Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kardinál se pustil do chlouby Haiti. Voodoo je společenský problém, míní

  21:26aktualizováno  21:26
Haitský kardinál v uplynulých dnech šokoval svou vlast, když se zostra opřel do jednoho z jejích kulturních a náboženských pokladů – voodoo. Podle kardinála se jedná o velký problém pro společnost. Zastánci tradičních rituálů berou jeho slova jako velkou urážku.

Voodoo je podle haitského kardinála přežitkem a hrozbou pro společnost. | foto: Profimedia.cz

Chibly Langlois se v únoru letošního roku stal vůbec prvním římskokatolickým kardinálem z Haiti. Do funkce ho jmenoval papež František. V nové vysoce postavené funkci se jen o několik měsíců později pustil do jednoho ze základních kulturních a náboženských odkazů své vlasti, kterým je voodoo. Podle Langloise je voodoo „velkým sociálním problémem“ pro zoufale chudou zemi. Langlois si myslí, že tento náboženský směr lidem nabízí jen magii a žádné reálné řešení jejich problémů, píše server The Guardian.

„Pokud je člověk dobře vzdělaný a má nějaké jmění, když onemocní, tak půjde k doktorovi a ne ke knězi praktikujícímu voodoo. Když půjde ten stejný člověk před soud hledat spravedlnost, nebude žádat voodoo kněze, aby mu zaručil pomstu. Je to velký problém pro náboženskou obec i celé Haiti,“ myslí si Langlois.

Bondye a lwa

Voodoo uznává jediného boha, kterého nazývá Bondye (z francouzského Bon Dieu „Dobrý Bůh“). Bondye stvořil svět, ale pak své dílo předal do rukou svých sluhů a je nyní vzdálený a nedosažitelný. Ačkoliv tento koncept bývá někdy označován za křesťanský, tak odpovídá mnohým africkým náboženstvím z kterých voodoo vzešlo.  Ústředním bodem voodoo jsou pak duchové zvaní lwa. Nejsou pokládáni za bohy, ale služebníky Boha, vyznavači voodoo jim slouží a na oplátku očekávají že oni budou sloužit jim. Každý vyznavač voodoo má každý své duchy, z nichž jeden je každému jedinci nejbližší. Každý však může vyznávat i mnoho ostatních duchů. Lwa však nelze vzývat libovolně, ale na základě povahy či osudu, jaké duchy vzývat lze zjistit při obřadu nebo ve snu. Jsou vzýváni také duchové pokrevních předků, někteří lwa jsou ostatně zbožštění lidé.

Zdroj: Wikipedia

Asi 80 procent Haiťanů se hlásí k římskokatolické církvi, asi polovina populace však podle průzkumů zároveň praktikuje voodoo. Nikdy však na veřejnosti. „Obřady voodoo jsou vždy prováděny v noci, protože se (lidé) bojí přiznat, že se jich účastní,“ myslí si Langlois

Součást kultury a tichá tolerance

Praktikování voodoo hrálo hlavní roli v kultuře Haiti již v koloniálních dobách. Prvopočátky voodoo se datují k roku 1697. Tehdy Španělé předali nadvládu nad západní Hispaniolou Francii. Ta do země začala převážet otroky z Afriky. Ti pak při vzpourách prchali do místních hor a zakládali malé komunity takzvaných Maroonů, ve kterých se snažili udržet své rodné tradice a víru. V rámci komunit se začala uctívat celá řada afrických božstev. Víru však ovlivňovaly i spirituální obřady indiánů či křesťanská nauka.

Náboženské odtržení sílících skupinek se pochopitelně příliš nelíbilo kolonistům. Otrokáři zakazovali svým otrokům účast na náboženských rituálech. Kdo neposlechl, byl krutě ztrestán nebo jako odstrašující příklad pro ostatní popraven. Útlak ze strany otrokářů vyvrcholil v letech 1751 až 1758 rozsáhlou vzpourou. Ta však byla potlačena. Úspěšně na ni navázal v roce 1971 kněží Dutty Boukman. V srpnu téhož roku se odehrál jeden z historicky nejznámějších voodoo obřadů, po kterém se všichni přítomní zavázali bojovat za nezávislost Haiti.

Vyznavači voodoo však i nadále zůstávali v ústraní, což vyvrcholilo v roce 1934, kdy bylo provozování voodoo rituálů zakázáno zákonem. Vše změnila až novela zákona z roku 1987, která přísné nařízení zmírňovala. V roce 2003 pak bylo voodoo uznáno jako regulérní náboženský směr, který má stejnou váhu, jako například katolicismus, uvádí server BBC.

Při rituálech voodoo se běžně obětují zvířata

Při rituálech voodoo se běžně obětují zvířata

Římskokatolická církev voodoo po mnoho let tiše tolerovala. Nyní však podle Langloise přišel čas na změnu. Haiťané podle něj jednoduše nemohou vyznávat obě náboženství. „Církev nemůže – a ani to nedělá – ignorovat kulturní součásti voodoo jako bubny, rytmus či způsob zpěvu. Nemůžete však vyznávat voodoo a zároveň být katolík. Katolík by měl být čistý katolík, vyznavač voodoo by měl věřit jen ve voodoo,“ myslí si Langlois.

Je to urážka, myslí si zastánci voodoo

Antropolog Richard Morse, jehož matka v minulosti zastávala funkci kněžky voodoo, označil slova Langloise jako urážlivá. „Pokud chceme mluvit o nemocech haitské společnosti, měli bychom začít u otrokářství, do kterého byli katolíci zapojeni opravdu hodně. Nejsem si tedy jistý, co dobrého může vzejít z obviňování obětí,“ prohlásil Morse a dodal, že voodoo se na Haiti zrodilo a je součástí místní kultury, narozdíl od „importovaného katolicismu“.

Pro Jeanguye Sainteuse, zakladatele největšího tanečního souboru na Haiti, je voodoo mnohem smysluplnější vírou, než katolicismus. "Cítím se mnohem více napojen na lwa (duch voodoo), než na cokoli co pociťuji při návštěvě kostela. Voodoo je náboženství stejně jako to katolické. Zcela jistě se nejedná o žádný problém pro Haiti. Pokud ho lidé používají správně a když o něm budeme otevřeně mluvit (...) může z toho vzejít jen dobro," tvrdí Sainteus.

Sainteus si myslí, že voodoo je jen špatně pochopeno. Kardinál a ostatní obyvatelé Haiti podle něj musí vnímat voodoo po svém a ne "s předsudky, protože to je klíčem k budoucnosti Haiti". Sainteus tak naráží na v mnoha případech mylné představy o voodoo, které do společnosti vnesly zejména hororové filmy a literatura.

Podle nich se s voodoo na Haiti pojí černá magie, zombie a propichování panenek. Zombie přitom pochází z původních afrických náboženství a na Haiti je zmiňují jen turisté ze zahraničí. V haitském voodoo se také nepoužívá propichování panenek.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.