Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Katedrála svatého Víta definitivně patří státu, rozhodl Nejvyšší soud

  9:05aktualizováno  12:44
Právnická pře o Chrám svatého Víta na Pražském hradě po téměř sedmnácti letech skončila. Katedrála definitivně patří státu, rozhodl Nejvyšší soud, který odmítl dovolání katolické církve. Ta se nyní kvůli porušení práva na spravedlivý proces obrátí na Ústavní soud a poté možná na soud pro lidská práva ve Štrasburku.

"Bylo odmítnuto dovolání. Není proti tomu už žádný opravný prostředek, rozhodnutí je definitivní," sdělil iDNES.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

"Ani druhý rozsudek Nejvyššího soudu není výsledkem spravedlivého procesu. Metropolitní kapitula se proto obrátí na Ústavní soud," reagoval na rozhodnutí Aleš Pištora, tiskový mluvčí Metropolitní kapituly u sv. Víta.

Rozhodnutí soudu nepřekvapilo Správu Pražského hradu . "Nic se nemění. Nejvyšší soud de facto pouze potvrdil pravomocný rozsudek předchozí instance," konstatoval Radim Ochvat, tiskový mluvčí Hradu.

Nejprve Ústavní soud, pak Štrasburk

Další kroky církve přibližuje její právník Petr Zderčík

"Dovolací řízení jsme absolvovali víceméně proto, abychom splnili podmínku pro podání ústavní stížnosti. Vyčerpali jsme dosud všechny dostupné právní prostředky. Ústavní stížnost je založena na tom, že bylo narušeno právo na spravedlivý proces. Je už připravená, bude se jen mírně modifikovat co do obsahu podle toho, jaký bude obsah usnesení Nejvyššího soudu. 
Lhůta k podání ústavní stížnosti je dvouměsíční, začne běžet po doručení usnesení Nejvyššího soudu, což může trvat dva až tři týdny.
My spor považujeme za natolik zásadní a z hlediska církve a postavení pražského arcibiskupa natolik důležitý, že vyčerpáme veškeré prostředky, aby historická práva metropolitní kapituly byla obnovena.
Pro případ, že by Ústavní soud naší stížnosti nevyhověl, běží nám šestiměsíční lhůta, abychom se obrátili na soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Stále je tady jiná možnost, že v Čechách zvítězí civilizované poměry a stát se zamyslí nad tím, z jakého důvodu má trvat na vlastnictví hlavního sídla katolické církve. Kardinál, respektive pražský arcibiskup, potřebuje kostel, on je povinen mít katedrálu a kázat podle svého statutu slovo Boží."

Nejvyšší soud zamítnutí dovolání zdůvodnil tím, že předchozí rozhodnutí je v souladu s již ustálenou judikaturou Ústavního soudu i Nejvyššího soudu.

"Soudy nemohou libovolně bez příslušných zákonů vracet cestou projednání určovacích žalob majetek odňatý církevním subjektům komunistickým režimem," zdůvodnil Knötig. Soud se proto nezabýval předmětem sporu, nerozhodoval ani o tom, zda zabavení nemovitostí státem proběhlo v padesátých letech v souladu se zákonem.

Kardinál Vlk mlčí, Čunek verdikt respektuje

Kardinál Miloslav VlkKardinál Miloslav Vlk se k verdiktu Nejvyššího soudu dosud nevyjádřil, v minulosti však několikrát ostře kritizoval českou justici za přístup ke kauze. Vadilo mu například to, že u Nejvyššího soudu o katedrále rozhodoval kromě jiných i František Ištvánek, soudce s komunistickou minulostí.

Církev spolu s posledním dovoláním podala také námitku podjatosti proti Ištvánkovi. Požadovala, aby kauzu řešil jiný senát. Nejvyšší soud námitku odmítl, ke změně senátu prý nebyl důvod. "Navíc je třeba dodat, že rozhodoval tříčlenný senát, a ne jeden soudce, jak bylo v minulosti veřejnosti cíleně podsouváno," uvedl mluvčí Knötig.

Jiří Čunek"Já osobně se s rozhodnutím neztotožňuji, ale respektuji ho," řekl ČTK předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, v řadách jehož strany je mnoho katolíků. Podle jeho názoru by chrámy měly zůstat těm, kterým vždy patřily. Zdůraznil, že je to jeho názor a lidovci jako strana se případem zabývat nebudou.

