V poslanecké sněmovně parlamentu proběhlo z mého popudu jednání na půdě Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, kterého se na jedné straně zúčastnili starostové z obcí pod Pradědem a na druhé straně poslanci výboru v čele s předsedou výboru Miroslavem Benešem a kromě mne i poslanci z okresu Bruntál - Jaroslav Palas a Ludmila Müllerová.
Musím říci, že se podařilo vysvětlit, že nejde jen o kousek chráněného území - totiž vlastně jen o rozlohu 20 hektarů a tudíž o 1,1 procenta celkového chráněného území a také nejde jen o jediného podnikatele a pár zainteresovaných obcí, ale o daleko více.
Že jde o živobytí velké spousty lidí, kteří nejen pod Pradědem, ale i v širokém okolí z turistického ruchu a hlavně z výborných lyžařských podmínek v okolí Pradědu dnes žijí a v budoucnosti by dál chtěli žít. Poslanci velmi dobře pochopili, že ministerský zákaz tyto možnosti a předpoklady velmi silně narušuje a oslabuje.
Přislíbili proto maximální pomoc, takže kromě jednání na půdě okresního úřadu v Bruntále, kde by měl ministr Kužvart vyslechnout názor obcí i státní správy a podnikatelů, bude tuto problematiku rovněž za přítomnosti nejen ministra Kužvarta, ale i ministra Lachnita řešit zmíněný výbor.
Střet mezi ochranou přírody a dalším rozvojem regionu je zde velice silný a perspektiva, že převáží zájem úzké skupinky ochranářů, která i podle odborníků nemá na terénu dnešních lyžařských svahů nic moc co ochraňovat, nad zájmem zachovat živobytí přímo pro stovky a následně pro tisíce lidí, je perspektivou nepřijatelnou.
Sjezdovky a chaty nahoře byly již před přírodní rezervací a já nevidím důvod, proč by to tak nemělo být dál. Ty cennější lokality chráněných druhů jsou stejně mimo terény, o nichž se hovoří. Navíc - jak chránit přírodu bez podpory a kontaktu s místními obyvateli? Zde by měl zvítězit zdravý rozum a nikoliv ekologický fanatismus.
- pondělí 22. října 2001
- 9
