Podle Karadžičova právníka Petera Robinsona žádost obsahuje prohlášení, články a telegramy americké vlády, které by měly být dostatečným důkazem slíbené imunity. A tedy i příčinou zastavení stíhání Karadžiče. Právníci bývalého prezidenta doufají alespoň v důkazní slyšení, které by prý potvrdilo existenci dohody.
Holbrooke prý Karadžičovi v roce 1996 navrhl beztrestnost, pokud se stáhne z politického života. Někdejší americký vyjednavač ale opakovaně existenci dohody popřel a Karadžičovo tvrzení označil za "další lež nejhoršího člověka v Evropě". Nová studie americké Purdue University však dokazuje, že USA beztrestnost Karadžičovi opravdu slíbily. - o studii Karadžičovy beztrestnosti si přečtěte zde
Soud: Ani dohoda by beztrestnost nezajistila
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) už dřív oznámil, že i kdyby taková dohoda existovala, beztrestnost by Karadžičovi nezaručovala. Stávající obžaloba má celkem jedenáct bodů včetně genocidy, podílu na genocidě, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
Tím nejhorším, co Karadžič podle Haagu spáchal, je masakr osmi tisíc civilistů ze Srebrenice v červenci 1995 a také 43 měsíců trvající obléhání a ostřelování bosenského hlavního města Sarajeva.
Karadžičovi, který stál v době bosenské války v letech 1992-1995 v čele tamních Srbů, hrozí doživotní vězení. Což je nejvyšší trest, jaký může ICTY vynést.
Bývalého bosenskosrbského předáka dopadla srbská policie loni v červenci v Bělehradě po třinácti letech života s falešnou identitou.
Před tribunálem Karadžič poprvé stanul ještě týž měsíc. Od té doby stál před soudci už několikrát. Mimo jiné aby si vyslechl znění nové žaloby, kterou proti němu prokurátoři z Haagu vypracovali. - o nové žalobě proti Karadžičovi si přečtěte zde
