Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kateřina Brožová: Topolánek myslí na sebe, já na lidi

  11:50aktualizováno  21. května 16:18
Co ví Kateřina Brožová o politice? Vždyť je to jen barbie a zlatokopka, začalo se ozývat poté, co jí Paroubek nabídl místo na kandidátce do Sněmovny. "Čím víc do mě kopou, tím větší do toho mám chuť," říká ve svém prvním rozhovoru o politice. "Chci dělat politiku pro lidi."

Jiří Paroubek je citlivý a galantní. V poslední době se zklidnil, což se mi líbí, říká Brožová. | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Volila jste někdy ODS?
Volila, ale je to už hodně dávno, těsně po revoluci. Spíš z nevědomosti.

Kde se ve vás vzala ta slabost pro levici?
Už v mládí, byla jsem tak vychovaná. Maminka je z Ruska a byla sólistkou baletu Národního divadla, tatínek se vyučil jako knihkupec, ale celý život je sólovým houslistou. Jako umělci měli k levici blízko oba. Tloukli mi do hlavy slušné chování a úctu ke druhému člověku. Nebylo mi jedno, když si třeba kantorka zasedla na spolužačku.

Co je na tom levicového?
Ale ano, je, starost o to, jak se daří druhým. Pravice naopak prosazuje větší dravost, sobeckost, zaměření na sebe sama. Levicové názory jsou mi bližší už dlouho, ale nechtěla jsem to nikam vykřikovat. Bála jsem se.

Čeho?
Že mě lidi odsoudí. Někteří umělci se to stále bojí přiznat, ale levicové názory mají taky. Logicky, pracují s emocemi, s pocity. Já třeba už sedm let vystupuju na akcích sociální demokracie, ale až loni na podzim jsem řekla, že si nejdu jen tak kolem zazpívat. Že tam jsem i z přesvědčení.

Budete tedy na podzim, před volbami do Sněmovny, na kandidátce sociální demokracie? Jiří Paroubek by si to přál.
Tak předně: nejsem to já, kdo přišel s tím, že bych měla kandidovat. A aniž bych k tomu řekla jediné slovo, všichni se na mě sesypali a nadávali mi. Ano, přemýšlím o tom. Pokud o mě budou mít v Ústeckém kraji zájem, zkusím to. Ale nikam se necpu a vnucovat se nebudu.

S Ústeckým krajem však nemáte společného vůbec nic.
To je pravda, nebydlím tam. Byl to nápad Jiřího Paroubka a jeho blízkých. Chci je podpořit.

A víte o Ústeckém kraji něco víc, než že tam leží Ústí nad Labem? Tak třeba právě v Ústí mám část příbuzenstva a zrovna v pátek jsem tam hrála představení s Divadlem Bez zábradlí. Často tam jezdím, vystupovala jsem tam i pro charitu. Na to, abych řešila otázku Romů, je stejně brzo.

Topolánek nemyslí na lidi

Jaký je Jiří Paroubek?
Než jsem ho poznala osobně, byl na můj vkus možná až moc razantní a ostrý.

Buldozer.
Na tom ale není nic špatného. Pak jsem ho poznala v zákulisí, jako člověka klidného, mírného, velmi galantního. Byl to on, kdo mě blíže přitáhl k sociální demokracii. Pozval mě jako hosta na sjezd, pak i na společnou večeři po volbě předsedy.

Čím si vás získal?
Líbí se mi, jak vystupuje. Jak mluví. Možná si udělal u někoho zle tím, že byl dřív tak tvrdý, ale v poslední době se mi zdá, že věci víc vysvětluje. Je klidnější, lidštější, což se mi líbí. Na nic si nehraje a chová se jako člověk, kterému není jedno, jak se u nás lidi mají. Dělá politiku pro ně, ne pro sebe.

To je asi jediný politik v zemi.
Nevím... Já vždycky brala politiku jako obor, který se má starat o lidi. Proto mi vadí to sousloví politická kariéra – pro mě by politika nebyla kariérou. Osobní ambice se týkají možná jiných.

Kterých?
Určitě pana Topolánka.

