Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kapky deště ničily civilizace

  13:24aktualizováno  13:24
Nejrůznější vzkvétající civilizace náhle zmizely jako by je odvál vítr. Nyní se ukazuje, že to možná nebyl vítr, ale déšť. Píše to zpravodajský server ABC News, který se odvolává na studii zveřejněnou v časopise Science. Ta tvrdí, že počasí hrálo v životě našich předků větší roli, než se dosud předpokládalo.

Odborníci, kteří se zabývají tím, proč civilizace skončily, říkají, že důležitou úlohu v úpadku společností, které byly načas na vrcholu lidské civilizace, hrálo sucho.

I když může být tvrzení, že déšť nebo jeho nedostatek způsobil zánik některé kultury, považováno za zjednodušené, protože zde účinkovaly i další faktory, je náhlé zmizení civilizace Mayů, rozpad indiánského kmene Anasazi nebo konec několika kultur Blízkého východu varováním.

Katastrofu způsobily sluneční paprsky
Objevy jsou podle odborníků významné i tím, že přicházejí v době, kdy se klima planety kvůli působení člověka výrazně mění. Geologové z americké Floridské univerzity tvrdí, že zánik vyspělé společnosti by mohlo způsobit i nepatrné zvýšení slunečního záření.

Slunce mohlo být i příčinou zániku starověkých civilizací. Tým Davida Hodella našel důkazy, že Maye postihlo v době, kdy jejich lultura začala upadat, někdy kolem roku 750, dlouhodobé sucho, které trvalo 150 let. Vědci své tvrzení založili na vzorcích usazených na dně jezera Chichancanab. To leží na severu mexického poloostrova Yucatán.

Badatelé zkoumali usazeniny v jezeře
Další vzorky dokumentují, že se v jezeře ukládal po 2600 let sádrovec. Když méně prší, odpařuje se více vody a vrstva sádrovce je silnější. Podle badatelů byla oblast postihována suchem každých 208 let. To se nápadně podobá dvousetleté oscilaci sluneční aktivity. K té dochází každých 206 let.

Maye, kteří budovali ve střední Americe obrovská města s kamennými chrámy a uměleckými díly, zřejmě zdecimovalo větší množství sluneční energie dopadající na zem. Protože ale předpokládaná jedna desetina procenta, podle většiny klimatických modelů nestačí k vyvolání sucha, muselo se stát ještě něco, co zkázu podpořilo. Jaký mechanismus to byl, se dosud neví.

Sucho přineslo zkázu zemědělství
Sucho ale například zničilo zemědělské zdroje životně důležité pro městskou populaci, kterou někteří odborníci odhadují na dva miliony lidí. Počasí však nebylo jediným důvodem, který přispěl k rozkladu mayské říše.

Odborníci strávili desítky let snahou o rozluštění mayského písma. Historie, která se z něj vynořuje, není zcela lichotivá. Písmo vypráví o místních vládcích, kteří vedli války proti dalším městům, o mučení, mrzačení a lidských obětech.

Podobně jako Mayové také Anasaziové stavěli obrovské budovy s tisícem místností, jež opustili kolem roku 1300 po katastrofálním suchu trvajícím od roku 1276 do roku 1299. Tyto konstrukčně dokonalé stavby a další pomníky budovali dělníci. Jejich nespokojenost způsobila nepokoje a nedostatek srážek vše ještě zhoršoval.

Změny přijdou náhle a překvapí
Vědci varují, že postupná změna globálního klimatu může přinést překvapivé události. Podle Donalda Kennedyho, bývalého rektora Stanfordské univerzity a současného šéfredaktora časopisu Science, nemůžeme očekávat postupné, pomalé oteplování na základě změn globálního klimatu. To se mění například kvůli skleníkovému efektu, k němuž dochází kvůli spalovaní fosilních paliv. Mnoho změn podle Kennedyho přijde náhle.

El Niňo ničí Ameriku i Afriku
"Možná není moudré zakládat naše ekonomické projekce na předpokladu, že budoucnost pravděpodobně přinese pomalé a plynulé zvyšování průměrné globální teploty," tvrdí. Příklad toho, nakolik je lidstvo ve vztahu k měnícím se klimatickým podmínkách zranitelné, je efekt El Niňo. Tento jev je způsobován oteplováním mořských vod v jihozápadním Pacifiku.

I přesto ale El Niňo v minulých letech způsobil záplavy v Severní Americe a citelný nedostatek dešťových srážek v Africe. Úroda se proto na mnoha místech snížila o deset procent. "Myslím, že naše společnost by se měla nyní zabývat myšlenkou, že náhlý posun v klimatickém režimu je velice pravděpodobným důsledkem oteplování, které nyní zažíváme," dodal Kennedy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánští policisté hlídkují poblíž místa, kde zastřelili muže, který na sobě...
Policie zastřelila u Barcelony muže, který měl na sobě sebevražedný pás

Španělská policie západně od Barcelony zastřelila muže, který měl na sobě sebevražedný pás. Místní média tvrdí, že šlo o Maročana Younese Abouyaaqouba, který v...  celý článek

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.