"A ani se nikdo nesnažil odstranit nebo zmínit žalobu proti Karadžičovi," dodal Bildt.
Někdejší bosenskosrbský prezident Karadžič ve svém prvním vystoupení před haagským soudem ve čtvrtek obvinil Spojené státy, že mu tehdejší hlavní americký vyjednavač Richard Holbrooke v roce 1995 dal slib: pokud se stáhne do ústraní, neskončí před soudem v Haagu. - o Karadžičově vystoupení před ICTY si přečtěte zde
Pak ještě písemně své obvinění rozšířil o Madeleine Albrightovou, tehdejší ministryni zahraničí, která mu prý doporučila, ať "jde z cesty, do Ruska, Řecka či Srbska, a otevře si soukromou kliniku".
Není to jen slovíčkaření – na Západě tato obvinění sice nikdo nebere příliš vážně, Washington je kategoricky popírá, ale Srbsko i další země zasáhla nová vlna spekulací na toto téma. A bezpečnostní experti nevylučují, že tato vlna může být dobře připravenou dezinformační kampaní, která má Karadžičovi – alespoň symbolicky – pomoci.
Bělehradský list Blic, jenž jako první přinesl snímky zatčeného Karadžiče, dokonce prohlásil s odvoláním na vysoce postavené zdroje, že uprchlík dlouho unikal díky pomoci a podpoře CIA, avšak Američany rozzlobilo, když v roce 2000 zjistili, že dál zasahuje do politiky.
Stejně tak na zpravodajských serverech naleznete prohlášení Muhameda Sačirbeje, bývalého bosenského ministra zahraničí, podle nějž dohoda mezi Karadžičem a Holbrookem opravdu existovala. Při bližším "ohledání" té zprávy je třeba si všimnout, že vyšla v Íránu a že Sačirbej, tehdy vážený politik, má být v USA souzen za údajné zneužívání bosenských financí.
Zkrátka, jsou to všechno spekulace hodně přitažené za vlasy. Padnou však na úrodnou půdu: mnozí Srbové jsou přesvědčeni, že Karadžič, stejně jako oni, se stal obětí "americké agrese", a tyto spekulace je v tom utvrzují.
Dohady se objevily už tenkrát
Ale položme otázku z druhé strany: je možné, že tehdy USA Karadžičovi něco opravdu slíbily? Jisté je, že dohady o zákulisní dohodě existovaly již tehdy, v polovině devadesátých let.
Podle znalců Balkánu je možné, že slova na způsob "jděte z cesty a my si vás teď nebudeme všímat" mohla padnout. Žádný americký diplomat by si ovšem netroufl byť polooficiálně slíbit někomu jako Karadžič beztrestnost. A Karadžič by i tehdy musel vědět, že takovýto slib by neměl valnou cenu.
Nedá se však vyloučit, že v prvních letech po dosažení křehkého míru Západ i OSN opravdu nechaly Karadžiče být. Panovaly totiž obavy, že snaha lapit ho by skončila krvavou bitvou, která by destabilizovala situaci. A tak byl dopaden až nyní, sám, v linkovém autobusu na předměstí Bělehradu. - přečtěte si V Srbsku byl zatčen Radovan Karadžič
