Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Karlovo náměstí má být plícemi Prahy, rozhodli v anketě čtenáři iDNES.cz

  16:02aktualizováno  30. března 16:28
Největší náměstí v České republice, Karlovo v centru Prahy, by nemělo být místem dostaveníček bezdomovců ani dopravním uzlem. Lidé zde chtějí mít zelený ostrov, který by nabídl odpočinek od ruchu Prahy. Vyplývá to z výsledků ankety iDNES.cz, v níž hlasovalo 1 449 lidí.

Vítězný návrh na úpravu Karlova náměstí, který od čtenářů dostal nejlepší známku. | foto: archiv MČ Praha 2

Čtenáři iDNES.cz vybírali ze sedmi návrhů na revitalizaci Karlova náměstí. Šlo o sedm vítězných počinů ideové soutěže, kterou vyhlásil druhý pražský obvod.

VÝSLEDKY ANKETY NAJDETE ZDE

Výsledky hlasování o nové podobě největšího náměstí v Česku

Méně aut, vzkazují čtenáři

Úprava Karlova náměstí, návrh č. 15 Čtenáři v anketě vyjádřili názor, že Karlovo náměstí nepotřebuje obelisk, vysouvací fontánu nebo skleněnou kašnu. Nejvíc respondenty v anketě zaujal návrh Zelené plíce Prahy od architektů Matěje a Miloše Parmových a Milana Balůska.

Návrh dostal nejlepší známku, dvojku (2,05). Autoři se přímo vyslovili proti automobilové dopravě na Karlově náměstí, tu by "uklidili" do tunelu. Na náměstí by pustili jen městskou hromadnou dopravu.

Úprava Karlova náměstí, návrh č. 7 O pár desetin ve známkování hůř (2,18) skončil návrh od architektů Vladimíra a Kryštofa Štulcových a Jana Vrany, který chtěl z místa udělat prostor pro kulturní a společenské akce.

Dopravu by soustředili v západní části náměstí. Navíc by přibyla kavárna, kiosek a dětské hřiště.

Úprava Karlova náměstí, návrh č. 19Třetím nejlépe bodujícím návrhem byl u čtenářů opět projekt, který by omezil dopravu. Někdejší dobytčí trh částečně bez aut a opět s trhy ocenili známkou 2,82.

Architekti Martin Klejna, Michal Šmolík, Radek Zykan a Zuzana Kotlářová by automobilovou dopravu odklonili do východní části náměstí. Před Novoměstskou radnicí by se na prostranství u kašny podle architektů mohly pořádat trhy.

Úprava Karlova náměstí, návrh č. 2 Nejhorší známkou čtenáři ohodnotili projekt, který současnou podobu náměstí kritizoval jako "nečitelnou, zoufalou masu jakési neupravené zeleně". Autoři  Michal Procházka, Monika Šmídová, Jana Hejdová, Štěpán Mančík, Jiří Markevič a Vendula Opletalová chtěli na Karlovo náměstí vysázet víc stromů a zajistit, aby se zde setkával pohyb s odpočinkem.

Karlovo náměstí dnes

Odborná porota ve skutečnosti posuzovala dvaadvacet návrhů, na vítězi se ale neshodla. Ocenila sedm návrhů, které čtenáři iDNES.cz oznámkovali. "Soutěž měla přinést ideje, nápady. Vítěz této soutěže nebude návrh realizovat," podotkl místostarosta druhého pražského obvodu Václav Vondrášek.

Teď budou následovat kromě veřejné diskuse také jednání s orgány, které k úpravě náměstí mají co říct. "Teprve potom bude vyhlášena soutěž na projektanta," vysvětlil místostarosta.

"Náměstí je kontroverzní v několika směrech. Je otázkou, co chránit památkově, další problém je s dopravou plus sociální problémy," vypočítává Vondrášek. Podle něj je nutné brát v potaz i okolní zástavbu, kterou tvoří nemocnice, ale i živou přírodu.

Navíc potřeby se s časem vyvíjejí. "Nelze se vracet zpátky do života vzdálených let, teď se žije jinak," připomíná Vondrášek v odkazu na některé návrhy, které by třeba z náměstí vyloučily dopravu.

"Musí se skloubit všechna hlediska, aby náměstí sloužilo ke krátkodobé rekreaci, aby to prošlo přes památkáře, musí se brát v úvahu všechno," uzavřel s tím, že se nedá odhadnout, kdy bude soutěž na projekt vyhlášena. Mělo by to ale být během letošního roku.

historie Karlova náměstí

Dobytčí trh roku 1720Karlovo náměstí o rozměrech 510 x 130 metrů rámuje z jedné strany Všeobecná fakultní nemocnice a Faustův dům, z protilehlé Novoměstská radnice, protíná ho Ječná ulice s tramvajemi. Prostor existuje už od doby Karla IV., sloužil hlavně jako tržiště. Obchodovalo se tu se surovinami - uhlím, dřevem, ale i rybami a dobytkem. Proto se nazývalo Dobytčí trh. Později bylo dokonce více zastavěné než dnes - blok domů byl i uprostřed, na místě dnešního parku. Na současné podobě náměstí, které vypadá téměř nezměněně od roku 1905, se podíleli architekti Kamil Hilbert a Antonín Wiehl.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.