Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Polské prokletí - Katyň: po tisících vojáků tam zahynul i prezident

  12:14aktualizováno  12:14
Proklatá Katyň - říkají Poláci. Poblíž ní umírali významní Poláci už dvakrát. V roce 1940 sovětská tajná policie popravila přes 20 tisíc polských důstojníků a představitelů inteligence: velká část zahynula právě v lese u Katyně. V roce 2010 zde havarovalo polské vládní letadlo, neštěstí nepřežilo 96 lidí včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczynského.

Katyň 1943. Odborníci zkoumají nalezené tělesné pozůstatky. Sovětský svaz tvrdil, že masakr polských důstojníků není jeho dílem. | foto: ©War/UPP/TopFotoProfimedia.cz

Katyňský masakr provedla obávaná sovětská NKVD poté, co do zajetí padly desetitisíce Poláků. Polsko totiž bylo v roce 1939 vojensky poraženo a rozděleno mezi dva bezohledné tyrany - německého Adolfa Hitlera a sovětského Josifa Stalina. Diktátoři vypracovali plán na rozdělení Polska v rámci nechvalně známého sovětsko-německého paktu.

Avšak vražda v Katyni je jen jednou z kapitol dlouhého polsko-ruského nepřátelství, jehož kořeny sahají přinejmenším do 16. století. Stalinův komunistický totalitní stát v tomto ohledu brutálně pokračoval v ruské protipolské politice. A co více: i Rusové po pádu Sovětského svazu, Putinovo Rusko odmítalo podle Poláků plně přiznat historickou odpovědnost a popravy jednoznačně odsoudit. Tato skutečnost tak zůstávala hořkým problémem vztahů mezi Rusy a Poláky.

Fakt, že prezident Kaczynski a příslušníci polské politiky i armády zemřeli opět v Rusku, cestou na ceremoniál připomínající masakr spáchaný Rusy - činí z leteckého neštěstí, samo o sobě tragického, cosi ještě temnějšího. Ne náhodou někteří Poláci v době po neštěstí v televizních anketách naznačovali, zda Rusko nemá také v této tragédii prsty. Úvaha je to zcela přehnaná, i ruské úřady se však zjevně snažily věc rychle vyřešit a ukázat: my, Rusové za neštěstí neneseme odpovědnost v žádném případě, nešlo ani o technické pochybení na naší straně.

Přitom právě v posledních týdnech a dnech před havárií se polsko-ruské vztahy významně zlepšovaly: Rusové v čele s premiérem Vladimírem Putinem začali více připouštět odpovědnost za katyňskou vraždu.

Objev Hitlerovy armády

Jaká jsou historická fakta?

První zprávy o masakru v Katyni přišly paradoxně od Stalinova bývalého smluvního partnera Hitlera, který posléze od paktu upustil, v roce 1941 napadl Sovětský svaz a obsadil jeho západní část.

V roce 1943 nalezly jednotky wehrmachtu u vesnice Katyň na západě Ruska masové hroby více než 4 000 polských důstojníků. Německo poté oznámilo, že je povraždili Sověti. Nejprve to znělo jako německá propaganda snažící se rozhádat protihitlerovské spojence, vrazit klín mezi Stalinovo Rusko a západní mocnosti spolupracující s polskou exilovou vládou.

Moskva odpověděla rázně: obvinila z masakru Němce a nepřímo dokonce i polskou exilovou vládu, se kterou dočasně přerušila diplomatické styky. Nacisté ale měli tentokrát pravdu. Moskva to poprvé přiznala až před 25 lety, 13. dubna 1990, tedy téměř půl století po zločinu.

Před pěti lety se měl v Katyňském lese památce tisíců příslušníků elity polského národa poklonit polský prezident Lech Kaczyński a další představitelé Polska. Vládní speciál, jímž cestovali, však při přistávacím manévru havaroval u letiště ve Smolensku, všichni pasažéři na palubě zahynuli.

Kaczynski zahynul při letecké havárii

S prezidentem letěla manželka i řada polských činitelů

Polští důstojníci, policisté, úředníci a intelektuálové zajatí Sověty byli - po rozdělení Polska mezi nacistické Německo a Stalinovo Rusko - internováni v ruském Kozelsku a Ostaškově a v ukrajinském Starobelsku. V dubnu až květnu 1940 byli převáženi do táborů sovětské tajné policie NKVD, odkud je deportovali k místům hromadných poprav: zastřeleno byl 15 000 lidí.

