Soudy už únik nahrávky schůzky v hotelu Savoy řešily dříve a oběma aktérům uložily pokuty v souhrnné výši 140 tisíc korun a zákaz práce u bezpečnostních složek. Pražský městský soud ale dnes rozhodl jinak - bývalému špionovi Bakešovi sice potvrdil stotisícovou pokutu a tříletý zákaz práce v ozbrojených sborech, expolicistu Dvořáka ale soudce osvobodil.
Byl to přitom právě Jiří Dvořák, kdo předal Bakešovi DVD s nahrávkou schůzky dvojice Šlouf - Weigl. To se pak dostalo k novinářce Sabině Slonkové a pár dní před znovuzvolením Václava Klause prezidentem způsobilo zveřejnění materiálu mezi politiky pořádné pozdvižení. Strana zelených se kvůli tomu například začala přiklánět k veřejné volbě prezidenta.
Dvořák DVD Bakešovi dal i přesto, že na to neexistoval oficiální písemný požadavek. Soudce u Městského soudu v Praze po vynesení verdiktu, který Dvořáka osvobodil, ovšem konstatoval, že v podstatě jedinou chybou bývalého elitního policisty bylo to, že byl příliš horlivý.
"Jinak jednal tak, jak se od tohoto policejního útvaru očekává. Nemohl vědět, že Petr Bakeš DVD se záznamem schůzky použije tak, jak je použil," zdůvodnil své rozhodnutí soudce. Spolupráce mezi útvarem speciálních činností, kde Dvořák pracoval, a rozvědkou byla poměrně častá a expolicista tak zřejmě jen dělal to, co mnohokrát předtím.
Podle spekulací Bakeše o nahrávku požádal bývalý ředitel rozvědky Karel Randák. Nahrávka nakonec skončila u bývalého šéfa PR sociální demokracie Petra Dimuna, který ji údajně předal Slonkové. Dimun i Randák ale takové spekulace rozhodně odmítají.
Rozhodnutí soudu je definitivní, státní zástupkyně nyní může podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Stejně jako při předchozích soudních stáních mohla i tentokrát veřejnost do soudní síně jen na vyhlášení rozsudku, protože se uvnitř mluvilo o utajovaných skutečnostech. Místnost, kde se soud odehrával, byla před jednáním zapečetěna, a dokonce se v ní nesmělo uklízet.
Bakeš, který u soudu vůbec nevypovídal, může potvrzení stotisícové pokuty považovat za úspěch, oběma mužům totiž za zneužití pravomoci veřejného činitele a neoprávněné nakládání s osobními údaji hrozilo až pět let vězení.
