Jedna z hlavních postav jugoslávské války z devadesátých let dvacátého století je mimo jiné viněna z podílu na masakru ve Srebrenici, dlouhodobého ostřelování Sarajeva, věznění pracovníků OSN a původně i právě genocidy v dalších bosenských městech.
Karadžič všechna obvinění popírá a tvrdí, že o většině z hrozných činů ani nevěděl. Celkem proti němu bylo vzneseno jedenáct obvinění. Nedávno požádal o zproštění ve všech bodech obžaloby.
V případě zvěrstev, jichž se srbské jednotky dopouštěly v bosenských městech, byl obvinění skutečně zproštěn, informovala agentura AP.
Podle soudců Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se žalobcům nepodařilo shromáždit dostatek důkazů pro obžalobu z genocidy v bodě týkajícím se událostí, jež se v bosenských městech děly na začátku války z let 1992 až 1995.
Srbské jednotky tam tehdy vraždily ve velkém, vyháněly a pronásledovaly místní muslimy (nyní Bosňáci) a Chorvaty.
Karadžič se ale bude muset před soudem zodpovídat ze druhého obvinění z genocidy. Srebrenici, kde srbské jednotky v červenci 1995 povraždily na osm tisíc muslimských mužů, má totiž stále v seznamu obvinění. Jak připomíná ČTK, šlo o nejhorší masakr, jaký byl v Evropě spáchán od skončení druhé světové války.
