Byl to zřejmě jediný soukromý objekt v západních Čechách, u kterého už v 70. a 80. letech minulého století mohly bezpečně přistávat vrtulníky.
Kdo nezná cestu, vilu s obrovskou zahradou by hledal hodně těžko. Z jedné strany je chráněná zalesněným kopcem, z druhé strany údolí je vidět jen červená střecha. Vše je zakryté hradbami stromů.
Kolem zahrady oplocené hustým plaňkovým plotem vede jen šotolinová cesta. Přes hradbu není do zahrady téměř vidět, obydlenou část navíc skrývají vzrostlé a husté keře.
Zloději rozkradli, co se dalo
Zloději si ale cestu k luxusnímu stavení našli hodně rychle. Z policejních záznamů vyplývá, že od roku 1992 do roku 1997 vyjížděli policisté vyšetřovat krádeže ve vile dvaadvacetkrát. Škody rostly do desetitisíců korun.
"Pachatele jsme vypátrali v pěti případech. Zloději ukradli, co se dalo. Zmizely například knihy, obrazy, palubkové dveře, mísa na toaletě, vytrhávali i obklady ze zdí," popsala mluvčí rokycanské policie Jana Tomková.
Zpočátku lupiči nacházeli i suvenýry ze zahraničních cest nebo dary od soudružských návštěv ze spřátelených zemí.
V seznamech ukradených věcí je i preparovaný krokodýl, opičí hlava vyřezaná z kokosového ořechu, různá keramika, ale i věci, které se daly ještě používat nebo výhodně zpeněžit.
Například kuchyňské vybavení, elektropřístroje nebo gramofonové desky. Posledním majitelem samoty byla Kapkova dcera.
Noví majitelé netušili, co kupují
"Vybrali jsme si stavení kvůli krásnému místu. Když jsme se o něj začali zajímat, vůbec jsme netušili, kdo ho předtím vlastnil. To jsme se dozvídali postupně. Historie domu byla při rozhodování asi jediné mínus," vzpomínal nový majitel Josef Arenštein.
Mezi největší vymoženosti v domě patřil výtah na dřevo ze suterénu rovnou ke krbu v prvním patře. Výtah zloději rozkradli, u krbu zůstala jen polovina dvířek.
Spíž o rozměrech menšího obývacího pokoje byla vykachličkovaná, kuriozní byla i kotelna. Ta byla v podzemí a bylo v ní tak málo místa, že i pohrabáče k prohrabávání topeniště byly skládací.
Pokoj pro hosty měl dům až zcela pod střechou a z větší části je ještě dnes obložen palubkami. "Zloději se dostali i sem, část obložení vytrhali. Ale šlo jim to hodně špatně, proto ho zde většina zůstala," popsal příbuzný současných majitelů.
"Nikde nebyly žádné zlaté kliky, žádný mramor, jak si mohl někdo myslet. Dům jsme objevili v únoru a než jsme jednání o koupi dotáhli do konce, ještě hromada věcí z něj zmizela," dodal současný vlastník.
Kapek si užíval také bazén a sklípek
Neporušená zůstala po nájezdech zlodějů snad jen střecha. Před domem je u příjezdové cesty vybetonovaný bazén obložený kachličkami. Mráz se ale dostal i pod ně a některé už odpadly. Sklípek je vybudovaný u skály, na láhve s vínem jsou připravené otvory ve zdech.
O kus dál je pod svahem několik hospodářských budov. Střechy nad nimi jsou vetšinou rozebrané a rozkradené, některé byly zateplené polysterenem. Části bílé hmoty ještě vykukují pod stropy. V jedné z místností snad byla sauna, další asi sloužila jako odchovna menších zvířat. Zbylo v ní ještě několik dílů s pletivem a pítka.
