Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Exekuce, nehody i kauza Švýcarsko. Ransdorfovu kariéru provázela řada kauz

  17:40aktualizováno  17:40
Europoslanec Miloslav Ransdorf, který v pátek ve věku nedožitých 63 let nečekaně zemřel, se ve své dlouholeté politické kariéře potýkal s řadou kauz. Poslední se týkala jeho zadržení v jedné ze švýcarských bank, dlouhodobě pak politikovi KSČM dělaly problémy vysoké dluhy. Několikrát se stal také účastníkem dopravní nehody.

Europoslanec Miloslav Ransdorf na brífinku po jednání s vedením KSČM (8. prosince 2015) | foto:  Petr Topič, MAFRA

V posledních měsících se europoslancovo jméno skloňovalo v souvislosti s jeho zadržením ve Švýcarsku. Loni v prosinci ho spolu se třemi Slováky zadržela švýcarská policie v curyšské bance. Švýcarské státní zastupitelství proti nim vede trestní řízení kvůli majetkovým deliktům (více o kauze zde).

Ransdorf, který kvůli případu pozastavil členství v levicové frakci Evropského parlamentu, odmítal, že se dopustil čehokoli nezákonného (více zde). Odmítl i slova prezidenta Miloše Zemana, podle kterého se nechal snadno napálit. „Nikomu jsem nenaletěl, jak tvrdil pan prezident,“ uvedl Ransdorf na brífinku, kde kauzu vysvětloval (více o Zemanově vyjádření čtěte zde).

Ransdorfa švýcarská policie zadržela při pokusu o výběr 350 milionů eur z banky. Podle informací serveru Dennikn.sk banka sice vedla účet na Ransdorfovo jméno. Nesedělo ale datum narození. Europoslanec to odmítl s tím, že žádný účet v bance není veden na jeho jméno a že nešlo o výběr peněz.

Europoslanec za KSČM po návratu ze Švýcarska tvrdil, že žádnému podvodníkovi určitě nenaletěl:

Ransdorfovo jméno se dříve objevovalo také v souvislosti s milionovými dluhy, byla na něj dokonce uvalena exekuce (více o zadlužení zde). Své závazky prý ale v roce 2013 splatil. Podle médií Ransdorf figuroval jako svědek (poškozený) v rozsáhlé kauze obchodníků s padělky děl světoznámých malířů. Poškozených v případu je více než desítka z Česka i ze zahraničí.

Pozornost poutaly i jeho dopravní nehody. Naposledy loni v srpnu při průjezdu pražskou ulicí Novodvorská škrtl zrcátkem o chodce. V červnu 2007 na přechodu v Dejvicích lehce zranil tehdy čtyřiačtyřicetiletou chodkyni. O rok později na přechodu v pražské Karlovarské ulici za silného deště srazil osmnáctiletou dívku. Ta skončila se zraněním hlavy v nemocnici, odkud ji druhý den propustili (více o nehodě čtěte zde).

V dubnu 2010 nedal Ransdorf přednost a naboural jiné auto. Nehoda se obešla bez zranění (více o incidentu čtěte zde).

V roce 2013 vzbudil europoslanec rozruch, když napadl nizozemského novináře Toma Staala. Stalo se to poté, co po něm chtěl reportér vysvětlení k zápisu na prezenční listině v evropském parlamentu. Ransdorf tam přišel, ale záhy z budovy opět odešel. Za den strávený na půdě parlamentu pobírají europoslanci finanční náhrady ve výši zhruba 7500 korun (podrobnosti zde).

Ransdorf byl od roku 1972 členem komunistické strany. Od začátku 90. let byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR a později české Sněmovny. Od roku 2004 působil v Evropském parlamentu. Nyní byl už ve třetím volebním období. V pátek kolem poledne byl hospitalizován, odpoledne nečekaně zemřel, zřejmě na cévní mozkovou příhodu (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.