Kateřina Brožová s reportérem MF DNES Martinem MoravcemJak jste na to přišla? Proč by byl Paroubek lepším premiérem?
Protože je jeho politika bližší lidem. Nelíbí se mi, když je něco příliš razantní a příliš se prosazují zájmy některých skupin. K tomu přidám Topolánkovo chování. Co předcházelo pádu vlády, přece není hodné premiéra. Posílat své lidi uhlazovat reportáže do veřejnoprávních médií.

Co vám na minulé vládě a na pravici tak vadí?
Jejich politika je na úkor chudých, třeba důchodců. Starejte se všichni o sebe, pak se budete mít dobře. Nikdo jiný se o vás nepostará. Pravicová politika má blíž ke korupci, obcházení veřejných soutěží, lobbingu. O lidi se má přece starat stát – třeba když ztratí zaměstnání. Sociální demokracie chce peníze na školství, zdravotnictví...

No jo, ale někde je přece nejdřív musí vzít. Což pravice řeší zavedením školného nebo poplatky u doktora.
To jsme ale v bludném kruhu. Než zavedli poplatky, snížili daně. Jistě, nízká daň by se asi líbila všem, ale tak to nejde. Když přišla krize, mají lidi zůstat na ulici? Kdo jim má pomoci? Poplatky jim nepomůžou, pomoci má stát.

Takže tu máme zastánkyni progresivní daně. Čím víc vyděláš, tím větší procento na daních zaplatíš.
Progresivní daň se mě samozřejmě týká. Pokud vydělám víc, zaplatím víc. Mohla bych si říct, že budu radši doma s dcerou, tolik nepracovat a tím pádem míň odevzdávat. Ale chápu to jako solidaritu s ostatními. Pokud žiju ve státě, který má nějak fungovat, tak se o to taky musím nějak přičinit. Třeba tím, že budu platit větší daně než teď.

Ale kde pak budu mít motivaci makat, když mi ty peníze seberete?
Jde ale přece o extrémy, o lidi, kteří nevědí, jestli si koupí dva tryskáče nebo čtyři.

Jenže sociální demokracie chce zdanit lidi podstatně chudší, s příjmy už od sto tisíc korun.
Jak říkám, taky se mě to týká. Taky musím vydělat hodně – abych zaplatila své drahé auto, bydlení, chůvu a abych si mohla dovolit standard, který žiju. Ale ty daně jsem platila i dřív a vyšla jsem. Tak se podívejte, jak se u nás projevila rovná daň. Máme ve státní kase míň peněz. Ale ano, můžeme si taky žít každý po svém a neohlížet se na druhé. Pak budeme jako za doby ledové, stát se rozpadne a my se všichni pozabíjíme.

Vadí vám, že šéf Českých drah a další jemu podobní berou půl milionu měsíčně?
Nejsem ta, která bude křičet, že jim to máme sebrat. Když něco umí a vedou svou firmu dobře, musí mít finanční motivaci. Nepůjdou to přece dělat za plat člověka z ulice.

Nebudu hlasovat, jak si dupnou

Jsou v sociální demokracii další lidé, kteří vám jsou sympatičtí?
Určitě, třeba Vítězslav Jandák, bývalý kolega herec. Líbí se mi, jak umí říkat své názory.

No, o vás nedávno řekl, že vaše nasazení do voleb je čistý marketing.
Ale volby jsou přece i marketing, proto máme třeba billboardy. Pokud pomůžu vyhrát volby, proč ne. Na tom není nic špatného.

V PĚTI ČÍSLECH

0 To jsou zatím její politické zkušenosti.

5 Páté místo by jí pravděpodobně patřilo na kandidátce Ústeckého kraje.

41 Tolik je jí let, narodila se 9. února 1968.

10 Tolik let trval její vztah s podnikatelem Zdeňkem Tomanem, synem ministra ze Štrougalovy vlády.

7 Má sedmiletou dceru Kateřinu.

Slyšel jsem taky, že jste neřízená střela. Že prý pokud byste se dostala do Sněmovny, tak si sociální demokracie nemůže být jistá, že budete hlasovat pokaždé tak, jak si dupne.
Jsem Vodnář a Vodnáři potřebují svobodu, i názorovou. Navíc chci, aby mě lidi brali vážně. Už jsem slyšela odsudky, že budu další loutka nebo ovečka ČSSD, která všechno odkývá. Tak to rovnou říkám, že nebudu. Vím, že bych měla respektovat názor strany, za kterou kandiduju. Taky neříkám, že se budu vzpírat. Ale když budu mít jiný názor, obhájím si ho.

