Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Karlův most chátrá, bude národní sbírka

  0:01
Praha - Nejvyhledávanější a nejnavštěvovanější pražskou historickou památku - Karlův most - čeká rozsáhlá rekonstrukce. Radnice hlavního města však nemá ve svém rozpočtu dost peněz, a proto chce na opravu mostu vypsat veřejnou sbírku, která má být jakousi obdobou akce, z jejíhož výtěžku se v 19. století financovala stavba Národního divadla.

Gotický most, který nechal král Karel IV. stavět v roce 1357, je vážně poškozen. Špatný stav Karlova mostu nezavinily jenom tisíce turistů, kteří po tomto mostě denně chodí, ale most dlouhodobě poškozuje i počasí.

Pilíře středověkého mostu nejsou dost odolné proti prosakování vody z Vltavy, vrchní část stavby zase poškodilo špatné odvodnění i silničářská sůl z doby, kdy po mostě ještě jezdily automobily.

Rekonstrukce mostu potrvá několik let a bude rozdělena do více etap. První část rekonstrukce se bude týkat opravy prvních čtyř oblouků mostu, které ještě nejsou nad Vltavou, ale sahají od Malostranské mostecké věže ke schodišti na Kampu.

Projekt na celkovou opravu mostu ještě není hotov, ale jenom první etapa bude stát 128 milionů korun. "Nejsme tak bohatí, abychom mohli vše platit z veřejných prostředků," řekl iniciátor veřejné sbírky, pražský primátor Jan Kasl. Sbírka bude zahájena v září. Město ujistilo, že most se bude opravovat po celou dobu za provozu.

Karlův most: národ sobě podruhé
Rada hlavního města včera schválila zahájení první etapy opravy Karlova mostu. Práce se rozeběhnou od března příštího roku a měly by trvat pouhé tři až čtyři měsíce.

Podle pražského primátora Jana Kasla však bude záležet i na postoji památkářů. Most je zařazen na seznam UNESCO jako jedna z nejvýznamnějších českých historických gotických památek.

O rekonstrukci Karlova mostu se hovoří už dvacet let. Od té doby vypracovali čeští i zahraniční experti 60 znaleckých posudků, jejich závěry ovšem byly rozdílné. První celková oprava mostu za šest století jeho existence proběhla v letech 1965-1978 a stála 50 milionů korun.

Brzy se však objevily kritické hlasy žádající revizi. Počátkem 90. let se začalo mluvit o havarijním stavu památky. Varovný signál přišel před několika lety, když se začalo odtrhávat neogotické schodiště vedoucí na Kampu.

Proto v letech 1992-1994 zpracovala Stavební fakulta ČVUT studii, na jejímž základě objednal magistrát projektovou dokumentaci rekonstrukce. Oprava schodiště v rámci nulté etapy rekonstrukce pak odhalila, že se most uvnitř pohybuje.

"Jestli necháme Karlův most dál se takhle rozpadat, nevyhneme se jednou radikálnímu zásahu. A ten může být takový, že naruší autentický vzhled mostu," varoval rektor ČVUT Jiří Witzany.

Tým odborníků pod jeho vedením loni provedl v rámci grantového projektu průzkumné sondy, aby zjistil, jak na tom most je. Závěr byl jednoznačný: špatně.
Stavební povolení vydaly příslušné úřady už 1. června 1997.

Chyběly však peníze. Letos na jaře proto přišel primátor Jan Kasl s myšlenkou veřejné sbírky. Někteří radní podle něho sice považují tento způsob získávání peněz za nestandardní, záměr však přijali kladně.

Sbírka bude zahájena v září a skončí v polovině roku 2004. Peníze budou shromažďovány na zvláštním bankovním účtu, který město zřídí. Radní jsou přesvědčeni, že by měl opravu platit i stát.

"Věřím, že to bude třízdrojové financování opravy," uvedl Kasl. První etapa prací má stát 128 milionů korun. "Město však nese zásadní tíhu této rekonstrukce. Částku, kterou se podaří vysbírat, se neodvažuji odhadnout, nicméně to projektu výrazně pomůže," sdělil Kasl.

Zatím také není jasné, kolik peněz poskytne na případnou rekonstrukci Česká pojišťovna. Když se totiž nedávno ucházela o První městskou banku, nabídla na rekonstrukci mostu padesát milionů korun.

Ovšem s podmínkou, že Praha prodá banku právě České pojišťovně. V opačném případě pojišťovna přislíbila pouze pět milionů. Martin Švehla, který pojišťovnu zastupuje, včera ubezpečoval, že ústav slib splní.

"Příslib padesáti milionů bude samozřejmě splněn. Zatím je však vydáno jediné stavební povolení na prvou etapu prací. Ty ale tak vysokou částku nevyžadují," uvedl Švehla.

Další vklad váže pojišťovna na vypracování projektu celkové rekonstrukce mostu. Právě první etapa prací bude testem dalšího postupu. V jejím průběhu by se odborníci měli dohodnout na rozsahu oprav zbylých částí mostu.

Rozebere se povrch mostu a stávající konstrukční vrstvy vozovky. Most získá vozovku zcela novou, ze žulových kostek. Odstraní se i železobetonová spřahující deska, která byla do mostu vložena při poslední opravě.

Nahradí ji táhlová soustava situovaná v prostoru mezi mostními pilíři a vrcholem kleneb. Památka získá nový hydroizolační systém včetně ochranné vrstvy z litého asfaltu.

Jednou z hlavních příčin poškození mostu je déšť pronikající do mostovky téměř neexistující hydroizolací. Očistí se také kamenné zdivo a v obvodovém plášti se vymění některé kvádry.

V rámci stavby se dešťová kanalizace nově připojí na stokovou síť a vyjme se nefunkční plynovod. Vznikne také nové veřejné a slavnostní osvětlení.
Přesto se část odborníků stále ptá, zda za voláním po rozsáhlých opravách nejsou především zájmy stavebních firem.

"Vždycky se čas od času objeví názor, že rekonstrukce je nutná, a nejlépe hned teď. Zatím mě o tom žádné materiály nepřesvědčily," tvrdí Zdeněk Lukeš z památkového oddělení Kanceláře prezidenta republiky.

"Maximalistické záměry projektanta nemusí být pro most vždy účelné, navíc i náklady jsou obrovské, a proto by opravy měly být motivovány pouze nezbytnými potřebami. Důraz by měl být na pravidelné údržbě mostu místo generální opravy jednou za třicet let," upozorňuje jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegl.

Strahovský klášter v Praze 6 je vidět v pozadí Karlova mostu. (14. února 2001)

Denně projde Karlovým mostem stovky lidí. (14. února 2001)

Z Alšova nábřeží je vidět Karlův most z Petřínem a chrámem svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v pozadí. (14. února 2001)

Celek Karlova mostu ze Staroměstské věže. (14. února 2001)

Staroměstská věž Karlova mostu s kostelem svatého Salvátora. (14. února 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.