Na mysli měl především Klausem podepsanou církevní novelu, kterou zrušil Ústavní soud a jeho vztah k memorandu, které žádá nápravu (mj. majetkových) vztahů mezi církví a státem a přijetí smlouvy s Vatikánem.
"Tu protiústavní novelu podepsal a to vrhá trošku stín na naše vzájemné vztahy. Jeho odpověď na memorandum také nebyla důstojná prezidenta," uvedl Vlk.
Připomněl, že kromě zamítnuté ústavní stížnosti teď leží na Ústavním soudu ještě jedna. Loni ji vypracovala skupina senátorů, která zpochybnila pasáže zákona o evidenci charit, diakonií a vzdělávacích zařízení.
Tvrdí, že norma porušuje principy obsažené v Listině základních práv a svobod, omezuje právo církví zřizovat své instituce nezávisle na státu a je v rozporu s nálezem Ústavního soudu, který už před dvěma lety podobná ustanovení zrušil. Tato ustanovení byla v předloze, kterou prosadila levice a Klaus podepsal.
Memorandum za nápravu vztahu státu a církví vzniklo už před rokem a jeho autorem je Moravskoslezská křesťanská akademie. Autoři požadují úplnou nápravu vztahů státu a církví.
Klaus na to reagoval mimo jiné obavami, že kategoricky nastolený požadavek fyzického navrácení církevního majetku není řešením. "Pokud bychom šli tímto směrem, pak bychom museli být důslední a provést naprostou odluku církví od státu," napsal ve své odpovědi na memorandum.
K idyle mezi Klausem a církví určitě nepřispěly ani tahanice o správu chrámu sv. Víta. O tom, že ho musí církev "vrátit" Hradu rozhodl minulý měsíc Nejvyšší soud.
Obě instituce se dohadují na společné správě, ale vztahy skřípou. Kardinál si stěžoval, že Hrad vyvíjí na církev tlak, Klaus se proti tomu ohradil - správa Hradu prý postupuje neutrálně a decentně. - více zde
