Zástupci katolíků z Vysočiny se obrátili i na Českou biskupskou konferenci s žádostí o slyšení. Chtějí biskupům přednést svůj návrh na zřízení nového biskupství pro Vysočinu.
"Vysočina patří dlouhodobě k nejvíce věřícím krajům v jinak ateistické České republice. V současné době je však rozdělená do třech diecézí. To neodpovídá potřebám místní katolické komunity, kde trvalé přítomnost biskupa prostě chybí," vysvětluje důvody žádosti o zřízení nového biskupství Tomáš Zdechovský, který je hlavním organizátorem celého nápadu.
Podle katolických intelektuálů samotné žádosti o schůzku s biskupy předcházela více jak dvouletá diskuse v místních farnostech a vikariátech. Mnoha lidem se iniciativa líbila, proto se intelektuálové rozhodli dopisem oslovit biskupy a vyzvat je k diskusi.
Mezi signatáři dopisu nechybí například dlouholetý bývalý poslanec Jan Kasal z KDU-ČSL, krajský předseda TOP 09 Jiří Blažek nebo krajský radní Tomáš Škaryd z ČSSD.
V Jihlavě, kde má být sídlo biskupství, návrh odmítají
"Je to spíše úsměvné, iniciátory té akce vůbec neznám. Rozhodně to není věcí římskokatolické farnosti v Jihlavě, a tuto věc my nepodporujeme," reagoval zástupce jihlavské farnosti Petr Ivan Božik. Přitom právě v Jihlavě by podle iniciátorů mělo mít biskupství své sídlo.
Podle Božíka je současné uspořádání, kdy katolíci na Vysočině spadají pod diecéze v Hradci Králové, Českých Budějovicích a v Brně, vyhovující."Současné zřízení je úplně běžná věc i v jiných zemích," řekl Božík a naznačil, že motivem iniciativy by možná mohlo být lákavé téma pro voliče před krajskými volbami.
Kostel svatého Jakuba v JihlavěSvatý Jakub je farnost patřící historicky od svého vzniku v 13. století k premonstrátům, od r. 1591 pak ke strahovským premonstrátům, není tedy ani ve vlastnictví biskupství. Zřízení sídla nového biskupství by tam tak bylo složité. |
Božik nic neví ani o dopisu papeži. "Pokud budeme požádáni o nějaké stanovisko ze strany biskupů, určitě sdělíme svůj názor," dodal s tím, že bude odmítavý.
K diskusi s lidmi aktivisté založili i vlastní facebookovou skupinu. (Připojit se do ní můžete zde). A na ní diskutují i další lidé do problému zasvěcení.
"Nejsem si jistý, jestli je přínosné usilovat o vlastní biskupství, ale toto rozpolcení Vysočiny jsem vnímal dost intenzivně. Pocházím z farnosti Luka nad Jihlavou. Bylo by logické, kdybychom akce mohli pořádat i s mladými třeba z farnosti Polná, v čemž nám samozřejmě nikdo nebránil, ale byla to poměrně komplikovaná věc. Neznali se kněží, neznali jsme se my mladí, protože jsme každý jezdili za svým biskupem na setkání mládeže," popsal v diskuzi na facebooku problémy se současným rozdělením Jan Šedo.
"A my chceme Biskupství Českomoravské! Kraj Pardubický, arcibiskupství Olomoucké, kdo v tomhle má žít," zapojil se do diskuze Josef Jílek.
Ozvaly se i hlasy o umístění biskupství do Žďáru či Třebíče
Jihlavské biskupství by mělo mít podle aktivistů sídlo v krajském městě, kde by případnou katedrálou mohl být kostel sv. Jakuba nedaleko Masarykova náměstí. Samotnému biskupství by pak mohly sloužit přilehlé církevní objekty.
Umístění biskupství do kostela svatého Jakuba v Jihlavě by bylo podle faráře Božika složité. "Každopádně jde o zřejmou neznalost věci toho, kdo to navrhl. Svatý Jakub je farnost patřící historicky od svého vzniku v 13. století k premonstrátům, od r. 1591 pak ke strahovským premonstrátům, není tedy ani ve vlastnictví biskupství," řekl Božik.
Proti tomu se ale ozvaly hlasy, proč by nemohlo být třeba v Třebíči či ve Žďáře nad Sázavou.
"Jako patriot z Vysočiny a hlavně ze Žďáru nad Sázavou tuto myšlenku podporuji. Sídlo by mohlo být v bývalém cisterciáckém klášteře ve Žďáře nad Sázavou," navrhuje v diskuzi na facebooku místostarosta Žďáru Ladislav Bárta. Podle něj je dobrým základem pro umístění do Žďáru i odkaz architekta Santiniho v tomto městě.
Příznivci iniciativy věří, že by se nápad s novým biskupstvím mohl realizovat do pěti let.
