Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barcelonu zaplavily statisíce Katalánců. Nejsme Španělsko! demonstrovali

  22:01aktualizováno  22:01
Barcelona (Od zpravodajky iDNES.cz) - Miliony Katalánců vyšly ve čtvrtek do ulic, aby oslavily svůj nejdůležitější národní svátek, Diadu. Katalánci však kromě toho vyzdobili Barcelonu do symbolické modrobílé kombinace a demonstrovali v ulicích za svůj sen: odtržení od Španělska.

Je to asi jediný den v roce, kdy si Katalánci odpustí tradiční odpolední siestu. Už od rána se scházejí na bulvárech a hlavních náměstích, od hlavy až k patě v červeno-žluté. Většina z nich ale k národním barvám přidává ještě jednu: modrou. Pruhované vlajce s modrým klínem a bílou hvězdou se říká Estelada a je symbolem samostatného Katalánska, vysněného přání mnoha obyvatel.

Děti zamotané do vlajek, červeno-žluté pruhy ve vlasech, dokonce i psy jejich páníčci oblékli do oblečků v katalánských barvách. Vlajky byly vyvěšené téměř z každého okna a v pekárnách se v noci na čtvrtek připravoval speciální chléb Pa de la Diada s masovou náplní, která ve světlém těstě vytvořila červené pruhy.

Nálada v Barceloně, hlavním městě Katalánska, byla elektrizující. Lidé spontánně zpívali katalánskou hymnu, v hloučcích provolávali hesla oslavující Katalánsko. Rodiny s dětmi, skupiny důchodců, teenegaři, ti všichni se chtějí na Diadě nejen pobavit, ale i vyjádřit, jak moc jsou na svůj národ hrdí. 

Už tři sta let pod nadvládou Španělska 

Letošní oslavy Diady jsou pro ně obzvlášť důležité, protože si připomínají 300 let od konfliktu, který vedl k úplné ztrátě jejich autonomie. Bylo to 11. září 1714, kdy se katalánská vojska ve Válce o španělské dědictví po dlouhém obléhání vzdala a začala léta nesvobody, která vyvrcholila tvrdými represemi za frankova režimu.

„Katalánci měli tenkrát strach mluvit mateřštinou a hlásit se ke své národnosti. Po jeho smrti se poměry uvolnily, ale starší generace je na svoji národnost o to citlivější,“ vypráví čtyřicetiletý Oriol, který vyrazil do průvodu i se svou sedmdesátiletou matkou, která je na invalidním vozíku.

„Maminka nás brala na Diadu odmalička, tak teď bereme zase my ji,“ říká. Oba jsou oblečeni v červené a žluté, na vozíčku mají připevněnou velkou vlajku. Samozřejmě Estaladu. „Důležité je, aby rodiče o Katalánsku učili svoje děti. Ty už si dnes předají informace snadno mezi sebou. Musí ale cítit, že jsou Katalánci,“ dodává jeho maminka. Je vidět, jak je pro ni dnešní den důležitý. „Chtěla bych zažít samostatné Katalánsko,“ říká.

Jen o rok starší Teresa přitom vidí celou věc úplně odlišně. „Do ulic půjdu, ale protestům se vyhnu obloukem. Chci si jen užít atmosféru a oslavit Katalánsko,“ vysvětluje. Vadí ji, že političtí aktivisté využívají sentimentu Katalánců ke svým zájmům. „Cítím se jako Katalánka, ale nebudu je poslouchat, když mi říkají, kam se mám postavit a co mám říkat,“ ušklíbá se.

Volby, vůle, vítězství

Teresa tak naráží na minulý rok, kdy Katalánci vytvořili lidský řetěz na pobřeží dlouhý přes 400 kilometrů. A letos se překonali. V ulicích Barcelony vytvořilo na půl milionu Katalánců v červeném a žlutém oblečení živou katalánskou vlajku a velký nápis „votar, voluntad, victoria“, tedy „volby, vůle, vítězství“. To je především jasný vzkaz vládě do Madridu.

Silné snahy Katalánců o získání samostatnosti jsou pro centrální vládu v hlavním městě problém, se kterým si neví rady. „Andaluzan může žít se srdcem Katalánce, a to i díky našemu španělskému zdravotnictví. Když bude naše země jednotná, znamená to víc šancí pro všechny obyvatele,“ vzkázal ve čtvrtek Kataláncům předseda vlády Mariano Rajoy z Národního transplantačního centra v Madridu.

Že by tím Katalánce dojal, ale není moc pravděpodobné. Bohatí Katalánci totiž odvádějí na daních do španělského rozpočtu největší podíl. Jen malá část se jim ale vrací, protože peníze jsou potřeba v chudších částech země, které byly více zasaženy ekonomickou krizí.

Fotogalerie

Přestože ho vláda zakázala, proběhne tak 9. listopadu neoficiální referendum, ve kterém se obyvatelé nejbohatšího autonomního společenství mohou vyjádřit pro samostatnost. Místní také nedočkavě čekají, jak dopadne referendum ve Skotsku. Věří, že Skotům se podaří získat samostatnost a vytvoří tím precedens i pro další státy Evropské unie. Členství v ní je pro Katalánce důležité.

Pokud by nezávislost znamenala, že z ní musí vystoupit, rázem by výsledky referenda vypadaly úplně jinak. Katalánci chtějí buď všechno, nebo nic. Členství v EU a autonomii, nebo raději zůstanou pod Španělskem. A z Bruselu zní celkem jasně, že samostatné Katalánsko může na automatické členství zapomenout.

Španělsky umí, ale jako Španělé se necítí

Pro mladé je stanovisko EU zásadní. „Co bychom sami zmohli? Katalánsko je malinké, kdežto jako Španělsko máme větší sílu. Spíš mi připadá, že se tímhle konfliktem odvádí pozornost od daleko důležitějších problémů,“ říká Anna, třicetiletá designérka.

Pro starší generaci je ale odlišnost od španělské kultury zásadní. „Víte, já se necítím jako Španěl, nechci být Španěl. To je hlavní důvod, proč jdu na demonstraci. I když důležité jsou samozřejmě i ekonomické a politické důvody,“ vysvětluje Oriol.

Přestože dostává otázky ve španělštině a španělsky umí, odpovídá ostentativně v katalánštině, která je od španělštiny poměrně odlišná. V jiný den by se nám snad porozumění snažil ulehčit a ze slušnosti by odpovídal ve stejném jazyce, dnes ale ne. Dnes je Diada, dnes je katalánština na prvním místě.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.