Nejslavnější pražský most ještě před opravou. | foto: Martin Štěrba, MF DNES

Karlův most: nejslavnější, nejkrásnější a pod lešením

  • 3
Pražská informační služba napočítala v metropoli přes Vltavu osmnáct mostů. Každý je důležitý a přes každý projdou nebo projedou denně tisíce Pražanů a návštěvníků metropole. Ten nejslavnější a zřejmě nejkrásnější se však jmenuje Karlův a Staré Město a Malou Stranu spojuje přes šest století.

Od konce léta absolvuje most ozdravnou kúru – jeho vozovku a zábradlí opravují desítky dělníků. A pod dlažbou pátrají archeologové, aby detailně zmapovali historii této památky.

Teď se začali pídit u Malostranské mostecké věže po tom, jak vlastně vypadal tento konec mostu a zda tady začínal i jeho předchůdce, románský Juditin most.

"Ve výzkumu pokračujeme v šestimetrové šachtě, kde bude poté ležet potrubí nové kanalizace. To odvede vodu z mostu," načrtává plány archeolog Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.

Léta se totiž traduje, že vstup na Karlův i Juditin most byl ze stejného místa. Jenže to jsou jen pověsti, archeologové zatím na zbytky původního přemostění nenarazili.

První velký objev už si lidé z Dragounova týmu na účet připsali – na dně extrémně hluboké šachty, jejíž stěny teď musí stavbaři pečlivě zabezpečit, našli archeologové zeď, která spojovala most s jednou z Malostranských mosteckých věží.

Práce na jištění šestimetrové díry, která ústí před mosteckou věží, na čas zastavily rekonstrukci.

"Rekonstrukce zdárně postupuje podle harmonogramu, který pravidelně kontrolujeme," dušuje se Pavel Kameník, mluvčí společnosti SMP, která vyhrála soutěž na opravu vzácné památky.

A předkládá postup prací: dělníci demontovali kamenný parapet, odborníci zkoumají kamennou klenbu mostu nad Čertovkou, část dlažby je pryč.

Knihkupectví plné památek
Zatímco most bude kompletně v novém nejdřív za deset let, zcela nové knihkupectví v Malostranské mostecké věži můžete navštívit už dnes.

Otevřel si ho tu Klub Za starou Prahu. "Brzy zpřístupníme také novou výstavní a přednáškovou síň," slibuje předsedkyně klubu Kateřina Bečková, která láká zájemce na množství knih o Karlově mostě, Praze a stovkách jejích památek.

Co skrývají pilíře a oblouky
Podobně jako pronásledují některá místa stoleté povodně, přivalí se v pravidelných stoletých intervalech na Karlův most skupina kameníků, zedníků a restaurátorů. To aby mu udělali "omlazovací kúru".

Tedy většinou. "Poslední oprava, kterou most absolvoval na přelomu 60. a 70. let minulého století, mu víc ublížila, než pomohla," smutně poznamenává památkář Ondřej Šefců, který má Karlův most v Národním památkovém ústavu na starosti.

Na konci léta se sem dělníci vrátili nanovo.

Škody po povodních i nezdařených opravách
Předchozí opravy většinou následovaly poté, co se přes památku převalila povodeň. Například generální oprava Karlova mostu v roce 1784 napravila škody, které způsobily ledové kry. Pod hladinou Vltavy tu dodnes zůstaly dochované konstrukce z dubových fošen, které chrání základy mostních pilířů.

Další zásadní oprava kamenné stavby následovala v roce 1890. I když spíš než oprava to byla náprava úplné katastrofy – po povodni bylo nutné znovu postavit tři zřícené oblouky a dva pilíře.

Současná rekonstrukce se však s těmi dřívějšími nemůže srovnávat – třeba proto, že napravuje zpackanou opravu z 60. let.

Dělníci musí postupně vybourat vrstvy takzvané mostovky: žulovou dlažbu a vodotěsnou izolaci až na železobetonovou desku. I ta se tu objevila před čtyřiceti lety.

"Do mostu na mnoha místech zatéká a díry je potřeba ucpat. Most má narušenou izolaci ve vozovce," vysvětluje Šefců problémy. Voda, která roky tekla do mostu, poškodila celou konstrukci i vnější plášť.