Třeba? Zvedla byste ruku pro náhubkový zákon, který omezuje svobodu tisku a zakazuje například zveřejňování odposlechů?
Ne, s ním právě nesouhlasím. Nechápu ho jako něco, co má chránit oběti, ale úplně někoho jiného.

Politiky.
Třeba. Ale zavedla bych zákon, který by chránil lidi postižené bulvárem.

Čekal jsem, až s tím přijdete. To je vaše dlouholeté téma.
Ale ne jediné. Jsou i další věci, týkající se hlavně žen a dětí. Protože jsem si prošla rozvodem, vím, že naše zákony mají v těchto věcech spoustu mezer. A jako matka sedmileté holčičky se do budoucna bojím věcí, jako jsou drogy, zneužívání, šikana ve škole. Nebo vůbec využití volného času u dětí.

Co je tam za problém?
Zase sociální. Když rodina nemá peníze na to, aby dítěti platila příspěvky ve sportovním klubu nebo třeba v uměleckém kroužku, tak by měl zase nastoupit stát. Aby pomohl. No a ten bulvár...

Ano? Bude přednáška o tom, jak je zákeřný?
Je a už přesáhl všechny meze. Před pár dny někteří umělci zveřejnili petici proti bulváru. Jsem ráda za každou aktivitu, ale petice je k ničemu, nic nezmění. Navíc je napadnutelná, protože každý někdy nějaký rozhovor bulváru dal.

I vy, samozřejmě.
Jistě, ať o mně píšou. Ale jak? Proč si majitel novin má kupovat vily a jachty za to, že zostuzuje mé jméno? Hyenisticky se na něm přiživuje a tiskne lži. A já se skoro nemůžu bránit. Měl by existovat zákon, který by takové věci trestal. Vysvětleme soudcům a politikům, že není možné se soudit o omluvu a nějakých třicet tisíc. Ale o miliony, klidně o deset milionů. Aby to vydavatele finančně zasáhlo a příště si to rozmysleli.

Neodsuzujme komunisty

Pojďme si probrat vaše další názory. Ptát se vás na poplatky u lékaře asi nemá smysl, že?
Ano, nesouhlasím s nimi. Přece si platíme zdravotní pojištění, navíc podle výše výdělku. Mě osobně třicet korun nebolí, jdu a zaplatím. Kvůli své profesi navíc nemám čas vysedávat v čekárnách, tak chodím za peníze k soukromému lékaři. Ale poplatky chtějí i tam, což už nechápu. Stejně tak nechápu, proč se mají tržně chovat lékárny. Vždyť tam si lidi chodí kupovat zdraví a někdy i život. Ale víte, co by mě velmi zajímalo?

Nemám tušení.
Všechny ty krabice, co nám dávají v nemocnicích stvrzenky, a všechny ty bedýnky vedle, které nám peníze mění, taky musely něco stát. Ráda bych věděla, kolik to stálo pro celou republiku, kdo to vyrábí a kdo vyhrál tendr. Myslím, že bychom se dozvěděli velmi zajímavé věci.

Třeba vám někdo odpoví. Co vy a radar?
Nesouhlasím s ním, ale možná má svou funkci. Má se o něm udělat referendum. Vadí mi, že má být ve chráněné oblasti a že bude stát spoustu peněz. Vadí mi taky, jak jsme křičeli, že tady nechceme Rusy, a teď bychom tady měli Američany.

Co placení školného?
Vzdělání nemá být za peníze, mělo by být dostupné každému. Jinak se zase najdou lidi, kteří na něj nebudou mít.

