Loni znovuzvolený americký prezident Barack Obama slíbil, že Spojené státy vyváže z afghánského dobrodružství. Je tedy možné, že s koncem roku 2014 nezůstane v zemi žádný uniformovaný Američan. Nyní jich tu je zhruba 66 tisíc.
Všichni Američané však zřejmě neodjedou. Podle úniků z americké administrativy, které mívají charakter testu občanské (ne)spojenosti, Bílý dům zvažuje ponechat v Afghánistánu 3 až 9 tisíc lidí. Armáda přitom původně žádala o 15 tisíc vojáků. Později se ovšem objevily zprávy, podle kterých by Američané zemi prakticky opustili.
Obama pak na tiskové konferenci uvedl, že spojenci se letos na jaře v Afghánistánu přesunou do podpůrné role. Takový krok by mohl urychlit americké stahování ze země.
Analytici každopádně odhadují, že Karzáího mise v USA definitivní rozhodnutí v tomto ohledu nepřinese.
Šéf Bílého domu zdůraznil, že definitivní rozhodnutí padne až v následujících týdnech. Podle něj je především důležité, aby spojenci v Afghánistánu neohrozili své vojenské úspěchy z poslední doby. Obama také řekl, že přesun do podpůrné role neznamená, že by se spojenci přestali účastnit vojenských operací. Hlavní slovo by v nich ale měly mít místní afghánské síly.
Afghánský prezident Karzáí o cizí vojáky stojí, jeho podmínky však Washington sotva přijme. Američanům nevadí, že by jejich vojáci po roce 2014 neměli v Afghánistánu vlastní základny. Problém je v imunitě Američanů - tu jim Karzáí nechce zaručit. Popravdě, Karzáí doma těžko vysvětluje, že Američany, kteří v Afghánistánu - byť v naprosté většině případů omylem - usmrtí civilisty, nesoudí místní spravedlnost. Jenže USA nemohou vystavit své vojáky žalobám, které by jistě nezkoumaly pouhé zločiny, ale staly by se nástrojem propagandy i sebeprezentace politiků a soudců.
A jaká je Karzáího šance na politické přežití po roce 2014? Pokud tedy Američané opravdu odjedou či významně redukují počty vojáků v Afghánistánu.
Analytici tvrdí, že Tálibán by na počátku roku 2013 nebyl schopen stávající vládu rychle sesadit a nahradit - rozhodně ne na celém území Afghánistánu. Karzáí má v bezpečnostních složkách (policii, armádě, informačních službách) 350 tisíc lidí.
Tálibánská armáda disponuje patrně jen 30 tisíci mužů. Jenže ani paštunští extremisté nejsou v Afghánistánu právě populární, což platí především pro nepaštunské oblasti země. Mnozí Afghánci proto říkají, že volit mezi vládou a Tálibánem je výběr mezi špatným a ještě horším.
