Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Karzáí licituje v USA: o americké vojáky, o vlastní osud

  17:53aktualizováno  20:33
Afghánský prezident Hamíd Karzáí přijel do Washingtonu a jde mu o hodně. Hlavní téma? Podle všeho počet amerických vojáků, kteří v jeho zemi zůstanou po roce 2014. S koncem příštího roku se má z Afghánistánu stáhnout většina Američanů. Možná odjedou všichni.

Afghánský prezident Hamíd Karzáí přijel do Washingtonu na jednání s prezidentem USA Barackem Obamou. | foto: Reuters

Loni znovuzvolený americký prezident Barack Obama slíbil, že Spojené státy vyváže z afghánského dobrodružství. Je tedy možné, že s koncem roku 2014 nezůstane v zemi žádný uniformovaný Američan. Nyní jich tu je zhruba 66 tisíc.

Všichni Američané však zřejmě neodjedou. Podle úniků z americké administrativy, které mívají charakter testu občanské (ne)spojenosti, Bílý dům zvažuje ponechat v Afghánistánu 3 až 9 tisíc lidí. Armáda přitom původně žádala o 15 tisíc vojáků. Později se ovšem objevily zprávy, podle kterých by Američané zemi prakticky opustili.

Obama pak na tiskové konferenci uvedl, že spojenci se letos na jaře v Afghánistánu přesunou do podpůrné role. Takový krok by mohl urychlit americké stahování ze země.

Analytici každopádně odhadují, že Karzáího mise v USA definitivní rozhodnutí v tomto ohledu nepřinese.

Šéf Bílého domu zdůraznil, že definitivní rozhodnutí padne až v následujících týdnech. Podle něj je především důležité, aby spojenci v Afghánistánu neohrozili své vojenské úspěchy z poslední doby. Obama také řekl, že přesun do podpůrné role neznamená, že by se spojenci přestali účastnit vojenských operací. Hlavní slovo by v nich ale měly mít místní afghánské síly.

Více o tématu čtěte v sobotní MF DNES

Afghánský prezident Karzáí o cizí vojáky stojí, jeho podmínky však Washington sotva přijme. Američanům nevadí, že by jejich vojáci po roce 2014 neměli v Afghánistánu vlastní základny. Problém je v imunitě Američanů - tu jim Karzáí nechce zaručit. Popravdě, Karzáí doma těžko vysvětluje, že Američany, kteří v Afghánistánu - byť v naprosté většině případů omylem - usmrtí civilisty, nesoudí místní spravedlnost. Jenže USA nemohou vystavit své vojáky žalobám, které by jistě nezkoumaly pouhé zločiny, ale staly by se nástrojem propagandy i sebeprezentace politiků a soudců.

A jaká je Karzáího šance na politické přežití po roce 2014? Pokud tedy Američané opravdu odjedou či významně redukují počty vojáků v Afghánistánu.
Analytici tvrdí, že Taliban by na počátku roku 2013 nebyl schopen stávající vládu rychle sesadit a nahradit - rozhodně ne na celém území Afghánistánu. Karzáí má v bezpečnostních složkách (policii, armádě, informačních službách) 350 tisíc lidí.

Talibanská armáda disponuje patrně jen 30 tisíci mužů. Jenže ani paštunští extremisté nejsou v Afghánistánu právě populární, což platí především pro nepaštunské oblasti země. Mnozí Afghánci proto říkají, že volit mezi vládou a Talibanem je výběr mezi špatným a ještě horším.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.