Ale když si člověk něco zaplatí, tak si toho pak víc váží.
To je stejný argument, jako že ubylo povalečů a zbytečných pacientů v ordinacích. Ano, pacientů ubylo. Ale nevíme, jestli ubyly babičky, které se tam chodily vypovídat, nebo opravdu nemocní, kteří na poplatky nemají. Zůstanou doma, neléčí se a třeba dřív zemřou.

Co vyšší rychlost na dálnici?
Co se týče dopravy a dálnic, tam bych mohla mluvit dlouho.

Zkuste to.
Vyšší rychlost bych povolila tam, kde jsou dobré silnice. Ale vadí mi jiná věc. Když pokutujeme rychlou jízdu, proč ne pomalou? Můžu zešílet, když jedu v rychlém pruhu a přede mnou se předjíždějí kamiony. Kamiony, to je pro mě velké téma.

Slyším, jak jste zvýšila hlas.
Vadí mi jejich obrovský nárůst za posledních pět let. Neexistují omezení. Když nechtějí platit mýto, tak to místo objedou přes vesnici. Stojí tam nějaký policajt, aby je pokutoval? Nestojí. Zase stojí na dálnici a dává pokuty těm, co překročí stotřicítku.

Což je správně.
Je, ale to předjíždění kamionů... Zakázala bych ho. Asi se řidiči v těch kamionech nudí, že se předjíždějí. Někdy mám dokonce dojem, že to dělají schválně. Mají pocit, že jsou ve vysokém autě a nemůže se jim nic stát. Jednou jsem spěchala na vystoupení a jela se mnou v autě malá dcerka. Byla zácpa a jediná šance, jak hodiny nestát v tom štrúdlu, bylo použít odstavný pruh.

To se nesmí.
Nesmí, ale ten pruh slouží k tomu, abychom ho použili v případě nouze. A já měla v autě plačící dítě. Kamiony mě nepustily, tak jsem vystoupila a šla si s nimi popovídat. Blokují silnici zleva doprava, to je jejich specialita. Přece nikdy nevíte, jestli se v tom autě někomu neudělá špatně a nebude muset do nemocnice. A jejich odpověď byla: "Tak přijede sanitka, ne?" Ano, jenže kolikrát už se stalo, že nepřijela včas. Nebo neprojela.

Kateřina Brožová

Vadili by vám komunisté ve vládě?
Měli jsme je zrušit před dvaceti lety, a ne brečet teď. Místo nich by vznikla jiná strana se stejným programem a nikomu by nevadila. Jenže tehdy jsme se všichni starali o to, abychom měli nadité peněženky a opasek na poslední dírku.

Tak to už nezměníme.
To ne. Nechtěla bych komunisty ve vládě, ale neodsuzovala bych je šmahem. I mezi nimi jsou slušní lidé. Pokud nebyla ta strana zrušena, tak tady má nějaké místo. Často je to takové alibi: "Všechno, jen ne komunisti." Lidi to říkají, ani nevědí proč.

Proč bych si měla brát chudého muže?

Co vám je teď vyčítáno nejvíc, je fakt, že nemáte pro politiku žádnou průpravu. Že tam jdete z ničeho.
Z ničeho... Přece tady žiju, nedocházím sem z jiné planety. Chodím k doktorovi, vodím dceru do školy, někde bydlím. Mimochodem žiju v ulici, kde není asfalt, osvětlení, voda ani kanalizace. Problémů na řešení je strašně moc. Zajímám se o věci veřejné a dokážu k nim něco říct. Myslíte si, že všichni poslanci dokážou odpovědět na všechno? Určitě ne.

A vy byste po nocích studovala novely důlního nebo včelařského zákona?
Když něco dělám, tak pořádně. Ale snad existují různí poradci. Něco bych si nastudovala, poradila se. Dělám to i v herectví: když jsem hrála mentálně retardovanou dívku ve Vinohradském divadle, chodila jsem na konzultace do bohnické léčebny. Takže třeba bych šla i do toho důlního provozu a mluvila bych s těmi lidmi. Jsem poctivá. I když mě všichni soudí jako blondýnu.

Nebo taky barbie.
S tím jste ale musela počítat. Barbie, to mě uráží ještě víc. Paroubek je na blondýny... To se snad přeonačil? Jeho první žena přece nebyla blondýna. Mimochodem, já jsem zesvětlená blondýna.