Oprava pilířů či oken bude letos stát 18 milionů

Výdaje na provoz katedrály ročně dosahují průměrně 20 milionů korun. V tom jsou zahrnuty běžné režijní náklady ve výši zhruba 2,5 milionu na provoz, osvětlení, bezpečnostní službu či úklid. Ten je hodně náročný: třeba okna myjí horolezci, práce jim zabere celý rok.

4 000 denně

Katedrálu svatého Víta denně navštíví čtyři tisíce lidí, to znamená zhruba milion a půl zájemců ročně. Za vstup se nikdy neplatilo, s jednou výjimkou v době, kdy se o chrám starala církev. Stokorunové vstupné se vybíralo od září 2006 do dubna 2007.

Významnější jsou výdaje na rekonstrukce, přesněji na stálou údržbu. "Klíčovým projektem pro tento rok je pokračování v opravách opěrného systému katedrály, konkrétně pilířů s čísly 2 a 14, v celkové hodnotě kolem dvanácti milionů korun," sdělil iDNES.cz mluvčí Hradu Radim Ochvat.

Pilířů je v katedrále celkem jednadvacet a opravují se průběžně od roku 1973. "Dále se budou opravovat některá okna a také dojde k drobným úpravám na střeše," podotkl Ochvat s tím, že celková výše investic do stavebních prací na katedrále bude zhruba 18 milionů.

Sedmnáctiletá bitva mezi státem a církví

Spor o katedrálu vypukl v roce 1992, kdy Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském podaly určovací žalobu o vlastnictví katedrály a dalších přilehlých nemovitostí proti České republice, konkrétně Kanceláři prezidenta republiky.


O CO SE VEDOU SPORY (Foto: MAFA - Dan Materna):
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha (1), kaple Všech svatých (2), kanovnické domy a Nové proboštství ve Vikářské ulici (3). Spor o baziliku sv. Jiří (4) soud již v minulosti rozhodl ve prospěch státu.

Během dlouholeté pře padly dva pravomocné rozsudky. První rozhodnutí obvodního soudu o tom, že katedrála patří církvi, padlo v roce 1994. Odvolací městský soud v Praze však případ vrátil k novému projednání.

V roce 2006 Městský soud v Praze znovu dal chrám církvi, která od něj převzala klíče a začala se o něj starat. Poté ale zasáhl Nejvyšší soud.

Loni v únoru rozhodl, že vlastnictví všeho lidu je vlastnictvím státu. Dříve obecné soudy tvrdily, že takováto věta nemůže mít za následek změnu vlastníka.

Verdikt Nejvyššího soudu se opíral o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti Pražského hradu. Podle něj chrám náleží všemu československému lidu. Stát tak na základě tohoto rozhodnutí a po dohodě s církví v dubnu 2008 převzal katedrálu zpět do své péče.

Chrám svatého Víta

Chrám svatého Víta v Praze

Chrám svatého Víta je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna na trojlodní baziliku se dvěma věžemi. Základní kámen katedrály byl položen v roce 1344. Hlavním architektem byl Matyáš z Arrasu, po jeho smrti převzal stavbu Petr Parléř. Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu. Byla místem korunovace českých králů.
V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. Jako první český panovník byl v chrámu korunován Karel IV., který je zde také pohřben. V katedrále jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty, jeden ze symbolů české státnosti. V roce 1997 arcibiskup Miloslav Vlk katedrále, zasvěcené dosud jen svatému Vítu, dekretem udělil název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Z ÚOOZ informace neunikaly, řekl komisi Šlachta. Dorazil i Pelta

Poslanecká komise v úterý pokračuje ve vyslýchání svědků kvůli možným únikům informacím z policejních spisů. Někdejší ředitel protimafiánského útvaru Robert...  celý článek

Ludmila Havránková poblíž dálnice D11 v Hradci Králové (21.8.2017).
O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Statkářka Ludmila Havránková bude už navždy spojována s dálnicí D11 u Hradce Králové. Odmítá, že to byla ona, kdo na roky zastavil výstavbu, ačkoli pro mnohé...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová
Šlechtová provětrala úřad, řekl Sobotka. Žehral na ekology zdržující stavby

Pochvaly za dynamické vedení resortu a za to, že úřad „provětrala“, se od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) dostalo ministryni pro místní rozvoj Karle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.