Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme vlastní biskupství, napsali katolíci z Vysočiny papeži

  11:30aktualizováno  11:30
Vysočina se řadí mezi kraje s nejvyšším počtem věřících. Katolíci z Vysočiny proto nyní usilují o zřízení vlastního biskupství. Vysočina byla totiž dosud rozdělená mezi tři diecéze. Dopis s žádostí aktivisté adresovali i do Vatikánu papeži Benediktu XVI. Přitom v Jihlavě, kde má sídlo biskupství vzniknout, se od aktivity distancují.

Katolické Společenství čistých srdcí ve Vranově nad Dyjí (ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Zástupci katolíků z Vysočiny se obrátili i na Českou biskupskou konferenci s žádostí o slyšení. Chtějí biskupům přednést svůj návrh na zřízení nového biskupství pro Vysočinu.

"Vysočina patří dlouhodobě k nejvíce věřícím krajům v jinak ateistické České republice. V současné době je však rozdělená do třech diecézí. To neodpovídá potřebám místní katolické komunity, kde trvalé přítomnost biskupa prostě chybí," vysvětluje důvody žádosti o zřízení nového biskupství Tomáš Zdechovský, který je hlavním organizátorem celého nápadu.

Podle katolických intelektuálů samotné žádosti o schůzku s biskupy předcházela více jak dvouletá diskuse v místních farnostech a vikariátech. Mnoha lidem se iniciativa líbila, proto se intelektuálové rozhodli dopisem oslovit biskupy a vyzvat je k diskusi.

Mezi signatáři dopisu nechybí například dlouholetý bývalý poslanec Jan Kasal z KDU-ČSL, krajský předseda TOP 09 Jiří Blažek nebo krajský radní Tomáš Škaryd z ČSSD.

V Jihlavě, kde má být sídlo biskupství, návrh odmítají

"Je to spíše úsměvné, iniciátory té akce vůbec neznám. Rozhodně to není věcí římskokatolické farnosti v Jihlavě, a tuto věc my nepodporujeme," reagoval zástupce jihlavské farnosti Petr Ivan Božik. Přitom právě v Jihlavě by podle iniciátorů mělo mít biskupství své sídlo.

Podle Božíka je současné uspořádání, kdy katolíci na Vysočině spadají pod diecéze v Hradci Králové, Českých Budějovicích a v Brně, vyhovující."Současné zřízení je úplně běžná věc i v jiných zemích," řekl Božík a naznačil, že motivem iniciativy by možná mohlo být lákavé téma pro voliče před krajskými volbami.

Kostel svatého Jakuba v Jihlavě

Svatý Jakub je farnost patřící historicky od svého vzniku v 13. století k premonstrátům, od r. 1591 pak ke strahovským premonstrátům, není tedy ani ve vlastnictví biskupství. Zřízení sídla nového biskupství by tam tak bylo složité.

Božik nic neví ani o dopisu papeži. "Pokud budeme požádáni o nějaké stanovisko ze strany biskupů, určitě sdělíme svůj názor," dodal s tím, že bude odmítavý.

K diskusi s lidmi aktivisté založili i vlastní facebookovou skupinu. (Připojit se do ní můžete zde). A na ní diskutují i další lidé do problému zasvěcení.

"Nejsem si jistý, jestli je přínosné usilovat o vlastní biskupství, ale toto rozpolcení Vysočiny jsem vnímal dost intenzivně. Pocházím z farnosti Luka nad Jihlavou. Bylo by logické, kdybychom akce mohli pořádat i s mladými třeba z farnosti Polná, v čemž nám samozřejmě nikdo nebránil, ale byla to poměrně komplikovaná věc. Neznali se kněží, neznali jsme se my mladí, protože jsme každý jezdili za svým biskupem na setkání mládeže," popsal v diskuzi na facebooku problémy se současným rozdělením Jan Šedo.

"A my chceme Biskupství Českomoravské! Kraj Pardubický, arcibiskupství Olomoucké, kdo v tomhle má žít," zapojil se do diskuze Josef Jílek.

Ozvaly se i hlasy o umístění biskupství do Žďáru či Třebíče

Jihlavské biskupství by mělo mít podle aktivistů sídlo v krajském městě, kde by případnou katedrálou mohl být kostel sv. Jakuba nedaleko Masarykova náměstí. Samotnému biskupství by pak mohly sloužit přilehlé církevní objekty.

Umístění biskupství do kostela svatého Jakuba v Jihlavě by bylo podle faráře Božika složité. "Každopádně jde o zřejmou neznalost věci toho, kdo to navrhl. Svatý Jakub je farnost patřící historicky od svého vzniku v 13. století k premonstrátům, od r. 1591 pak ke strahovským premonstrátům, není tedy ani ve vlastnictví biskupství," řekl Božik.

Proti tomu se ale ozvaly hlasy, proč by nemohlo být třeba v Třebíči či ve Žďáře nad Sázavou.

"Jako patriot z Vysočiny a hlavně ze Žďáru nad Sázavou tuto myšlenku podporuji. Sídlo by mohlo být v bývalém cisterciáckém klášteře ve Žďáře nad Sázavou," navrhuje v diskuzi na facebooku místostarosta Žďáru Ladislav Bárta. Podle něj je dobrým základem pro umístění do Žďáru i odkaz architekta Santiniho v tomto městě.

Příznivci iniciativy věří, že by se nápad s novým biskupstvím mohl realizovat do pěti let.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Výpadky volebních webů ČSÚ způsobil hackerský útok, oznámil úřad

Sobotní výpadky volebních webů ČSÚ způsobil masivní hackerský útok. Podle úřadu ale útok neovlivnil předávání a zpracování výsledků voleb. Úřad poznatky předá...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
S výsledky voleb Češi spíš spokojeni nejsou, ukázal bleskový průzkum

Češi nejsou spokojeni s výsledky voleb. Ukázal to průzkum společnosti Median. Podle něj většina lidí sice nemá obavy o budoucnost demokracie v zemi, dotázaným...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se 12. září v Praze zúčastnil jednání tripartity. Na...
Babiš dostane šanci sestavit vládu. Zeman by byl proti jeho vydání policii

Prezident Miloš Zeman počítá s tím, že šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jmenuje premiérem. „Není to populista, je to pragmatik,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.