Španělská Poslanecká sněmovna v úterý večer zamítla iniciativu Republikánské levice Katalánska (ERC), která španělskou vládu žádala o výhradní pravomoc ke svolání referenda o katalánské nezávislosti. Informuje o tom katalánský zpravodajský server La Vanguardia.
Proti záměru Katalánců hlasovali společně vládní konzervativci se socialistickou opozicí. Stalo se tak dva týdny poté, co katalánský prezident Artur Mas vyhlásil předčasné volby na 25. listopadu a oznámil svůj úmysl výhledově svolat též referendum. Podle La Vanguardia Mas před týdnem prohlásil, že vyhlášení nezávislého Katalánska je "perfektně uskutečnitelné" s tím, že sedm a půl milionu Katalánců vydělává stejně jako desetimilionové Portugalsko.
Zamítnutí zároveň přišlo jen dva dny poté, co fanoušci klubu FC Barcelona na stadionu Nou Camp přesně v 17. minutě a 14. sekundě zápasu proti fotbalistům z mužstva Real Madrid začali hromadně skandovat "In, inde, independència" neboli "nezávislost".
zdroj: www.youtube.comSvými separatistickými tendencemi jsou Katalánci pověstní. O vyhlášení nezávislosti anebo alespoň větší autonomii usilují po desetiletí. Každého 11. září si Katalánci připomínají rok 1714, kdy proběhla válka o španělský trůn.
Katalánsko bylo tehdy "bolestně poraženo, což ho odsoudilo k tomu, aby se stalo součástí Španělska," napsal na svém blogu Marc Pascual Barrera. Letos při tomto výročí vyrazily do barcelonských ulic na podporu katalánské nezávislosti až dva miliony lidí (více o demonstraci v Barceloně čtěte zde).
Trnem v oku všech Španělů
Katalánsko na první pohled po samostatnosti jednoznačně touží. "Catalunya is not Spain!" hlásají plakáty, které nemůže přehlédnout nikdo, kdo se prochází Barcelonou.
Paradoxem nicméně je, že v Katalánsku už "čistokrevného Katalánce" sotva najdete. Podle lokálního listu La Voz de Barcelona (neboli Hlas Barcelony) má přes 80 procent Katalánců alespoň jednoho z prarodičů, který Kataláncem není.
V Barceloně vyšly 11. září do ulic 2 miliony lidí. Ti se dožadovali nezávislosti Katalánska.
"Osobně jsem proti tomu, aby se Katalánci osamostatnili. Ať se jim to líbí, nebo ne, pořád jsou součástí Španělska. A upřímně si myslím, že nemají prostředky na to, aby vytvořili vlastní stát," řekla iDNES.cz Ana María Menoyová z Madridu. Před nedávnem navíc Katalánci žádali španělskou vládu o více než pět miliard eur (přes 125 miliard korun), protože sami nejsou schopni splácet své dluhy (více čtěte zde). "Nechtějí být Španělsko, ale žádají nás o peníze?" hněvá se Španělka.
V září nicméně Katalánsko žádalo centrální španělskou vládu o vytvoření vlastního úřadu pro výběr daní. Takzvaný rozpočtový pakt měl podle katalánských nacionalistů napravit výrazný nepoměr mezi tím, kolik Madrid v oblasti vybere, a tím, kolik pak do ní posílá zpět.
Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy to podle ČTK odmítl kvůli údajné neslučitelnosti s ústavním pořádkem. Později Rajoy prohlásil, že separatisté žádající větší autonomii Katalánska chtějí Španělsko zničit.
Podle Menoyové se přitom všeobecně říká, že Katalánci sami sebe považují za něco víc než zbytek Španělska. "Z tohoto důvodu jsou také mnoha Španěly nenáviděni. Jsou nechvalně proslulí tím, jak jsou egoističtí a lakomí," dodala Menoyová.
Víme-li proč, způsob, jak to udělat, už se najde
Katalánci mají vlastní jazyk, kulturu i zvyky. Podle svých slov mají i jiné smýšlení než zbytek Španělska. Barcelonský rodák Daniel Alonso Martinez o Katalánsku píše jako o "víc evropském a pokrokovém". Odlišnost od zbytku Španělska je do velké míry dána i katalánskou historií - svého času totiž Katalánsko v podstatě samostatným státem bylo. Svoje vlastní rozhodovací práva však postupně ztrácelo, až se stalo zcela závislým na Madridu.
Hodně pak trpělo i za diktatury generála Franca, který se konstantně snažil potlačovat a upozaďovat všechno, co by bořilo jeho ideál striktně jednotného Španělska. Katalánci proto chtějí "znovu nabýt svou identitu" a možnost rozhodovat sami za sebe, což považují za hlavní pilíř demokracie.
"Katalánci už jsou vyčerpaní a mají po krk toho únavného politického diskurzu, který pořád nikam nevede," řekla iDNES.cz katalánská studentka Ariadna Capdevila. Jiní Katalánci dokonce mluví o "zradě a zneužívání Katalánska" ze strany Španělska.
A katalánský prezident přes všechny peripetie neztrácí naději. "Máme-li jasné proč, už nějak nalezneme jak," řekl Artur Mas podle La Vanguardia nedlouho po úterním verdiktu španělských poslanců.
Katalánsko má 7,5 milionu obyvatel. Jeho hlavním městem je přímořská Barcelona, která je po Madridu druhým největším městem Španělska.
