Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrt prvního českého letce Jana Kašpara je nejasná, přiznal historik

  11:45aktualizováno  11:45
Společnost Jana Kašpara si může po dvou letech od svého založení odškrtnout první vytyčený cíl: opravu hrobky prvního českého letce. Nyní se chce zabývat také mapováním dosud nevyjasněných okolností v životě prvního českého letce.

Předseda Společnosti Jana Kašpara historik Jiří Kotyk říká, že život prvního českého aviatika je z 99 procent zmapován. Sám však považuje za důležité vyjasnit okolnosti kolem jeho smrti. Foto: Radek Kalhous, MAFRA

"Rodinná hrobka byla v katastrofálním stavu, který významu průkopníka české aviatiky vůbec neodpovídal. Proto se Společnost spojila s praneteří Jana Kašpara Evou Perrovou a pustila se do renovace," uvedl předseda Společnosti Jana Kašpara Jiří Kotyk (o opravené hrobce se dočtete zde).

Jaké byly počátky vaší Společnosti, co předcházelo jejímu vzniku?
Bylo to před dvěma lety, když jsme si řekli, že bychom rádi nějakým způsobem proměnili stav jeho hrobky, to jsme si dali jako cíl číslo jedna. Myslím, že v oboru velkých historických osobností města máme spoustu příležitostí připomínat jejich výročí. Příští rok bude například příležitost připomenout si výročí narození barona Artura Krause, který byl průkopníkem bezmotorového létání v českých zemích. Připomenout jeho památku pro nás bude také čest.

Jiří Kotyk

Je předsedou pardubické pobočky Masarykovy společnosti, spoluzakladatelem společnosti prvního československého aviatika Jana Kašpara a pracuje i jako vysokoškolský pedagog Univerzity v Hradci Králové. Z historie se jeho zájem soustředí například na problematiku českého fašismu, spolupracovníků operace Silver A na Pardubicku či nezákonné procesy v padesátých letech. Zasáhl i do debat kolem odkazu mistra Jana Husa svou knihou Spor o revizi Husova procesu.

Takže se vaše Společnost nebude věnovat jen památce Jana Kašpara?
To ne, nechceme se zabývat jen aviatikou, ale chceme samozřejmě připomínat Kašparova významná životní výročí. Jde ale třeba i o pomník z roku 1928 na náměstí Dukelských hrdinů, ten považuji skutečně za provizorium. Jsem rád, že se nám podařilo vytvořit ideovou variantu v podobě pomníku československým letcům a parašutistům.

Jan Kašpar se dočkal skutečně důstojných oslav. Nekazí tuto důstojnost historický fakt, že první dálkový přelet provedl proto, aby se vytáhl před svou bývalou dívkou, které letěl na svatbu?
Každý máme v sobě jakési ego, je otázkou, jakým způsobem se projeví. Tuto záležitost bych nedramatizoval. Když si uvědomíme, kolik provedl dalších veřejných produkcí, a to vše v podmínkách rakousko-uherské monarchie, tak si myslím, že ta čest a sláva mu patří.

Z exponátů, které jste u příležitosti výročí vystavili, vyplývá, že ne všechny jeho lety dopadly dobře...
Nebylo náhodou, že Jana Kašpara při všech jeho letech doprovázel doktor Jaromír Kučera, který měl tyto věci na starosti. Myslím, že odvaha, kterou dnes zmiňujeme, a úsilí, s jakým do toho šel, svědčí právě o výborných povahových vlastnostech, díky kterým může být morálním vzorem i pro dnešní mladou generaci.

Bude se vaše Společnost zabývat i dalším prohlubováním znalostí o Janu Kašparovi? Máte pocit, že jsou v jeho životě ještě nějaká nezmapovaná místa?
Z devadesáti devíti procent je vše zmapované. Ale pokrok bádání jde stále kupředu a jsou zde třeba podivné okolnosti provázející jeho smrt. Například u identifikace jeho ostatků je mnoho námětů, ale takové bádání bude vyžadovat finanční podporu.

Co je nejasného na jeho smrti?
Měl jsem možnost minulý týden vidět zvláštní časopis 77 dramatických sebevražd. Tam se tvrdí, že výklad Kašparovy smrti jako sebevraždy je naprosto jednoznačný. Světe, div se, ale první žena, která podle časopisu viděla Kašpara mrtvého, byla jeho sestra Bohumila. Ptám se potom, jak je možné, že žena, která umřela v roce 1919, mohla objevit jeho tělo v roce 1927.

 Existuje jiné vysvětlení?
Je známo, že od Vánoc 1926 Kašpar laboroval s úporným úrazem nohy. Ten úraz se projevoval tím, že měl bolesti hlavy, které se snažil řešit nešťastnými prostředky. Jejich užívání mohlo vypadat jako sebevražda. To mě ale stále více utvrzuje v tom, že to sebevražda být nemohla.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.