Expert: Karlův most přežije. Zničilo by ho asi jen protržení přehrady

  • 60
Uškodila velká voda, která se v minulých dnech prohnala Prahou, Karlovu mostu? Podle odborníka Ondřeje Šefců z Národního památkového ústavu nikoli. "Možná mohla porušit nějaké kvádry, ale zásadním způsobem ho nepoškodila," míní Šefců.

Jestli byl Karlův most současnou povodní poškozen, tak jen nepatrně a jeho obdivovatelé a návštěvníci by neměli nic poznat, míní ředitel pražské pobočky Národního památkového ústavu Ondřej Šefců.

"Jsem přesvědčen, že most je v naprosto stabilním stavu a že na něm nejsou takové poruchy, které by ohrožovaly jeho stabilitu," říká Šefců. 

"Maximálně mohla voda poškodit jednotlivé kvádry nebo mohlo dojít k vyplavení malty z nějakých spár na pilířích. Každopádně až voda opadne a bude klid, bude důležité udělat obhlídku pláště."

Podle Šefců by mohlo dojít k takzvanému vysolování, které je spojené s delším vysycháním jednotlivých částí. "Před jedenácti lety se takové solné výkvěty objevily na některých pilířích. Vysychalo to tehdy poměrně dost dlouho," připomněl Šefců.

Velká voda se kolem historického skvostu za uplynulých sedm století prohnala několikrát. Patrně největší škody zanechala v roce 1890, kdy voda podemlela dva pilíře uprostřed Vltavy a v důsledku toho se zřítily tři klenby.

"Vzniklo to tím, že řeka byla ucpaná splaveným dřevem. Pilíře pak byly podemleté v důsledku extrémních proudů," vysvětluje Šefců.

Před podobnými problémy se hasiči v roce 2002 i letos most snažili ochránit s pomocí bagru s dlouhým ramenem, který náplavy vytlačoval mezi pilíře, aby pluly dál (více o práci bagru čtěte zde).

Voda z boku těžkým mostům nevadí

Mostu pak podle Šefců výrazně neuškodila ani největší novodobá povodeň z roku 2002, kdy centrem Prahy protékalo asi 5 300 kubíků vody za sekundu. Letos bylo maximum asi 3 200 kubíků.

Povodně 2013 ve fotografiích

"Hodně lidí si myslí, že poškození mostu vznikne tím, že voda tlačí na bok mostu. To je mylná představa. To, že by voda ten most odtlačila, platí u lehkých konstrukcí. Nikoli u takhle těžké," říká Šefců.

"U kamenných mostů dochází k narušení podloží a tím dojde k posunutí konstrukce," vysvětluje s tím, že Karlův most i jeho předchůdce, Juditin most, byly založeny na dně řeky. To není tvořeno pevným podkladem, ale vrstvou štěrků, písků a štěrkopísku.

"V současné době by ale k takovému jevu nemělo vůbec dojít, protože všechny pilíře mají takzvaný ochranný límec. Ten prochází dnem řeky až na skalní podloží," uvedl památkář.

Stabilitě Karlovu mostu pomáhají i rekonstrukce. "Po povodni v roce 1890 byly nejvíce exponované pilíře ochráněny kesonovou konstrukcí, která zajišťuje, že ten pilíř nemůže být podhrabán," říká Šefců.

Další dvě rekonstrukce v první dekádě jednadvacátého století zabezpečily poslední dva pilíře a most dostal nový povrch vozovky.

Facebook PRAHA DNES

Sdělte nám své zážitky z povodní

Dutiny v mostu? Jen stavební technologie

Šefců připojil i zajímavost: v nových pilířích jsou od povodně v roce 1890 takzvané vylehčovací dutiny - jinými slovy most není v určitých místech zaplněn stavebním materiálem.

"Mezi pilířem a klenbou mostu je dutina, která v nejvyšším místě měří sedm metrů. Z každé strany je pak ještě po jedné menší, další dvě menší jsou na cípech kleneb," popsal odborník.

Stabilitě mostu tyto dutiny neškodí, ani jí výrazně nepomáhají. A jak vznikly?

"Je to jen jiný způsob konstrukce, který se už v 19. století u mostů používal. Ta původně gotická metoda spočívala v tom, že stavba byla provedena naplno. Naopak tento modernější způsob nebyl tak drahý a časově náročný - navíc zde svou roli sehrál faktor času. Tlačilo se na to, aby byl most zrekonstruován rychle," dodává Šefců.

Přesto dutiny daly vniknout fámám, že v mostu tvoří souvislou chodbu. "To je nesmysl a mystifikace. V dutině nic není. Je bez oken, bez dveří, shora kvalitně uzavřená poklopem. Tak, aby do mostu nezatékalo. Otvírá se jen při nezbytných údržbových pracích," usmál se památkář.

A co by se podle něj muselo stát, aby most dopadl špatně jako před více než sto lety?

"Já nechci malovat katastrofické scénáře. Ale zničit by ho mohla snad jen obrovská přílivová vlna spojená s protržením přehrady. Ale to by šlo dolů patrně víc mostů. Ta vlna by pak smetla úplně všechno," uzavřel Šefců.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video