Právě v komplexu těchto budov noví majitelé našli prázdnou láhev, ve které byl vzkaz od zedníků. V srpnu 1974 tu zřejmě něco opravovali, protože si v dopise stěžovali, co na stavbě bylo při opravách práce.
Seník za domem, kde se Antonín Kapek pokusil v lednu 1990 poprvé zabít, už neexistuje. Podle pamětníků jej poničil požár a pak byl stržen.
I po čtrnácti letech lidé vzpomínají, jak to vypadalo, když bývalý vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze Antonín Kapek byl na chalupě u Svinné. "Měl bílou cortinu. Pamatuji si, jak s ní jezdil do místního družstva a vozil si prkénka k ohoblování," vzpomněl si starší muž z nedalekých Hlohovic, pod které Svinná i bývalý Kapkův dům na samotě patří.
Místní na Kapka vzpomínají v dobrém
Podle místních byl Kapek členem mysliveckého sdružení v Kladrubech a ve stejné obci údajně měl ustájeného i koně, kterého jako vysoký stranický funkcionář dostal darem.
Do hospody prý moc nechodil, snad proto, aby ho lidé neobtěžovali. Ale když za ním někdo přišel na samotu s žádostí o radu nebo pomoc, podle pamětníků prý nikoho nevyhodil. Dva lidé nezávisle na sobě potvrdili, že v době pořadníků, kdy se čekalo na všechno, dokázal sehnat nedostupné věci.
"Byl tu nová tělocvična, ale chybělo v ní vybavení. Chlapi dlouho přemýšleli, co s tím. Nebyly žíněnky, lavičky, švédské bedny, nic. Pak se za ním někdo odhodlal jít. To bylo před víkendem. On někomu zavolal a hned v pondělí už jelo auto do Liberce pro sportovní vybavení," vzpomněli si na příhodu dva lidé z okolních vesnic.
Jméno ale říct odmítli. Po vesničkách v okolí Svinné se říká, že lidé, kteří pro Kapka tenkrát pracovali, měli na svoji dobu hodně vysoký plat. Ale podmínkou prý bylo absolutní mlčenlivost o tom, co se na samotě dělo. Kdo promluvil, ten prý okamžitě skončil.
Když Kapek přišel po listopadu 1989 o funkci pražského stranického tajemníka, přestěhoval se na samotu do Svinné. V roce 1990 se tu dvakrát pokusil zabít. Poprvé čtvrtého ledna. V seníku se postřelil z revolveru, který dostal v roce 1972 darem od tehdejšího ministra vnitra Jaromíra Junga k padesátinám. Seník zapálil.
U dveří nechal kazetu se čtyřicetiminutovým záznamem, ve kterém vysvětloval důvody sebevraždy. Tehdy přežil. Třiadvacátého května 1990 s životem skoncoval. Oběsil se na půdě hospodářské budovy. Bylo mu necelých 68 let. Mrtvého objevili příbuzní, kteří s ním byli na chalupě.
 V komplexu hospodářských budov našli noví majitelé prázdnou láhev, ve které byl vzkaz od zedníků ze srpna 1974. Stěžují si v něm, co na stavbě bylo práce. (22. září 2004) |
 K bývalému Kapkově domu patří také několik hospodářských budov. (22. září 2004) |
 Před domem je u příjezdové cesty vybetonovaný bazén obložený kachličkami. (22. září 2004) |
 Zdevastované a vyrabované venkovské sídlo Antonína Kapka u Svinné na Rokycansku. (22. září 2004) |
 Z policejních záznamů vyplývá, že od roku 1992 do roku 1997 byla vila dvaadvacetkrát vykradena. Zloději ukradli, co se dalo. Vytrhávali i obklady ze zdí. (22. září 2004) |
 Vila bývalého vysokého komunistického politika Antonína Kapka byla zřejmě jediným soukromým objektem v západních Čechách, u kterého už v 70. a 80. letech minulého století mohly bezpečně přistávat vrtulníky. (22. září 2004) |