Ten nejtvrdší útok proti vám byl zatím z České televize. V pořadu 168 doplnili Paroubkovy věty o tom, že jste vynikající herečka, vašimi záběry z erotického filmu.
A mě to jako koncesionáře pobuřuje.

Říkáte to se smíchem.
A co mám dělat? Plakat? Vzkázat redaktorce Fridrichové, že jí hluboce pohrdám za to, co udělala? Dobře, vzkazuju jí to. To ale není problém jen její, ale celé televize. Jak je možné, že hned po odvysílání tak skandálně a sprostě bulvárního pořadu na veřejnoprávní televizi se neozval nikdo z Rady České televize. K čemu tam ti lidé sedí? Mimochodem jsem toho pro Českou televizi docela dost natočila. Dvacet let funguju v branži a oni mě šmahem odsoudí tím, že použijí scény ze dvou filmů, kde jsem se obnažila. Navíc s přízemním komentářem.

Ale ty scény jste opravdu natočila.
Ale nikdy jsem netočila erotické filmy. Šlo o klasiku, příběh z Boccacciova Dekameronu. A když mluví o mém vstupu do politiky, tak by se mnou měli zabývat trochu víc. To je stejné, jako když se teď všichni točí na jedné mé větě.

Že byste si nikdy nevzala chudého muže.
Jistě, ale nechte mě ještě říct něco o České televizi. Takový sestřih by mohly udělat každé herečce. Každé. Je to urážka.

Máte i další pochybnosti o fungování České televize, třeba v souvislosti s tím, že se bude zase volit generální ředitel?
Samozřejmě mi tam věci vadí. Prosazují zpravodajství na úkor původní dramatické tvorby, hospodaří s obrovskými penězi a sedí tam tolik úředníků. K čemu? V tom souhlasím s kandidáty, kteří by snížili počet zaměstnanců. Jiřího Janečka bych už nevolila.

Co ta věta o vás a chudém muži. Třeba bývalý ministr Urban řekl, že to zrovna není sociálnědemokratické smýšlení.
Táhne se se mnou mnoho let. Ptali se mě tehdy, koho bych si vybrala ze dvou naprosto stejných mužů, s jediným rozdílem, že jeden bude bohatý a druhý chudý. Z pozice matky malé dcery mi tahle odpověď přijde logická.

Ale sociální demokratka by asi měla říct, že jí na penězích nezáleží.
Nevím, proč bych já ve svých jedenačtyřiceti letech měla volit jako životního partnera někoho, kdo je chudý, neúspěšný a nic neumí. Sama jsem absolvovala vysokou školu, pracuju, vydělávám, necítím se jako Lucka Bílá, abych vedle sebe měla mladšího partnera, kterého bych vodila za sebou a obdarovávala. Nevím, proč má být sociální demokracie pořád spojována s chudobou.

Jste připravena v případě vstupu do politiky skončit s...
Ne.

Ještě jsem se ani nezeptal.
S herectvím neskončím, to vím jistě. Nevím, jak bych svou práci skloubila s politikou, ale neopustím teď najednou všechno, čeho jsem dosáhla. Na druhou stranu, čím víc do mě kopou, tím víc se budu bránit. Tím víc jim budu dokazovat, že na to mám.

ŘÍKÁ SE O NÍ...

... že je barbie, blondýny, ozdoba bez názoru

To asi úplně pravda není. Sice nerecituje zpaměti úryvky zákonů nebo volebního programu, ale kdo ano. Názory na spoustu věcí má, i když ne všechny jsou sociálnědemokratické. Například obří platy šéfů firem jí nevadí.

Politika Brožovou evidentně baví, přesto ještě místy působí naivně. "Život je moc krátký na to, abychom na sebe byli zlí," byla jedna z jejích prvních vět a následovaly podobné. Myslí je vážně. A má i smysl pro humor. "Tak si najděte chlapa," loučím se s ní po větě, že je na dceru sama. A ona: "Jasně, nějakýho chudýho, viďte?"







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.