"Nás překvapuje, že o tom rozhodují bývalí komunisté, kteří soudili v totalitě. To budí rozpaky. Pro církev i tento stát je neudržitelné, aby demokratický stát hájil nesprávnosti, které dělal komunistický režim," řekl v úterý MF DNES Vlk.
Soudce František Ištvánek, který verdikt o katedrále vydal, potvrdil, že byl před rokem 1989 čtyři roky členem komunistické strany.
Nevidí však důvod, proč by měl být kvůli tomu považován za podjatého. Kardinál Vlk odmítl, že by se teď církev se státem mohla dohodnout na společné správě katedrály, což dříve navrhoval. "Nejdřív musí být jasně určen vlastník," říká.
A stejně jako právník Petr Zderčík míní, že církev by se o katedrálu měla soudit klidně dalších čtrnáct let, dokud neuspěje. I kdyby to mělo být až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Kasal: Může to vyřešit nový zákon o Hradu a katedrále
S originálním návrhem řešení sporu o svatovítskou katedrálu přišel místopředseda Sněmovny Jan Kasal z KDU-ČSL. "Stojí za úvahu přijmout nějaký zákon o Pražském hradu a v tom rámci řešit i katedrálu," řekl v úterý.
Politici by se i o katedrále podle něj mohli bavit při jednáních o narovnání mezi státem a církvemi, které už Topolánkova vláda obnovila. Církve tak dostaly novou naději po osmi letech vlád ČSSD, které se s nimi nedohodly. A že se věci mohou změnit, naznačil i sám Topolánek.
"Přestože stavba byla z větší části vytvářena jako světská, je to památka, která by měla patřit církvi," řekl předseda vlády při státní návštěvě Varšavy.
Vlk i několik českých politiků převzali v úterý petici více než jedenáct tisíc věřících, aby se stát majetkově vyrovnal s církvemi a aby parlament potvrdil dříve vyjednanou smlouvu Česka s Vatikánem.
Schválení smlouvy je v koaliční smlouvě a tlačí na něj hlavně lidovci. Pro jsou i zelení, problémy však mohou být v ODS. "U nás k tomu mají někteří lidé výhrady. Nechtějí, aby bylo církevní právo nadřazeno českému," říká místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová z ODS.
Do konce roku může být hotový návrh, jak odškodnit církev. Jsou přitom dvě základní možnosti – vrácení majetku, anebo finanční náhrada.
O té se jednalo už za vlády ČSSD a kardinál Vlk i v úterý řekl, že by právě finanční náhradu upřednostnil. Mohlo by přitom jít až o sto miliard korun.
