Spor o vlastnictví památky mezi státem a církví trvá téměř 17 let. Obecné soudy stály na straně církve až do doby, kdy do sporu zasáhl před dvěma lety Nejvyšší soud (NS). Podle něj náleží památka "všemu československému lidu", tedy českému státu. Své rozhodnutí potvrdil letos v březnu a odmítl dovolání církve.
Metropolitní kapitula u sv. Víta v čele s kardinálem Miloslavem Vlkem pochybuje o nestrannosti soudce Nejvyššího soudu Františka Ištvánka, který byl před rokem 1989 členem KSČ.
"V tomto smyslu podmínky nezávislého a nestranného soudu v dovolacím řízení naplněny nebyly a dokonce nebyly naplněny ani u členů senátu, který námitku podjatosti projednával," uvádí prohlášení, které má k dispozici.
Církev se také ohrazuje proti jinému výkladu zákona o půdě a závazku státu zmírnit majetkové křivdy způsobené církevním představitelům za komunismu.
Zároveň se jí nelíbí, že NS nařídil soudům nižší instance řídit se názorem, který je podle ní poplatný socialistické době. NS se totiž při svém rozhodování opřel o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti Pražského hradu.
Katedrála je nejnavštěvovanějším českým chrámem a jedním ze symbolů české státnosti. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. V katedrále jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.
