Dne 31. července 1800 se v německém Eschersheimu (kam musel jeho otec podkoní utéct poté, co ztloukl svého zpupného pána, korunního prince kasselského) narodil Frie-drich Wöhler (zemřel 1882). Vystudoval sice medicínu, ale do análů vstoupil chemických. Navíc jaksi nedobrovolně... V době Wöhlerových začátků se totiž věřilo, že organické sloučeniny - na rozdíl od anorganických - mohou vznikat jen za přítomnosti takzvané životní síly (vis vitalis), a tudíž je nelze jen tak syntetizovat v laboratoři. Věřil i sám Wöhler. Roku 1828 však z Berlína píše jednomu ze svých učitelů, tehdy asi nejvýznamnějšímu chemikovi Berzeliovi, do Stockholmu: "Musím Vám oznámit, že dokážu připravit močovinu, aniž bych k tomu potřeboval ledvinu zvířete nebo člověka." Močovinu, považovanou tehdy za "prvotřídní" organickou sloučeninu, poněvadž se nevyskytovala ani v "méně organických" rostlinách, přitom získal náhodou, prostou přeměnou kyanatanu amonného (považovaného tehdy za látku anorganickou). Právě tato syntéza o třicet let později chemikům posloužila jako kladivo na vitalismus. Živý svět včetně lidského těla se naplno otevřel i syntézním chemikům.
Světlo vrtá
Na podzim 1958 uveřejnili američtí švagři Charles Townes a Arthur Schawlow princip kvantového generátoru světelných vln (laseru), v březnu 1960 na něj získali patent. V červenci 1960 pak jejich kolega fyzik Theodore Maiman z Michiganské univerzity první takový laser konstruuje. Tělesem generátoru je centimetrová krychle z přírodního rubínu, jeho světelný puls má energii tisícin joulu a trvá desetitisíciny vteřiny. "Nabíjení" zabere něco přes minutu. Při první zkoušce laser "vyvrtal" do dřevěného špalku sedm milimetrů hluboké dírky. Dnes běžně řeže, sváří, operuje, ale i zapaluje termojaderné reakce, nejnověji také ničí vojenské rakety nebo přehrává hudbu z kompaktních disků.
Bleskocuc
"Nebylo by možno naše vědomosti o působení hrotů (na odsávání statické elektřiny - pozn. red.) zužitkovati pro lidstvo, aby naše kostely, domy, lodě byly chráněny před bleskem tím, že na nejvyšší části těchto objektů by se upevnily svislé železné tyče, ostré jako jehly a pozlacené, aby byly chráněny před rezavěním? Od paty této tyče by musel vésti drát po vnější straně až do země nebo u lodi do vody. Tyto špičaté tyče by pravděpodobně odvedly beze všeho hluku elektrický oheň mraku dříve, než by dospěl k výboji, a tak by nás chránily strašným neštěstím." Tuto asi první psanou zmínku o bleskosvodu obsahuje dopis Benjamina Franklina z 29. července 1750. Adresát, anglický fyzik Collinson, dopis předložil Královské společnosti - a ta se mu vysmála.
První americký patent
31. července 1790, nějakých 166 let po Anglii (zemi s pravděpodobně prvním patentovým právem), dostává jistý Samuel Hopkins vůbec první patent udělený Spojenými státy. Týká se využití potaše jako součásti umělého hnojiva a podepsal jej osobně tehdejší americký prezident George Washington.
Slovenský Heyrovský
3. července 1980 umírá v Bratislavě Dionýz Ilkovič (narozen 1907). Roku 1934 jako asistent Jaroslava Heyrovského matematicky popsal děje odehrávající se na rtuťové kapkové elektrodě, čímž bouřlivě se rozvíjející polarografii podpořil teorií. "Po prvních exaktních zákonech Faradayových z let 1833-34 přináší až Ilkovič o sto roků později dosud nejexaktnější zákon elektrochemie 20. století," konstatoval Heyrovský. Termín Ilkovičova rovnice je pravděpodobně nejvýznamnějším označením odvozeným od jména slovenského přírodovědce.
Světlo vrtá
Na podzim 1958 uveřejnili američtí švagři Charles Townes a Arthur Schawlow princip kvantového generátoru světelných vln (laseru), v březnu 1960 na něj získali patent. V červenci 1960 pak jejich kolega fyzik Theodore Maiman z Michiganské univerzity první takový laser konstruuje. Tělesem generátoru je centimetrová krychle z přírodního rubínu, jeho světelný puls má energii tisícin joulu a trvá desetitisíciny vteřiny. "Nabíjení" zabere něco přes minutu. Při první zkoušce laser "vyvrtal" do dřevěného špalku sedm milimetrů hluboké dírky. Dnes běžně řeže, sváří, operuje, ale i zapaluje termojaderné reakce, nejnověji také ničí vojenské rakety nebo přehrává hudbu z kompaktních disků.
Bleskocuc
"Nebylo by možno naše vědomosti o působení hrotů (na odsávání statické elektřiny - pozn. red.) zužitkovati pro lidstvo, aby naše kostely, domy, lodě byly chráněny před bleskem tím, že na nejvyšší části těchto objektů by se upevnily svislé železné tyče, ostré jako jehly a pozlacené, aby byly chráněny před rezavěním? Od paty této tyče by musel vésti drát po vnější straně až do země nebo u lodi do vody. Tyto špičaté tyče by pravděpodobně odvedly beze všeho hluku elektrický oheň mraku dříve, než by dospěl k výboji, a tak by nás chránily strašným neštěstím." Tuto asi první psanou zmínku o bleskosvodu obsahuje dopis Benjamina Franklina z 29. července 1750. Adresát, anglický fyzik Collinson, dopis předložil Královské společnosti - a ta se mu vysmála.
První americký patent
31. července 1790, nějakých 166 let po Anglii (zemi s pravděpodobně prvním patentovým právem), dostává jistý Samuel Hopkins vůbec první patent udělený Spojenými státy. Týká se využití potaše jako součásti umělého hnojiva a podepsal jej osobně tehdejší americký prezident George Washington.
Slovenský Heyrovský
3. července 1980 umírá v Bratislavě Dionýz Ilkovič (narozen 1907). Roku 1934 jako asistent Jaroslava Heyrovského matematicky popsal děje odehrávající se na rtuťové kapkové elektrodě, čímž bouřlivě se rozvíjející polarografii podpořil teorií. "Po prvních exaktních zákonech Faradayových z let 1833-34 přináší až Ilkovič o sto roků později dosud nejexaktnější zákon elektrochemie 20. století," konstatoval Heyrovský. Termín Ilkovičova rovnice je pravděpodobně nejvýznamnějším označením odvozeným od jména slovenského přírodovědce.