Dělníci také rozebírají kamenné kvádry, z nichž je postaveno zábradlí mostu. Na mnoha místech totiž mezi kvádry zejí i centimetrové díry po vypadané maltě.

Opravy pod dohledem turistů a kamer
Nápravy poškozené izolace jsou jen první v pořadí z dlouhotrvajících oprav mostu, které potrvají do roku 2010. Město za ně utratí přibližně 220 milionů korun.

Jako první zmizela počátkem září pod čtyřicet metrů dlouhou zastřešenou ocelovou konstrukcí část mostu u Malostranské věže. Turisté a Pražané však o svou ikonu nepřijdou.

"Most zůstane průchozí. Pouze v místech, kde budeme pracovat, bude průchod zúžen," přibližuje omezení Martin Doksanský, ředitel společnosti SMP, která dostala rekonstrukci na starost.

Další fáze oprav bude podstatně delší. Ještě předtím se však mezi mosteckými věžemi utáboří archeologové, na základě jejichž výzkumu stavbaři kamenné prvky z pláště buď opraví, nebo vymění. Práce budou podle odhadů trvat osm až deset let.

Kdo by se bál, že z oprav zaslechne jen poklepání kladívek kameníků, může se zaradovat.

Rekonstrukci může sledovat také prostřednictvím průzorů v lešení. A co víc – práci dělníků nepřetržitě snímá kamera, která je umístěna na Malostranské mostecké věži.

"Zájemci mohou záběry sledovat na internetových stránkách Pražské informační služby na adrese www.pis.cz," vybízí zvídavé lidi ředitel informační služby Václav Novotný.

kamera na mostě Oprava mostu
on-line kamera

V muzeu nahlédnete také pod hladinu Vltavy
Koho by neuspokojily jen pohledy na most zvenku či z ptačí perspektivy, může nahlédnout i dovnitř. V Muzeu Karlova mostu je totiž k vidění několik maket mostu, které odkrývají řadu zajímavostí.

Třeba to, že most vyrostl na mlýnských kamenech naskládaných na dně Vltavy. Pod nimi dodnes stojí rošt provázaných pilotů z dubového dřeva. Mlýnské kameny, které na nich leží, jsou pospojované železnými kramlemi zalitými olovem.

"Znamená to, že pilíře Karlova mostu byly zakládány na suchu, jinak by olovo do otvorů nezateklo," připomíná Šefců.

Na mlýnské kameny navazuje původní mostní konstrukce. Někdy bývá označována jako násyp, ve skutečnosti je to však vyzdívka z lomového opukového kamene, již spojuje malta.

Na vyzdívce už leží několik vrstev moderních materiálů. Nejvíc diskusí vzbuzuje přibližně metr pod povrchem umístěná betonová deska, která most obtížila v 70. letech minulého století. Od té doby se vedou spory, zda ji dát pryč, či zachovat.

Po tom, co má už Karlův most za 650 let za sebou, je zřejmé, že dávní řemeslníci – zedníci, kameníci nebo tesaři – byli fortelní.

A jejich šéfové zase schopní organizátoři. Vždyť měli k převážení materiálu k dispozici jen volské potahy nebo vratké loďky a vory. K jeho usazování na místo jim sloužil primitivní šlapací jeřáb s kladkostrojem, páka, nakloněná rovina a hlavně vlastní ruce.

Kolik skrýší udělali v mostu stavbaři?
A ještě něco – kdo by si představoval, že je most jednolitá kamenná stavba, zřejmě by překvapeně hleděl, jak se před ním otvírají dvě větší komory.

Ta první, pod Staroměstskou mosteckou věží, byla pravděpodobně původně vězení.

O existenci té druhé se Pražané dověděli až při letošní návštěvě amerického prezidenta George W. Bushe. Na jejím prohledání totiž trvali agenti tajných služeb.

Komora vznikla až při opravách mostu na konci 19. století. Stavitelé se tehdy na přímluvu stavitele Josefa Hlávky sice drželi tradičního tvaru mostu, ale vnitřní prostor mezi novým pilířem a vozovkou ponechali volný – zůstala tam dutina s vylehčovacími klenbami. Vlézt do 7 metrů vysoké komory brání zvědavcům pečlivě zajištěný poklop.