Rozhodnutí k jedné z masových vražd druhé světové války z března 1940 vydal podle historiků sovětský vůdce Josif Stalin, šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov a další členové tehdejšího moskevského vedení. Seznamy zajatců připravil Lavrentij Berija, tehdejší šéf ministerstva vnitra.

Celkem stalinská policie NKVD postřílela v katyňském lese, v Charkově a na dalších místech na 22 000 Poláků. Mezi oběťmi masakru jsou podle historiků i přibližně tři stovky Čechů.

Stalin chtěl zbavit Polsko intelektuální elity

Až v 90. letech nalezli u ruských vesnic Mednoje a Jamok a poblíž dnes již ukrajinského Charkova další masové hroby. Oběti byly popravovány vstoje výstřelem z německé pistole do týla a někteří byli probodnuti bajonetem užívaným výhradně Rudou armádou.

Za likvidací polských důstojníků prý stála Stalinova touha po odplatě za porážku Rudé armády v roce 1920, kdy Poláci zabránili postupu bolševiků na východ, a Stalinovo rozhodnutí zbavit polský národ jeho intelektuální elity.

Dlouhá léta mlčení

Už uprostřed války začali být o Stalinově odpovědnosti za katyňský masakr přesvědčeni polští exiloví politici. A uvažovali o ní i Britové v čele s premiérem Winstonem Churchillem.

Také norimberský soud po válce neprokázal německou vinu, avšak sovětská vláda zachovala o věci na desítky let mlčení. „V Katyňském lese na podzim roku 1941 prováděly německé okupační úřady hromadné popravy polských válečných zajatců,“ zazněl pouze závěr sovětské komise ke Katyni v roce 1952.

Ačkoli Západ za studené války o sovětské vině víceméně nepochyboval, Sověti katyňský zločin dlouho mistrně zakrývali. K matení veřejnosti jim posloužila běloruská vesnice Chatyň, kde byl vybudován památník stovkám běloruských obcí zničených nacisty. Když chtěl například v 70. letech uctít památku obětí nacismu americký prezident Richard Nixon, Moskva jej ráda vyslala do Chatyně.

V té době opět zaznívaly ve světě hlasy, aby alespoň například v Londýně stál památník obětem katyňského masakru. Po Nixonově návštěvě se však mnozí divili proč, když už přece existuje. Uniklo jim, že v Chatyni, a ne v Katyni. Obec Katyň, ležící na západě Ruska asi 15 kilometrů od města Smolensk, Sověti dokonce raději na čas vymazali z některých atlasů.

K tragédii se přihlásil až Gorbačov

Polský oficiální tisk poprvé přinesl důkaz o sovětské vině za Katyň v únoru 1989. Byla jím zpráva komise Polského červeného kříže, která v roce 1943 exhumovala přes 4 000 mrtvých z osmi hromadných hrobů v katyňském lese.

Dokument dokázal, že polští důstojníci byli zavražděni koncem března až začátkem května 1940, tedy více než rok před německým vpádem do SSSR.

Pravdu přiznal až v dubnu 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. „Sovětský svaz vyjadřuje hluboké politování nad katyňskou tragédií a prohlašuje, že je to jeden z nejtěžších zločinů stalinismu,“ znělo v oficiální zprávě.

Další důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walęsovi některé dokumenty a za masakr se omluvil. Na místě tragédie nyní stojí památník.

Na druhé straně mnozí ruští politici i novináři Stalinovu vinu zpochybňovali, jiní tvrdili, že popravy přece neřídilo Rusko, ale Sovětský svaz; tedy stát, který už neexistuje a za jehož činnost Rusko nenese odpovědnost.

Poláky navíc dráždilo, že Rusko Putina a Medveděva se v jiných ohledech naopak k odkazu Stalina hrdě hlásí, přitom právě on dal k popravám rozkaz. Konečně velká část obyčejných Rusů netuší, že katyňský masakr nespáchali Němci, ale Sověti. Učebnice ruského dějepisu jsou ke zločinům sovětského režimu obecně shovívavé.

Masakr se stal ve světě předmětem pozornosti opět v září 2007, kdy měl premiéru film polského režiséra Andrzeje Wajdy Katyň (Katyń), jehož tématem je osud rodin zavražděných důstojníků. Námět filmu je režisérovi blízký, protože jeho otec Jakub Wajda patřil mezi katyňské oběti. (Více o filmu Katyň zde)

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.