Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Právníci Michalákové se ohradili proti formě schůzky v Norsku

  16:14aktualizováno  16:14
Právníci Evy Michalákové napsali norskému Barnevernu. Chtějí, aby úřad povolil další schůzku matky s jejími dětmi a žádají zodpovězení osmi otázek. Případný další posun kauzy ale nejspíš přinese až rozhodnutí o žalobě, kterou se Michaláková v Norsku domáhá svěření svých dvou synů do péče.

Eva Michaláková (9. února 2015) | foto:  Dan Materna, MAFRA

„V návaznosti na předchozí jednání a průběh nedávné schůzky matky s mladším synem v pondělí odešel do Norska oficiální dopis, ve kterém jsou uvedeny výhrady a dotazy na místní Barnevern,“ uvedli právníci Dora Boková a Pavel Hasenkopf v pondělní tiskové zprávě.

V ní stojí, že právníci norský úřad na ochranu dětí Barnevern žádají o náhradu schůzky matky s dětmi za loňský rok, kdy se konala jen jedna, byť soud Evě Michalákové přiznal schůzky dvakrát ročně. 

Právníci se také ohrazují proti podle nich „necitlivému přístupu k rodině a ponižujícím podmínkám schůzky, které zatížily maminku i dítě“. Vadí jim, že matka v březnu potkala jen mladšího ze synů, a to pod dohledem pěstounů a s bezpečnostními opatřeními (více o průběhu posledních schůzky čtěte zde).

Žádají rovněž doplnění zápisu z lednového jednání mezi právníky a norskými úřady, protože podle nich v něm nejsou některá fakta obsažená ve zvukovém záznamu schůzky (více o ní čtěte zde).

Fotogalerie

„Chceme především, aby bylo písemně potvrzeno, že matka celkem nejméně pětkrát žádala o odpověď na otázku, proč děti zůstávají v pěstounské péči, jaké závady z hlediska výchovy dětí úřad shledává v jejím chování a odůvodňuje jimi další setrvávání dětí v pěstounské péči, a jak má své chování změnit, aby podle tohoto orgánu byla znovu způsobilá vychovávat své děti. Současně chceme zaznamenat, že jsme nedostali odpověď ani na otázku, proč jsou kluci rozdělení do dvou rodin,“ uvedl Hasenkopf.

Součástí dopisu Barnevernu je i osm otázek k tomu, proč je matka dětí nyní v takové situaci, v jaké se ocitla.

Úřady už na dotazy reagovaly v dřívějších dokumentech

Odpovědi na ně ovšem norské úřady zahrnuly už v minulosti do svých rozhodnutí. V nich se například píše, že děti zůstávají u pěstounů, protože to doporučili psychologové Barnevernu. Podle jejich posudků rodiče byli nedostatečně citově angažovaní a selhali v péči (více o posudcích čtěte zde). 

Úřady také v minulosti zdůvodnily, proč jsou chlapci ve dvou pěstounských rodinách. V rozhodnutích se píše, že původní pěstounská rodina uvedla, že děti jsou společně nezvladatelné (více o kauze čtěte zde).

Norské soudy někdy po Velikonocích budou řešit žalobu, kterou se Michaláková domáhá vrácení obou chlapců do své péče.

Ve středu ve Sněmovně shrne dosavadní průběh kauzy premiér Bohuslav Sobotka. Poslanci do programu navrhli bod s názvem „informace předsedy vlády ČR pro PS PČR ke kauze Denise a Davida Michalákových v Norsku“.

Příběh dvou českých chlapců, svěřených v Norsku do pěstounských rodin, trvá už bezmála čtyři roky. Rodina o děti přišla kvůli podezření na zneužívání a násilí, matka dětí o chlapce dodnes bojuje a chce je zpět. Kauza se loni dostala v Česku do nejvyšších politických pater. Vyjádřil se s k ní prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka, který Evu Michalákovou v únoru přijal (více o schůzce mezi ní a premiérem čtěte zde).

Podívejte se na reportáž o kauze:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.