Karvinskou úplavici se nedaří zastavit

Epidemii vysoce nakažlivé bacilární úplavice, která se šíří mezi Romy v Karviné, se nedaří zastavit. Takzvanou nemocí špinavých rukou onemocnělo už přes 30 obyvatel kolonie v Karviné-Hranicích. Úplavici však dostaly i dvě zdravotní sestry, které o ně pečovaly.

Podle lékařů so obě pravděpodobně nakazily, když přebalovaly nemocné kojence.

Jedna opustila nemocniční lůžko před pár dny, další dosud leží na infekčním oddělení nemocnice v Havířově.

"Máme v nemocnici pět z našich dětí ve věku od sedmi měsíců do čtrnácti let. První tam odvezla sanitka rovnou z ordinace dětského lékaře v pátek ráno," přiznal Ludvík Slepčík z romské kolonie v Hranicích.

"Naše děti onemocněly mezi posledními. Doma máme čisto. Musely to chytit od nemocných dětí, se kterými si hrály venku," dodal muž.

Nemocné prozradila stolice
Vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martínková uvedla, že za současné situace končí na infekčním oddělení každý člen postižené romské komunity, u kterého se projeví průjmové onemocnění.

"V této chvíli jich je v nemocnicích v Havířově, Ostravě a Třinci dvaatřicet. Nemoc zatím laboratoř potvrdila u dvaadvaceti případů," uvedla epidemioložka.

"Poslední dva pacienti se dostali do nemocnice v pondělí. Nemoc jsme u nich odhalili díky kontrolním vzorkům stolice, které jsme lidem v kolonii odebrali v pátek."

PREVENCE PŘED ÚPLAVICÍ

- přísné dodržování osobní hygieny, zvláště čistoty rukou, zejména po použití WC nebo přebalování kojenců
- dodržování správných hygienických návyků při manipulaci s vodou a potravinami, podávanými zejména v syrovém stavu
- pracovníci v potravinářství se musí v případě průjmu u nich či v rodině bezpodmínečně nechat vyšetřit
- nemocní, jejich příbuzní i sousedé by se měli až do likvidace epidemie vyhýbat návštěvám koupališť

Zatímco v několika uplynulých letech se lékaři a sestry infekčního oddělení v Havířově nesetkali s jediným případem bacilární úplavice, teď jim pacienti s touto diagnózou obsadili polovinu lůžek.

Bacilární úplavici mohou vyvolat čtyři druhy bakterie shigela. V zemi onemocní nejvýše stovka lidí ročně. Původcem bývá nejčastěji bakterie shigela sonnei, kterou lze poměrně snadno zničit antibiotiky. Epidemii v Karviné má však na svědomí dravější a odolnější bakterie shigela flexneri, která se v Česku vyskytuje jen ojediněle.

Nemoc mohla přijít ze Slovenska
Dětský lékař Radim Petro chodí do Hranic kontrolovat, jestli jsou všechny ohrožené děti v nemocnici. V kolonii, kde žije několik desítek rodin, z nichž většina má pět až sedm dětí, se epidemie šíří už od začátku měsíce.

Podle hygieniků sem nemoc mohla přivléci nemocná žena ze Slovenska, která přijela na návštěvu do Karviné, kde nakazila dítě. "Jistě to ale nevíme, neboť mezi prvními případy a touto epidemií uplynula nezvykle dlouhá doba," připouští hygienička.

Romové: Všude není nepořádek
Obyvatelé kolonie spekulují, jak se může nemoc šířit. "Kdo ví, z čeho to máme. Možná z vody. Donedávna nám tekla z kohoutků kalná, teprve teď to pročistili," postěžoval si romský důchodce Julius Žiga.

"Marně jsme taky už dávno žádali, aby nám vyčistili septiky, ale teprve až o víkendu s tím začali. Odmítají přitom vzít vzorky ze žumpy, která teče hned vedle domu. Hrají si u ní malé děti."

Nechápe, jak se mohou obyvatelé kolonie nakazit jeden od druhého. "My dodržujeme čistotu. Když přijede televize, natáčí jenom dvorky, na kterých je bordel, ale vedle, kde jsou upravené zahrádky, se už nepodívá," zlobil se Žiga.

Vzorky brali na záchodě
Důchodce kritizoval i způsob, jakým se hygienická služba postarala o vyšetření obyvatel kolonie.

"V pátek nás s policisty naháněli do výčepny. Stěry nám brali na záchodcích. Pánský je tak malý, že když jsme se ohnuli, měli jsme hlavu nad mísou. Bylo to ponižující. Měli nás odvézt na hygienickou stanici, nebo nám brát odběry doma," míní.

Někteří obyvatelé kolonie mu dávají za pravdu, mnozí s ním nesouhlasí.

"Jsem ráda, že mě vyšetřili. Byla jsem objednaná k lékaři, ale takhle jsem tam nemusela jezdit a dnes už vím, že nikdo z rodiny není nemocný," řekla jedna z žen, která patří ke čtvrtině neromských obyvatel kolonie, ale nechtěla sdělit jméno.

"Nikdo tady nikoho nenaháněl a policisté jen mlčky přihlíželi. Já sám jsem chodil dům od domu a podařilo se mi přivést většinu lidí. Jen asi dva utekli," uvedl spolumajitel provozovny Radek Todorov.

Jeho slova potvrdila i epidemioložka Irena Martínková, která několikrát navštívila kolonii a rozdávala obyvatelům chloramin a písemné pokyny, jak zabránit dalšímu šíření epidemie. Dosud totiž mnozí tvrdili, že je nikdo neinformuje.

"Chtěli jsme brát vzorky doma, ale se zlou jsme se potázali. Asistentce v jedné rodině vyhrožovali, že na ni vezmou sekeru a rozbijí auto. Proto jsme zorganizovali odběry v nejbližší vhodné místnosti a požádali o ochranu několik policistů," uvedla.

Dětský lékař Radim Petro (druhý zprava) se sestřičkou Soňou Andráškovou (vpravo) hovoří s rodiči Slepčíkovými z Karviné, kteří mají v nemocnici pět dětí kvůli úplavici. (25. srpna 2003)

Rodina Slepčíkova z Karviné má v nemocnici pět dětí kvůli úplavici. (25. srpna 2003)

Julius Žiga z Karviné ukazuje místo, kde vytéká žumpa, která může být jedním z míst, odkud se začala šířit úplavice. (25. srpna 2003)

Čištění žumpy u jednoho z domů v Karviné, kde začala řádit úplavice. (25. srpna 2003)

Julius Žiga a Radek Todorov (vpravo) hovoří o tom, jakým způsobem a za asistence policie probíhala hygienická opatření v Karviné kvůli úplavici. (25. srpna 2003)