Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj Katalánců za vlastní stát dostal ránu, EU se postavila za Španělsko

  19:39aktualizováno  19:39
Toužebné a stále mocnější volání katalánských separatistů po nezávislosti na Španělsku utržilo tvrdou ránu. Evropská unie, která dosud nezasahovala do mnohaletého národnostního sporu v království pod Pyrenejemi, se nyní ozvala. A dala najevo, na čí straně stojí.

Stovky tisíc lidí se v Katalánsku zúčastnily shromáždění na oslavu národního dne. Příznivci odtržení regionu od Španělska vytvořili 400 kilometrů dlouhý lidský řetěz, který se vinul celým Katalánskem. (11. září 2013) | foto: Reuters

"Pokud se část území některého členského státu rozhodne pro odtržení, pak tato oddělená část přestane být členem Evropské unie," prohlásil místopředseda Evropské komise Joaquín Alumnia na pondělní konferenci v Barceloně. Jinak řečeno: pokud se Katalánsko odtrhne, v Unii končí.

Bylo to poprvé, kdy se třaskavého iberského tématu dotkl jeden z nejvýše postavených činitelů v evropských institucích. Mimochodem Španěl z Baskicka.

Alumnia svými slovy ťal do největší slabiny katalánských bojovníků za nezávislost. Většina separatistů si uvědomuje, že by samostatné Katalánsko bez členství v Unii rozhodně spíše ztratilo než získalo.

Španělský eurokomisař svým výrokem vyprovokoval další z evropských institucí, Evropský parlament, který v úterý jeho slova potvrdil. "Evropská unie je unií států, a proto když z jednoho z jejích státu odejdete, automaticky opouštíte Unii," prohlásil mluvčí EP Jaume Duch v rozhovoru pro Catalunya Radio. "Není to jako vlézt do domu balkonem místo dveří," dodal a varoval, že Katalánci by si tak mohli na dlouho zavřít cestu zpět do Unie. "Ke vstupu je třeba splnit řadu kritérií, které nelze uskutečnit během jediného dne,“ upozornil Duch.

Vstup do EU by musely schválit všechny členské země

Nezávislé Katalánsko by čekaly přístupové rozhovory, plnění požadavků a klidně několik let trvající status kandidátské země. Především by však jeho vstup musely odsouhlasit všechny členské země. A o tom, jak by zřejmě hlasovalo uražené Španělsko, netřeba dlouze přemítat, svého hispánského souseda by ale podpořila třeba i Francie.

Oznámila, že by hlasovala proti. A Paříž by uznání Katalánska vetovala i v OSN, stejně jako například USA, napsal katalánský list La Vanguardia. Odpor vůči separatistickým myšlenkám v členských zemích nezazněl z evropských institucí poprvé. Loni se podobně vyjádřil předseda Komise José Barroso v souvislosti se Skotskem, které tehdy vyhlásilo na rok 2014 referendum o nezávislosti.

Barroso prohlásil, že pokud se tamní obyvatelé rozhodnou pro odtržení, nezávislé Skotsko bude muset znovu požádat o vstup do Unie. 

I Katalánci chtějí příští rok uspořádat referendum, které však španělská vláda nehodlá uznat. Katalánsko hledá mezinárodní podporu pro své odtrženecké tendence v době, kdy starý kontinent trápí vleklá hospodářská krize a evropští lídři splétají různé, leckdy těžkopádné záchranné vzorce pro krizí stižené členské státy.

Španělsko patří k nejpostiženějším zemím evropské osmadvacíky, dusí jej mohutné zadlužení a obří nezaměstnanost. Tíživá situace hraje katalánským separatistům do not. Více než sedmimilionové Katalánsko je totiž samo o sobě nejbohatším španělským autonomním regionem. Přesto se topí v dluzích, což regionální vláda dává za vinu Madridu.

Továrna Španělska se bouří

Barcelona podle katalánského předsedy vlády Artura Mase odvádí do centrální kasy mnohem víc peněz, než dostává zpátky. Takže zatímco dotuje chudší španělské regiony, její vlastní infrastruktura stojí. A na to Katalánci slyší, podpora separatistů v uplynulých několika letech výrazně vzrostla.

Mohutná vlna odporu proti centrální vládě region zalila loni v létě, kdy Katalánsko, jež vytváří celou pětinu HDP země a jemuž se říká továrna Španělska, muselo požádat Madrid o několikamiliardovou půjčku z fondu na podporu likvidity autonomních společenství.

Tato "nespravedlnost" vedla k bouřlivým demonstracím, které odstartovaly 11. září. V den, kdy v roce 1714 porazili španělští vojáci ve válce o španělské dědictví katalánské vojsko.

I letos Katalánci vyšli na tzv. Diadu, jak se národnímu svátku říká, ven. Tentokrát však vytvořili 400 kilometrů dlouhý živý řetěz, jímž chtěli upozornit na svou touhu po samostatnosti. "Katalánsko trpí ekonomickou a kulturní diskriminací," uvedl Mas, jemuž odtrženecké nálady kalí vidina vystoupení z Unie. Mas je totiž jednoznačně proevropský. Po pondělním vystoupení svého krajana z Baskicka prohlásil, že Katalánsko se po vstupu Španělska do EU v roce 1986 cítilo v evropském uskupení "velmi dobře" a "jako by se vrátilo domů".

"Uděláme vše, co bude třeba, aby bylo jasné, že lidé, kteří se doma cítí dobře a o svůj domov se starají a udržují ho, mohou snít o svobodě a mít své touhy," řekl Mas.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.