Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme vlastní biskupství, napsali katolíci z Vysočiny papeži

  11:30aktualizováno  11:30
Vysočina se řadí mezi kraje s nejvyšším počtem věřících. Katolíci z Vysočiny proto nyní usilují o zřízení vlastního biskupství. Vysočina byla totiž dosud rozdělená mezi tři diecéze. Dopis s žádostí aktivisté adresovali i do Vatikánu papeži Benediktu XVI. Přitom v Jihlavě, kde má sídlo biskupství vzniknout, se od aktivity distancují.

Katolické Společenství čistých srdcí ve Vranově nad Dyjí (ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Zástupci katolíků z Vysočiny se obrátili i na Českou biskupskou konferenci s žádostí o slyšení. Chtějí biskupům přednést svůj návrh na zřízení nového biskupství pro Vysočinu.

"Vysočina patří dlouhodobě k nejvíce věřícím krajům v jinak ateistické České republice. V současné době je však rozdělená do třech diecézí. To neodpovídá potřebám místní katolické komunity, kde trvalé přítomnost biskupa prostě chybí," vysvětluje důvody žádosti o zřízení nového biskupství Tomáš Zdechovský, který je hlavním organizátorem celého nápadu.

Podle katolických intelektuálů samotné žádosti o schůzku s biskupy předcházela více jak dvouletá diskuse v místních farnostech a vikariátech. Mnoha lidem se iniciativa líbila, proto se intelektuálové rozhodli dopisem oslovit biskupy a vyzvat je k diskusi.

Mezi signatáři dopisu nechybí například dlouholetý bývalý poslanec Jan Kasal z KDU-ČSL, krajský předseda TOP 09 Jiří Blažek nebo krajský radní Tomáš Škaryd z ČSSD.

V Jihlavě, kde má být sídlo biskupství, návrh odmítají

"Je to spíše úsměvné, iniciátory té akce vůbec neznám. Rozhodně to není věcí římskokatolické farnosti v Jihlavě, a tuto věc my nepodporujeme," reagoval zástupce jihlavské farnosti Petr Ivan Božik. Přitom právě v Jihlavě by podle iniciátorů mělo mít biskupství své sídlo.

Podle Božíka je současné uspořádání, kdy katolíci na Vysočině spadají pod diecéze v Hradci Králové, Českých Budějovicích a v Brně, vyhovující."Současné zřízení je úplně běžná věc i v jiných zemích," řekl Božík a naznačil, že motivem iniciativy by možná mohlo být lákavé téma pro voliče před krajskými volbami.

Kostel svatého Jakuba v Jihlavě

Svatý Jakub je farnost patřící historicky od svého vzniku v 13. století k premonstrátům, od r. 1591 pak ke strahovským premonstrátům, není tedy ani ve vlastnictví biskupství. Zřízení sídla nového biskupství by tam tak bylo složité.

Božik nic neví ani o dopisu papeži. "Pokud budeme požádáni o nějaké stanovisko ze strany biskupů, určitě sdělíme svůj názor," dodal s tím, že bude odmítavý.

K diskusi s lidmi aktivisté založili i vlastní facebookovou skupinu. (Připojit se do ní můžete zde). A na ní diskutují i další lidé do problému zasvěcení.

"Nejsem si jistý, jestli je přínosné usilovat o vlastní biskupství, ale toto rozpolcení Vysočiny jsem vnímal dost intenzivně. Pocházím z farnosti Luka nad Jihlavou. Bylo by logické, kdybychom akce mohli pořádat i s mladými třeba z farnosti Polná, v čemž nám samozřejmě nikdo nebránil, ale byla to poměrně komplikovaná věc. Neznali se kněží, neznali jsme se my mladí, protože jsme každý jezdili za svým biskupem na setkání mládeže," popsal v diskuzi na facebooku problémy se současným rozdělením Jan Šedo.

"A my chceme Biskupství Českomoravské! Kraj Pardubický, arcibiskupství Olomoucké, kdo v tomhle má žít," zapojil se do diskuze Josef Jílek.

Ozvaly se i hlasy o umístění biskupství do Žďáru či Třebíče

Jihlavské biskupství by mělo mít podle aktivistů sídlo v krajském městě, kde by případnou katedrálou mohl být kostel sv. Jakuba nedaleko Masarykova náměstí. Samotnému biskupství by pak mohly sloužit přilehlé církevní objekty.

Umístění biskupství do kostela svatého Jakuba v Jihlavě by bylo podle faráře Božika složité. "Každopádně jde o zřejmou neznalost věci toho, kdo to navrhl. Svatý Jakub je farnost patřící historicky od svého vzniku v 13. století k premonstrátům, od r. 1591 pak ke strahovským premonstrátům, není tedy ani ve vlastnictví biskupství," řekl Božik.

Proti tomu se ale ozvaly hlasy, proč by nemohlo být třeba v Třebíči či ve Žďáře nad Sázavou.

"Jako patriot z Vysočiny a hlavně ze Žďáru nad Sázavou tuto myšlenku podporuji. Sídlo by mohlo být v bývalém cisterciáckém klášteře ve Žďáře nad Sázavou," navrhuje v diskuzi na facebooku místostarosta Žďáru Ladislav Bárta. Podle něj je dobrým základem pro umístění do Žďáru i odkaz architekta Santiniho v tomto městě.

Příznivci iniciativy věří, že by se nápad s novým biskupstvím mohl realizovat do pěti let.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.