým vedením). Rada by měla podle Senátu dbát na důsledné naplňování zákonem stanovených úkolů ústavu včetně zpřístupňování dokumentů z období komunismu. Řešení problémů je zcela v její kompetenci.
