Karlovo náměstí má být plícemi Prahy, rozhodli v anketě čtenáři iDNES.cz

Největší náměstí v České republice, Karlovo v centru Prahy, by nemělo být místem dostaveníček bezdomovců ani dopravním uzlem. Lidé zde chtějí mít zelený ostrov, který by nabídl odpočinek od ruchu Prahy. Vyplývá to z výsledků ankety iDNES.cz, v níž hlasovalo 1 449 lidí.

Čtenáři iDNES.cz vybírali ze sedmi návrhů na revitalizaci Karlova náměstí. Šlo o sedm vítězných počinů ideové soutěže, kterou vyhlásil druhý pražský obvod.

VÝSLEDKY ANKETY NAJDETE ZDE

Výsledky hlasování o nové podobě největšího náměstí v Česku

Méně aut, vzkazují čtenáři

Čtenáři v anketě vyjádřili názor, že Karlovo náměstí nepotřebuje obelisk, vysouvací fontánu nebo skleněnou kašnu. Nejvíc respondenty v anketě zaujal návrh Zelené plíce Prahy od architektů Matěje a Miloše Parmových a Milana Balůska.

Návrh dostal nejlepší známku, dvojku (2,05). Autoři se přímo vyslovili proti automobilové dopravě na Karlově náměstí, tu by "uklidili" do tunelu. Na náměstí by pustili jen městskou hromadnou dopravu.

O pár desetin ve známkování hůř (2,18) skončil návrh od architektů Vladimíra a Kryštofa Štulcových a Jana Vrany, který chtěl z místa udělat prostor pro kulturní a společenské akce.

Dopravu by soustředili v západní části náměstí. Navíc by přibyla kavárna, kiosek a dětské hřiště.

Třetím nejlépe bodujícím návrhem byl u čtenářů opět projekt, který by omezil dopravu. Někdejší dobytčí trh částečně bez aut a opět s trhy ocenili známkou 2,82.

Architekti Martin Klejna, Michal Šmolík, Radek Zykan a Zuzana Kotlářová by automobilovou dopravu odklonili do východní části náměstí. Před Novoměstskou radnicí by se na prostranství u kašny podle architektů mohly pořádat trhy.

Nejhorší známkou čtenáři ohodnotili projekt, který současnou podobu náměstí kritizoval jako "nečitelnou, zoufalou masu jakési neupravené zeleně". Autoři  Michal Procházka, Monika Šmídová, Jana Hejdová, Štěpán Mančík, Jiří Markevič a Vendula Opletalová chtěli na Karlovo náměstí vysázet víc stromů a zajistit, aby se zde setkával pohyb s odpočinkem.

Odborná porota ve skutečnosti posuzovala dvaadvacet návrhů, na vítězi se ale neshodla. Ocenila sedm návrhů, které čtenáři iDNES.cz oznámkovali. "Soutěž měla přinést ideje, nápady. Vítěz této soutěže nebude návrh realizovat," podotkl místostarosta druhého pražského obvodu Václav Vondrášek.

Teď budou následovat kromě veřejné diskuse také jednání s orgány, které k úpravě náměstí mají co říct. "Teprve potom bude vyhlášena soutěž na projektanta," vysvětlil místostarosta.

"Náměstí je kontroverzní v několika směrech. Je otázkou, co chránit památkově, další problém je s dopravou plus sociální problémy," vypočítává Vondrášek. Podle něj je nutné brát v potaz i okolní zástavbu, kterou tvoří nemocnice, ale i živou přírodu.

Navíc potřeby se s časem vyvíjejí. "Nelze se vracet zpátky do života vzdálených let, teď se žije jinak," připomíná Vondrášek v odkazu na některé návrhy, které by třeba z náměstí vyloučily dopravu.

"Musí se skloubit všechna hlediska, aby náměstí sloužilo ke krátkodobé rekreaci, aby to prošlo přes památkáře, musí se brát v úvahu všechno," uzavřel s tím, že se nedá odhadnout, kdy bude soutěž na projekt vyhlášena. Mělo by to ale být během letošního roku.

historie Karlova náměstí

Karlovo náměstí o rozměrech 510 x 130 metrů rámuje z jedné strany Všeobecná fakultní nemocnice a Faustův dům, z protilehlé Novoměstská radnice, protíná ho Ječná ulice s tramvajemi. Prostor existuje už od doby Karla IV., sloužil hlavně jako tržiště. Obchodovalo se tu se surovinami - uhlím, dřevem, ale i rybami a dobytkem. Proto se nazývalo Dobytčí trh. Později bylo dokonce více zastavěné než dnes - blok domů byl i uprostřed, na místě dnešního parku. Na současné podobě náměstí, které vypadá téměř nezměněně od roku 1905, se podíleli architekti Kamil Hilbert a Antonín Wiehl.