Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kašmírský summit na svůj cíl nedosáhl

  5:53aktualizováno  5:53
Ágra, Praha - Přes enormní snahu o usmíření mezi dvěma jadernými rivaly Indií a Pákistánem nedokázal průlomový summit sdolat jádro sporu mezi těmito zeměmi. Nedosáhly dohody o Kašmíru, o který už desítky let bojují. Oba státníci, indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí i pákistánský prezident Parvíz Mušaraf, do poslední chvíle usilovali alespoň o dílčí průlom. Přese všechno se však nedokázali domluvit.
Historický indicko-pákistánský summit začal

Historický indicko-pákistánský summit začal - Indický premiér Atal Bihár Vádžpéjí (vpravo) přivítal 14. července u prezidentského paláce v Dillí pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, který přicestoval na oficiální návštěvu Indie. Uprostřed přihlíží indický prezident Kočeril Ráman Nárájanan, vzadu vpravo je indický ministr zahraničí Džasvant Singh. (14. července 2001)

Jednání bylo oproti původnímu scénáři podstatně prodlouženo, ovšem nesmiřitelná stanoviska ohledně Kašmíru se jim sblížit nepodařilo.

Do pozdních nočních hodin nedokázali vyjednavači sladit ani text závěrečné deklarace.

Hlavním výsledkem schůzky se tak podle pozorovatelů stalo jen oboustranně deklarované úsilí o omezení vzájemného nepřátelství a příslib dalších rozhovorů. I to je ovšem podle znalců jihoasijské problematiky důležitý signál.

Důležité podle nich je, že vůbec nějaká jednání začala. Naděje pramení i z toho, že Mušaraf byl první hlavou Pákistánu, jež po více než deseti letech vstoupila na indickou půdu.

"Vleklý problém Kašmíru je pro indicko-pákistánskou normalizaci klíčový. Indická strana to musí uznat," komentoval rozhovory generál Parvíz Mušaraf, který se osobně zapojil do dvou ze tří vzájemných válek. "Naučil jsem se však, že zúčastněné strany se nikdy nesmějí uzavírat před dialogem," dodal.

Summit předznamenalo násilí
"Již více než půl století vrhá spor o Kašmír stín na vztahy mezi Indií a Pákistánem," porhlásil Mušaraf hned po příletu do Dillí s tím, že vyřešení kašmírské otázky považuje za podmínku plné normalizace vztahů s Indií.

Krátce před jeho příletem byla z Kašmíru hlášena přestřelka mezi vojáky obou zemí. Přestřelka byla letos první mezi ozbrojenými silami obou zemí. Byly při ní použity jen lehké zbraně a nebyly hlášeny žádné oběti.

Později během dne bylo hlášeno další násilí v indické části Kašmíru, při němž bylo zabito šest lidí.  Byli mezi nimi i dva civilisté.

Mušaraf se vyhlásil prezidentem, aby posílil svoje vyjednávací pozice s Indií.

Mušarafovu návštěvu provázejí protesty
V Ágře, která bude dějištěm summitu, proti Mušarafově návštěvě demonstrovali příslušníci krajně nacionalistické hinduistické strany Šivova armáda, která je členem Vádžpéjího vládní koalice. Demonstranti provolávali "Smrt Mušarafovi" a "Smrt Pákistánu" a tvrdili, že každé místo, na které Mušaraf vstoupí, očistí vodou z posvátné řeky Gangy.

Dlouholetý spor o Kašmír
Kašmír, jediný stát převážně hinduistické Indie, kde mají většinu muslimové, rozděluje Indii a Pákistán už od roku 1947, kdy vyhlásily nezávislost. Vedly kvůli němu už dvě války.

Hornatý himálajský Kašmír na severu Indie a severovýchodě Pákistánu dostal jako jablko sváru mezi oběma státy ještě trpčí příchuť po zahájení separatistického boje kašmírských islamistů proti nadvládě Dillí před 11 lety. Na násilnosti více než deseti islámských radikálních seskupení, která usilují o samostatný Kašmír či jeho připojení k Pákistánu, reagují indické vojsko a policejní jednotky ráznými protiopatřeními. Islámábád tvrdí, že je oprávněn separatisty podporovat. Dillí jej na oplátku obviňuje z podpory terorismu.

Oba rivalové se během summitu urputně drželi svých představ o vyřešení kašmírského rébusu.

Sporné himálajské území je od poslední vzájemné války v roce 1971 rozděleno linií kontroly mezi oba státy. Zhruba třetina spadá jako Azád Kašmír pod jurisdikci Pákistánu, zbytek tvoří indický svazový stát Džammú a Kašmír, jediný v Indii, kde početně převažují muslimové.

Indie považuje celý Kašmír za svoji integrální součást a už desetiletí odmítá vyhlášení referenda o budoucnosti území, jak požaduje Pákistán na základě rezolucí OSN.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.