„Teď je ta hodina, hlasujte pro nezávislost!“ vyzývají slogany příznivců...

„Teď je ta hodina, hlasujte pro nezávislost!“ vyzývají slogany příznivců katalánské samostatnosti (Barcelona, 8. listopadu 2014). | foto: Reuters

Přikreslená vlajka a staré fotky. Katalánské emoce poháněly i fake news

  • 91
Vyhrocené emoce během katalánského referenda mnohdy umocňovaly fotografie, které ukazovaly brutální zásah španělské policie vůči katalánským voličům. Vedle skutečných záběrů však internetem kolovaly i „fejky“ - digitálně upravené nebo i staré snímky.

Vyhrocené referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku vzbudilo rozhořčení hlavně kvůli mnohdy brutálnímu zásahu španělské policie vůči těm, kteří se i přes zákaz snažili v hlasování vyjádřit. Násilí bylo opravdové, ale fotky často lživé, upozorňuje své čtenáře francouzský deník Le Monde.

K tvrdému zásahu policie opravdu došlo a světová média i sociální sítě obletěly fotografie zkrvavených lidí, kteří dostali policejním obuškem. Podle posledních čísel bylo v Katalánsku při střetech s policisty zraněno téměř 900 lidí, z toho 33 policistů (o policejním násilí během katalánského referenda se více dočtete zde). 

Evropu vyděsila krvavá neděle v Katalánsku, hlavním poraženým je Madrid

Mnohé populární snímky však z napjatého víkendu nepocházely. O brutalitě policie mělo svědčit například video, na kterém obrněnci mlátí mladou ženu. „Španělská policie napadla katalánské voliče,“ píše k záznamu twitterový uživatel s přezdívkou Persian Rose. Netuší však, že právě sdílel video pět let staré. 

Tisíce sdílení na Facebooku si pak vysloužil i snímek ještě o rok starší, na kterém se policie chystá zbít muže na invalidním vozíku. „Fotka je skutečná, ale také stará,“ vysvětluje Le Monde.

Španělský list El País pak upozorňuje také na další případ manipulace s fotografiemi. Snímek s třináctiletým chlapcem, kterému z obličeje crčí krev, je jedním z nich. Sdílely ho tisíce naštvaných lidí a kromě něj i doprovodné video. Obé však pochází už z roku 2012, konkrétně z tehdejší generální stávky Katalánců v Tarragoně, při které chlapce údajně zbila policie Mossos d’Esquadra.

Vedle aktuálních fotografií uživatele o víkendu zaujal také snímek muže, kterému se jiný muž snaží zastavit krvácení na hlavě zeleným tričkem. I ten však už je pět let starý a pochází z Madridu, píše španělský deník ABC.

Záběr, na kterém stojí hasiči proti policistům a vlastními těly brání katalánské voliče, pak měl symbolizovat, jak vláda premiéra Mariana Rajoye rozděluje společnost. Fotka je ovšem čtyři roky stará.

Lidé se perou o vlajku. Ta však na místě vůbec nebyla

Více než dvanáct tisíc lidí pak sdílelo fotografii, na které se Katalánci perou se členy polovojenské policejní jednotky Guardia Civil o katalánskou vlajku. Nevěděli však, že na původním snímku žádná vlajka nebyla a fotka je digitálně upravená. Kým, to španělská média neuvádějí.

Analytici však během katalánského referenda zaznamenali, že o něj měly zájem proruské twitterové účty. Ty sleduje analytický nástroj amerického Sdružení pro zajištění demokracie (ASD). Frekvence použití hashtagu „catalanreferendum“ stoupla v rámci 600 sledovaných účtů o 3000 procent.

Podle Laboratoře digitálního forenzního výzkumu (DFR) vlivného washingtonského think tanku Atlantická rada se ruské zdroje nestavěly výhradně na stranu separatistů, ale „zobrazovaly situaci jako příznačnou pro obecnější úpadek Západu, což koresponduje s názorem Kremlu“.

