Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, který dostal na stůl kauzu neúspěšného uchazeče o studium v Plzni.
Vedení krajského soudu reagovalo tak, že Nejvyššímu správnímu soudu navrhlo, aby případ řešil raději soud v Českých Budějovicích, protože někteří plzeňští soudci na právech učí a mohli by být nařčeni z podjatosti. - čtěte Plzeňští soudci nechtějí řešit kauzu na právech, hrozí osočení z podjatosti
"Nejvyšší správní soud návrhu nevyhověl," informoval jeho mluvčí František Emmert.
Podle něj je v Plzni dostatek soudců, kteří mohou složit nestranný senát. Ti, kteří mají přímé vazby na fakultu, by ovšem podobné případy řešit neměli.
U Nejvyššího správního soudu nyní leží ještě šest nerozhodnutých návrhů na předání kauz jiným soudům, které přímo souvisí se skandálem na plzeňských právech.
Jde o žaloby, které podala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Napadla jimi rozhodnutí, jimiž Západočeská univerzita absolventům uznala diplomy ze Zakarpatské státní univerzity na Ukrajině, která má pobočku v Praze.
kauza v plzniPlzeňská práva se zhruba 4 000 studenty se pomocí reforem snaží očistit svoji pověst. Poškodily ji skandály s rychlostudenty, přijímáním obrovského množství lidí na odvolání či opsanými kvalifikačními pracemi. V nejbližší době prý univerzita začne odebírat první tituly. Poslední "aktualitou" je prohlášení děkana Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, který viní akreditační komisi z obchodování s akreditacemi. Právě komise rozhoduje, která vysoká škola bude mít právo učit určité obory, a proto je možné, že stojí také za skandálem na plzeňských právech. - více čtěte zde |
Jak uvedl místopředseda krajského soudu v Plzni Václav Roučka, mohla by být zpochybněna objektivita soudu obecně, proto soud požádal o rozhodnutí nejvyšší správní instance. "Navíc přispěla i mediální atmosféra," dodal již dříve Roučka.
Situace je ale pikantní tím, že o věci rozhodl Nejvyšší správní soud, jehož předseda Josef Baxa v Plzni na plzeňských právech také učí. Po vypuknutí "aféry práva" byl jedním z největších kritiků bývalého vedení.
Výsledkem jeho výtek proti způsobu studia primátorky Chomutova Ivany Řápkové (ODS) byla žaloba a požadavek, aby univerzita kvůli nactiutrhání zaplatila milion korun. "Kdybychom celou věc dovedli do krajnosti, tak by v malé České republice nakonec nikdo nikoho neodsoudil," myslí si Roučka.
Neblahým důsledkem celé kauzy by mohl být odchod soudců z plzeňských práv.
"Já jsem ve vysokém školství přes třicet let, baví mě to a bez toho si život nedokážu představit," uvedl ale jeden z plzeňských krajských správních soudců Petr Kuchynka, který doufá, že se mimořádná situace, která kolem plzeňských práv panuje, rychle vrátí do normálu a řeči kolem podjatosti, kterou musí každý odpovědný soudce stejně předem oznámit, budou minulostí.
Na možnou podjatost soudu upozornili studenti práv
Na možnou podjatost plzeňských soudců v kauzách, které se dotýkají právnické fakulty, upozornili poprvé její studenti.
Škola po nich chtěla zaplatit za to, že studovali neúměrně dlouho. Po nástupu nového vedení práv se zjistilo, že tu někteří i bez poplatků vydrželi více než deset let.
Několik studentů nakonec odmítlo zaplatit a univerzitu zažalovalo. Věc se dostala až ke Krajskému soudu v Plzni, ale studenti zdejší soudce označili za podjaté. "Věc se tak přesunula k Nejvyššímu správnímu soudu, i když ten o ní nerozhodl, protože studenti nezaplatili soudní poplatky," řekl už dříve Roučka.
Přesto si podle něj vzali plzeňští soudci ze studentské kauzy ponaučení a předtím, než se pustí do případu ukrajinské univerzity, požádali Nejvyšší správní soud v Brně o posvěcení, že ho smějí rozhodnout.
