Emírovo prohlášení, po kterém celá krize vypukla, se na stránkách tiskové agentury objevilo 23. května. Katarský vládce v něm údajně vyjádřil pochopení pro Hamas i Hizballáh a uvedl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“.
Američtí vyšetřovatelé se podle CNN domnívají, že za zveřejněním prohlášení stojí ruští hackeři. Rusové se podle nich zřejmě snaží vyvolat neshody mezi Spojenými státy a jejich spojenci. Moskva se zatím k obvinění nevyjádřila.
V uplynulých měsících už tajné služby upozornily na podezřelé ruské kyberaktivity víckrát, například v případě šíření takzvaných fake news během voleb ve Francii či Německu. Také ke Kataru mají USA blízko - na jeho území mají největší vojenskou základnu na Blízkém východě.
Katarské a americké úřady uvedly, že FBI už do Kataru vyslala tým vyšetřovatelů, kteří mají s šetřením údajného hackerského útoku pomoci. Na vyšetřování se údajně podílí i britská Národní kriminální agentura (NCA). Zatím není jasné, zda za útokem podle Američanů stojí nějaká ruská kriminální organizace, či ruské bezpečnostní služby, které jsou viněny i z vměšování do amerických prezidentských voleb.
FBI i CIA odmítly podezření jakkoli komentovat. Mluvčí katarské ambasády ve Washingtonu nicméně uvedla, že vyšetřování probíhá a jeho výsledky budou brzy zveřejněny.
Také podle katarského ministra zahraničí šajcha Mohammeda ibn Abdulrahmána al Sáního už FBI potvrdila, že k hackerskému útoku a šíření fake news došlo. „Cokoli, co bylo uvedeno jako obvinění, je založeno na dezinformaci. Myslíme si, že celá krize je založena na dezinformaci, protože začala na základě uměle vytvořené zprávy, která byla vložena do naší napadené národní zpravodajské agentury, což FBI prokázala,“ sdělil ministr.
Kreml obvinění ve středu odmítl s tím, že pro ně nejsou žádné důkazy. „Už nás unavuje reagovat na taková obvinění bez důkazů. Tato obvinění ve skutečnosti diskreditují ty, kdo je vznášejí,“ prohlásil podle agentury AFP poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro kybernetickou bezpečnost.
Vztahy s Katarem přerušily i Jordánsko a Mauritánie
S Katarem už diplomatické vztahy přerušilo devět zemí. K Saúdské Arábii, Egyptu, Bahrajnu, Spojeným arabským emirátům, Jemenu, Maledivám a východolibyjské vládě se ve středu přidalo i Jordánsko a západoafrická Mauritánie.
Mluvčí vlády v Ammánu podle agentury AP oznámil, že země také zavře místní kancelář katarské televize al-Džazíra. Mluvčí uvedl, že Ammán tak činí v zájmu regionální stability, koordinace politik arabských států a ukončení krize v oblasti. AP nicméně připomíná, že Jordánsko získává významnou finanční pomoc od Saúdské Arábie.
Mauritánská diplomacie Katar obvinila ze spojení s teroristickými organizacemi. „Katar podporuje extremistické názory a rozsévá chaos v mnoha arabských zemích, z čehož pramení utrpení velkého množství lidí,“ konstatovalo ministerstvo zahraničí Mauritánie, která má rovněž silné vojenské a hospodářské svazky se Saúdskou Arábií.
ANALÝZA: Katar hrál vysoko nad své možnosti, a tak dostal přes prsty |
Na katarskou krizi už zareagovala i filipínská vláda, která svým obyvatelům dočasně zakázala, aby do Kataru jezdili za prací. V Kataru v současnosti pracuje asi 140 000 Filipínců a vláda v Manile se obává, že by je mohl ohrozit možný nedostatek potravin. Jejich velká část totiž do Kataru proudí přes Saúdskou Arábii, která své hranice uzavřela. Katařané proto vyrazili do obchodů, aby se zásobili (psali jsme zde).
„Víme jistě, že Katar neprodukuje své vlastní jídlo. Pokud se něco stane a potraviny jim dojdou, budou následovat nepokoje, při nichž budou zahraniční pracovníci určitě prvními oběťmi,“ uvedl v prohlášení filipínský ministr práce Silvestre Bello. Omezení se týká i těch, kteří už měli do Kataru zamířit každým dnem. „Tohle je pro jejich vlastní ochranu,“ uvedl Bello.
V Kataru žije 2,2 milionu obyvatel, až 88 procent z nich však tvoří přistěhovalci. Kromě inženýrů a bankéřů jsou mezi nimi také dělníci, kteří pracují na výstavbě stadionů pro mistrovství světa ve fotbale v roce 2022. Největší množství zahraničních pracovníků pochází z Indie - až 650 000, dalších 400 000 pracovníků pochází z Nepálu.
I některých z nich se už katarská krize dotkla. Řada nepálských řidičů kamionů přišla o práci poté, co uzavřela hranice Saúdská Arábie. Pokud se krize prohloubí, může to ovlivnit i nepálskou ekonomiku, která je závislá na platbách ze zahraničí, píše CNN.