Deník El País pak uvádí, že kromě aktivity proruských twitterových účtů se do kampaně za samostatnost Katalánska zapojila také ta americká média, která podporují prezidenta Donalda Trumpa. Konkrétně se list zmiňuje o konspiračním webu Infowars a serveru The Drudge Report, který americká nezisková organizace Media Matters nedávno označila za „dálkové potrubí ruské propagandy“. Rusko však jakékoliv snahy o ovlivňování katalánského referenda pomocí „digitálních triků“ odmítlo.

Upravená fotografie:

01.října 2017 v 10:10, příspěvek archivován: 05.října 2017 v 14:56

Foto de Pulitzer. Ho sento, no se qui és l'autor... https://t.co/RAFHGYiumH

Původní snímek: 

01.října 2017 v 11:52, příspěvek archivován: 05.října 2017 v 14:56

@MainatJM @noabraspaz Esta es la foto original. De momento no hay Pulitzer para memes... :-( https://t.co/lA6UQXTFxz

Na to, že internetem kolovaly falešné informace, se podle listu The Independent odkázal například španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis. Ten prohlásil, že policejní zásah vůči Kataláncům nebyl tak brutální, jak si celý svět myslí. 

Boj o pětinu národního bohatství. Rozvod s Katalánskem může bolet

Na námitku dopisovatele serveru Sky News Marka Stonea, že byl přímo na místě a vše viděl, odpověděl: „Jsem si jistý, že jste viděl to, co jste viděl. Ale já viděl falešné fotky, které pochází z roku 2012. Takže si myslím, že musíme být trpěliví, podívat se na tu situaci a najít patřičné řešení v mezích práva.“

Španělská vláda považuje celé katalánské referendum za protiústavní, Katalánci ovšem na základě výsledků plebiscitu chtějí jednostranně vyhlásit nezávislost. Oznámil to katalánský premiér Carles Puigdemont. Jeho plán je však v ohrožení, španělský ústavní soud totiž ve čtvrtek pozastavil pondělní schůzi katalánského regionálního parlamentu - právě proto, aby odtržení Katalánska zabránil (více zde). Katalánci už však oznámili, že se sejdou v úterý.

Katalánské školy učí hlavně o Katalánsku, na úkor Španělska

Katalánci o nezávislý stát usilují už tři sta let. A přestože jsou podle Češek žijících v tamní metropoli Barceloně mírumilovným národem, který se Španěly nechce bojovat (více zde), poměrně zarputile si Katalánci z generace na generaci předávají povědomí o svém původu. Mnohdy na úkor toho, co budou jejich děti vědět o státě, ve kterém žijí - tedy o Španělsku.

Zpráva asociace katalánských učitelů AMES ukázala, že učebnice společenských věd pro pátou a šestou třídu obsahovaly „partyzánský a ideologicky tendenční přístup, který zastávají jen některé politické strany a často ani není v souladu s naší ústavou“. O zprávě v květnu informoval server ABC.

Podle serveru Catalan News učebnice zvýrazňovaly rozdíly mezi Katalánci a ostatními Španěly a přehlížely to, co mají společné.

Celkem autoři zprávy zaznamenali pětatřicet případů „ideologické indoktrinace“. V katalánských učebnicích například chybí informace o monarchii, ústavě či španělské vládě, či strukturách, které Katalánsko sdílí se Španělskem. V dějepise se údajně dává přednost katalánské historii a i události, které se staly ještě před vznikem Katalánska - jako vpád Římanů na Iberský poloostrov - se popisují tak, aby v nich katalánská linka zazněla. 

Fakt, že je Katalánsko španělskou provincií, se příliš nezmiňuje, a víc než španělské státní symboly děti vídají symboly svého regionu, v hudební výchově pak zpívají spíš katalánskou hymnu než tu celonárodní. To všechno může podle autorů zprávy způsobit, že se děti nebudou cítit jako Španělé, ale jen jako Katalánci.

Katalánské referendum vyhrotilo názory:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video