V komorách však není nic překvapivého, jen tma a vlhko.

Další komory Karlova mostu se odborníci pokoušeli najít i pomocí moderní techniky – ani radar a ultrazvuk jejich existenci neprokázaly. Zbytek mostu je plný a nejsou v něm žádné další dutiny, dokonce ani větší trhliny nebo mezery mezi kvádry.


Víte, že...

... má most svého svatého? V roce 1393 byl z mostu do Vltavy svržen Jan Nepomucký. Místo dodnes označuje křížek vsazený do zábradlí mostu. Legenda praví, že kdo si na křížek sáhne, tomu se splní jakékoliv přání.

... je tu obraz stavebníka mostu? Mezi nejméně známé památky mostu patří unikátní románský reliéf, který se dochoval uvnitř menší Malostranské mostecké věže. Zobrazuje sedící postavu, zřejmě panovníka, který odevzdává listinu klečícímu muži, snad stavebníku mostu.

... nejstarší sousoší je Kalvárie? Kříž jako první ozdoba mostu tu stával už za Karla IV., od té doby byl však několikrát vyměněn. Nynější bronzový zlacený kříž byl ulit r. 1629 v Drážďanech. Nápis v hebrejštině "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů" byl podle pověsti pořízen roku 1696 z pokuty Žida, který se posmíval kříži. Pověst však není pravdivá.

... jsou v mostu komory? Po povodních z roku 1890 se zřítily dva pilíře. Při jejich obnově se stavitelé sice drželi tradičního tvaru, vnitřní prostor mezi pilířem a vozovkou však ponechali volný a nevyzdili ho. Dutiny s odlehčovacími klenbami jsou vysoké 7 metrů a dá se do nich vstoupit poklopem z vozovky.

... nad stavbou bdí také sv. Vít? Karel IV. měl zřejmě zálibu v astronomii a astrologii – v době letního slunovratu totiž při pohledu ze Staroměstské mostecké věže zapadá slunce za svatovítskou katedrálou. Před tím projde za katedrální věží, která se vypíná nad kaplí patrona českých zemí svatého Václava. A svou pouť zakončí přímo nad místem s ostatky svatého Víta.

... po mostě jezdily tramvaje? Od roku 1883 jezdila po mostě koňka, kterou nahradila v roce 1905 elektrická dráha. Aby dráty nerušily vzhled mostu, vymyslel František Křižík speciální vedení mostovkou. Těžké vozy však příliš otřásaly stavbou, proto tramvaje nahradily v roce 1908 autobusy. Veřejná doprava tady jezdila až do druhé světové války, provoz automobilů skončil v roce 1965.

... tu zářily i olejové lampy? Poprvé se most do noci rozzářil v roce 1723 díky olejovým lucernám. Teď zde svítí elektrické lampy, po opravách se na most vrátí plynové lampy. Původní plynové lampy zmizely z Karlova mostu při rekonstrukci na přelomu 60. a 70. let 20. století.

... Bruncvíka poničili Švédové? Legendami opředená socha rytíře byla vytesána v 19. století podle torza původní sochy z 15. století. Socha tehdy symbolizovala nadvládu Starého Města nad celým mostem, značně ji však poškodili na konci třicetileté války Švédové. Torzo a dochovaný podstavec jsou uloženy v Lapidáriu Národního muzea.

... je tu nejstarší dlažba v Praze? Původní dlažba z Juditina mostu z 12. století se tu dochovala hned na několika místech – část dlažby je na Křižovnickém náměstí, kde je jí vydlážděno okolí sloupu se sochou sv. Václava u kostela sv. Františka. Další část se dochovala v kavárně Lundborg na Malé Straně.

... most mockrát zničila povodeň? V roce 1342 povodeň smetla původní románský Juditin most. První záplavy pak zasáhly most v roce 1432, kdy podemlely pět pilířů a pobořily mostní klenby. V roce 1784 kry pobořily dva oblouky. Nejznámější povodní je ta ze 4. září 1890, kdy se zřítil pátý a šestý pilíř a tři oblouky. Na dva roky tehdy Karlův most nahradil provizorní most dřevěný.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video