Katalánská vláda hned v pátek označila to, že se Madrid obrátil i v této věci na ústavní soud, za „zneužívání moci“. Zdůraznila, že nehodlá ustoupit. Všelidové hlasování plánuje místo původně zamýšleného řádného referenda, které se mělo konat v září a které španělský ústavní soud také zakázal.
„Centrální vláda se dopouští zneužívání moci a justice,“ prohlásil krátce po oznámení Madridu šéf katalánské vlády Artur Mas. Madrid podle něj používá ústavní soud k řešení politických sporů, což není posláním tohoto soudu. Mas zdůraznil, že bude dál připravovat všelidové hlasování a hledat i právní cesty k jeho prosazení.
Regionální vláda v Barceloně chtěla původně vyhlásit plnohodnotné, byť nezávazné referendum. Když ale španělský ústavní soud takový plebiscit prohlásil za nezákonný, rozhodl se Mas vyhlásit na 9. listopad alespoň lidovou „konzultaci“. Ta by prakticky nebyla ničím jiným, než rozsáhlým průzkumem veřejného mínění, které by organizačně zajišťovali dobrovolníci. Podle Mase se jich už přihlásilo na 40 000.
Španělská vláda ale považuje jakékoli podobné hlasování za protiústavní, protože by umožnilo části španělských občanů rozhodovat o záležitosti, která se týká celé země. Není ale jasné, jak by Madrid hlasování fakticky zabránil, pokud ho katalánští předáci navzdory všemu v neděli uspořádají.
Proti Madridu
Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska, kromě jiného odstranil uznání katalánského „národa“. Když Madrid v roce 2012 navíc odmítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodla se regionální vláda uspořádat referendum.
Úsilí o katalánský plebiscit rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.
Nejbohatší část Španělska čítá na 7,6 milionu obyvatel. Přestože je region silně zadlužený, musí do státního rozpočtu odvádět největší daně a jen malá část z nich se do něj vrací, protože Španělsko musí peníze posílat do jižních nejchudších částí země, které byly krizí nejsilněji zasaženy.
