Kardinál Carlo Maria Martini posmrtně šokoval svým výrokem o současném stavu

Kardinál Carlo Maria Martini posmrtně šokoval svým výrokem o současném stavu církve

Církev je zaostalá o 200 let, šokoval posmrtně italský kardinál

  • 933
V pátek zesnulý italský kardinál a bývalý milánský arcibiskup Carlo Maria Martini se i po své smrti ostře opřel do současné podoby římskokatolické církve. V rozhovoru, který uveřejnil italský deník Corriere della Sera, ji označil za 200 let zaostalou a unavenou.

Ve svém posledním rozhovoru, který poskytl jinému jezuitskému knězi před necelým měsícem, se svěřil s obavami o stále se zvyšující nedůvěru věřících v církev. "Zestárli jsme, naše kostely jsou velké a prázdné, církevní byrokracie je na vzestupu," uvedl v rozhovoru Martini.

"I přesto, že církev zmírnila svůj radikální přístup k rozvedeným věřícím, bude v budoucnu ztrácet věrnost a oddanost mladé generace," spekuluje Martini.

Cesta z krize je podle Martiniho jednoduchá. "Pomohou jen radikální změny počínající papežem a jeho biskupy," prohlásil Martini a dodal, že k radikálním změnám by církev měly donutit také časté skandály se sexuálním obtěžováním dětí církevními hodnostáři. Rozhovor pak zakončil prohlášením, že "současná podoba církve je 200 let pozadu oproti reálnému vývoji".

Martini mohl být příštím papežem

Martiniho jméno bylo v minulosti několikrát zmíněno při spekulacích o možném nástupci současného papeže Benedikta XVI. Martini se během svého působení ve vysokých církevních kruzích proslavil liberálním postojem k mnohým kontroverzním otázkám.

Ostře se například opřel do přístupu římskokatolické církve k používání kondomů. V prohlášení z roku 2006 uvedl, že "kondomy mohou být v některých situacích menším zlem", než případné problémy spojené s nechtěným těhotenstvím nebo pohlavně přenosnými nemocemi.

Kardinál Martini rezignoval na svou funkci milánského arcibiskupa v roce 2002. Zpět do Itálie se pak vrátil o tři roky později kvůli jeho zhoršující se Parkinsonově nemoci. 31. srpna 2012 pak ve věku 85 let zemřel v jezuitském domě na severu Itálie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video