Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Katalánci jsou o krůček blíž k odtržení, volání po nezávislosti sílí

  18:18aktualizováno  18:18
(Od zvláštní zpravodajky) - V Katalánsku sílí hlasy po nezávislosti. Mnozí věří, že bez zadluženého Španělska by jim bylo lépe, a chtějí alespoň referendum. Tamní vláda ho ve čtvrtek vyhlásila, což se Madridu nelíbí. A odtržení zdaleka nefandí ani všichni Katalánci.

Stovky tisíc lidí se v Katalánsku zúčastnily shromáždění na oslavu národního dne. Příznivci odtržení regionu od Španělska vytvořili 400 kilometrů dlouhý lidský řetěz, který se vinul celým Katalánskem. (11. září 2013) | foto: Reuters

Proslulou katedrálu Sagrada Família obtáčí z jedné strany pestrobarevný had turistů, kteří trpělivě čekají na vstup do obřího chrámu. Z výšin jedné z věží katedrály, kterou navrhl Antoni Gaudí, vypadají ve svých svetrech a bundách jako barevné střípky z mozaik katalánského architekta a nezdá se, že by jim bezmála hodinové čekání ve frontě vadilo.

"Gaudí byl génius. Stejně jako Miró nebo Picasso. A všichni byli Katalánci," říká inženýr Joaquim, který pracuje poblíž dosud nedostavěného chrámu. Katalánci, nikoli Španělé. Pozor na to. Právě tak o sobě mluví mnozí obyvatelé nejbohatšího španělského regionu.

Hádky o referendum

Separatistické tendence jsou v Katalánsku odedávna, od loňska však výrazně posílily. Současný předseda katalánské vlády Artur Mas už přes rok - od předčasných voleb v listopadu 2012 - usiloval o vypsání referenda, v němž by se místní vyslovili, zda chtějí setrvat v království, jež posledních pár let drtí ekonomická krize. Včera oznámil, že se hlasování vskutku uskuteční, bude 9. listopadu 2014. A to navzdory nesouhlasu centrální španělské vlády premiéra Mariana Rajoye, která referendum opakovaně odmítá jako neústavní.

Otázky pro Katalánce

Katalánská vláda včera oznámila termín toužebného hlasování o nezávislosti na Španělsku: 9. listopad 2014 (tři týdny po referendu ve Skotsku). Hlasování ponese jméno „consulta soberanista“, tedy konzultace k suverenitě, protože vyhlášení referenda je podle centrální lidovecké vlády v Madridu neústavní. Barcelona oznámila i otázky, na než budou Katalánci odpovídat. První zní: Chcete, aby Katalánsko bylo státem? Pokud volič odpoví ano, čeká ho doplňující otázka: Chcete, aby bylo nezávislým státem?

"Kdybychom dostali šanci, patřili bychom k nejbohatším evropským státům. Nechápu, jak je možné, že v 21. století musíme žít v područí země, která nám nedovolí ani referendum," vypráví Joaquim, podle něhož si lidovecká vláda v tomto přístupu v ničem nezadá s diktaturou generála Franka. Ta potlačovala autonomní snahy Katalánců, Basků či Galicijců dosti zásadně.

Franka v této souvislosti vzpomněl i Vicent Partal, šéfredaktor nejstaršího a nejčtenějšího katalánského zpravodajského serveru VilaWeb. "Před Frankovou smrtí v roce 1975 jsme si všichni mysleli, že on je ten problém. Pak zemřel, skončila diktatura a všem se začalo žít lépe. Jenže koncept jednotného, věčného Španělska se vrátil a dneska je jasné, že problém nebyl jen Franco," řekl novinář, podle kterého vzedmutí odtrženeckých nálad způsobuje řada faktorů.

"Jde hlavně o naši důstojnost. Krize však ukázala, že z katalánské kasy teče do Madridu tolik peněz, že by to žádná jiná evropská země nemohla připustit. Platíme víc a dostáváme méně. Neméně důležitá je neustálá agrese proti naší kultuře a proti katalánštině," rozčiloval se.

Katalánskem loni v srpnu otřásla skutečnost, že byť 7,5milionová autonomie táhne velkou část španělské ekonomiky a vytváří pětinu HDP celé země, musela si kvůli dluhům půjčit z centrálního fondu. Jen o pár dnů později, 11. září, v den národního katalánského svátku, vyšlo do ulic Barcelony přes milion a půl sympatizantů nezávislého Katalánska, které by Madrid přestal "ždímat ve prospěch chudých autonomií". Letos akci zopakovali "živým řetězem", který se táhl takřka přes celé Katalánsko.

Artur Mas loni využil vlny rozhořčení a svolal předčasné volby, v nichž ze 70 procent uspěly strany, které měly v programu vypsání referenda a boj za nezávislost. Byť by se mohlo zdát, že je díky volebnímu úspěchu jasný i výsledek referenda, není tomu tak. Jedna věc je volit stranu, druhá rozhodnout o osudu země, zvlášť objevují-li se hrozby, že by Katalánsko po odtržení vypadlo z Evropské unie. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že nyní by pro odtržení hlasovala zhruba polovina obyvatel Katalánska.

Příznivci samostatného Katalánska však nevěří, že by se evropská osmadvacítka jen tak vzdala ekonomicky zdatné oblasti. Navíc teď, v krizi. "Je to EU, ne my, kdo si hraje s ohněm," zní mezi aktivisty.

Propaganda nacionalistů

Na druhou stranu, řadě Katalánců současné protišpanělské vášně vadí. Mnozí považují separatisty za lovce mamonu, kteří jen využívají ekonomických potíží Španělska a zároveň se snaží zakrýt fakt, že prázdnou katalánskou pokladnu způsobilo i jejich vlastní špatné hospodaření. "Je to špinavá propaganda. Nejde jim o nezávislost, ale o posty. Ještě před pár lety měly separatistické strany sotva tři procenta, teď narostly kvůli krizi. Ať si říkají, co chtějí," má jasno Juan Romero, recepční z hotelu u pověstné pěší zóny La Rambla.

"Doufám, že je to jen bublina, ale jednoho se bojím. Takové tendence mohou vyvolat násilí," dodává muž, jehož předkové pocházejí z Andalusie. "Přišli už ale tak dávno, že to nelze takhle brát," dodává. Ostatně i Picasso, byť je spojen s Barcelonou, se narodil v andaluské Malaze, v jednom z nejchudších regionů na jihu země.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.