Kandidáti prezidenta Miloše Zemana na ústavní soudce dostali podporu v senátních výborech a mají blízko ke zvolení. Podpořit je za týden zřejmě dorazí i Zeman osobně. Bude to již jeho druhá cesta do Senátu.

Kandidáti prezidenta Miloše Zemana na ústavní soudce dostali podporu v senátních výborech a mají blízko ke zvolení. Podpořit je za týden zřejmě dorazí i Zeman osobně. Bude to již jeho druhá cesta do Senátu. | foto: Petr Topič, MAFRA

Zemanovi kandidáti na ústavní soudce mají zelenou. Dva odmítli školné

  • 80
Prezident Miloš Zeman uspěje v Senátu se svými kandidáty do Ústavního soudu, který se nepodařilo doplnit jeho předchůdci Václavu Klausovi. Čtveřice Zemanových kandidátů uspěla i v klíčovém ústavně-právním výboru Senátu. Dva z nich se přitom postavili proti školnému na vysokých školách, což od nich chtěl slyšet sociální demokrat Jiří Dienstbier.

O ústavních soudcích bude Senát hlasovat na své dubnové schůzi a Zeman je chce přijít osobně podpořit. Kancléř Vratislav Mynář řekl, že se hledá prostor v Zemanově programu. Bude to už jeho druhá cesta do Senátu po zvolení v přímé volbě.

Uvítám, když nebude vysoké školství zpoplatněno, řekla Tomková

Milada Tomková, soudkyně Nejvyššího správního soudu

Proti školnému na veřejných vysokých školách se při čtvrtečním "grilování" v Senátu vymezili Milada Tomková a Jaroslav Fenyk, dva ze čtyř kandidátů prezidenta Miloše Zemana na ústavní soudce. "Já osobně bych viděla tu možnost, že nebude vysoké školství zpoplatněno, jako vítanou," řekla Tomková při jednání ústavně-právního výboru Senátu

Na školné se kandidátů ptal senátor Jiří Dienstbier z ČSSD. O možnosti zavedení školného na veřejných vysokých školách dlouhodobě uvažují pravicové politické strany, ale v tomto volebním období ho již zavést nestihnou. Školné na VŠ kategoricky odmítají opoziční levicové strany.

Hlasovalo se tajně, Sládeček prošel jenom těsně

Senátoři v ústavně-právním výboru hlasovali o kandidátech tajně. Podporu dostali všichni čtyři kandidáti, i když Sládeček jen velmi těsně. Přítomno bylo 7 členů výboru. Tomková dostala 7 hlasů, Filip a Fenyk 6 hlasů a Sládeček 4. Rozhodující ale stejně bude až výsledek hlasování celého Senátu.

"Zavedení školného znamená pro studenty sociální problém," řekl Fenyk. Z některých studentů by se podle něj mohli stát i bezdomovci. "Chcete-li mít kvalitní vzdělání, musíte mít kvalitní učitele. Zavedení školného v Rakousku v tomto směru nic nezměnilo," prohlásil Fenyk.

Zdrženlivěji se vyjádřil další z kandidátů na ústavního soudce Jan Filip. "Spíš se k tomu snažím stavět realisticky," řekl senátorům Filip. Poukázal přitom na přesné znění Listiny základních práv a svobod, která ve svém článku 33, odstavci 2 říká: "Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách."

Čtvrtým Zemanovým kandidátem je expert na správní právo z olomoucké univerzity Vladimír Sládeček. "To je dosti zapeklitá otázka. Rozhodnutí je politického charakteru. Ústavní soud by měl zachovávat sebeomezení v politických otázkách," řekl Sládeček. "Nejsem schopen říci ano nebo ne," odmítl se vyjádřit k tomu, zda by školné na VŠ podpořil či nikoli.

Kandidát na nového ústavního soudce Vladimír Sládeček před jednáním ústavně-právního výboru Senátu, který posuzoval čtyři kandidáty prezidenta Miloše Zemana do Ústavního soudu.

Už ve středu jednomyslně nominaci všech čtyř doporučil senátní výbor pro vzdělání a lidská práva. (více zde) Senát jako celek rozhodne o Zemanových kandidátech příští týden ve čtvrtek. Ve hře je možnost, že je přijde osobně podpořit i prezident. Kancléř Vratislav Mynář potvrdil, že na Hradě hledají časový prostor, aby Zeman mohl dorazit do Senátu

Dienstbier se kandidátů ptal i na poplatky ve zdravotnictví

Senátor Jiří Dienstbier, který po nezdaru v prezidentské volbě přišel i o post místopředsedy sociální demokracie, se rozhodl kandidátů na ústavní soudce ptát i na to, jaký je jejich postoj k poplatkům ve zdravotnictví a rozdělení zdravotní péče na standard a nadstandard.

Vyjádření Tomkové byto takové, jaké se muselo sociálnímu demokratovi líbit. Tomková sice nejprve upozornila, že Ústavní soud již o stížnosti na poplatky ve zdravotnictví rozhodoval a nezrušil je. Pak ale řekla něco podstatnějšího. "Mohou být skupiny obyvatelstva, které mohly být fatálně zasaženy. Ztotožňuji se s některými disentními stanovisky," přihlásila se Tomkové k menšinovému stanovisku části Ústavního soudu k poplatkům. Kritičtí k poplatkům byli i Fenyk a Sládeček. "Registrační poplatky jsou problematická věc," řekl Sládeček.

Naproti tomu další z kandidátů Filip tak vstřícný k postoji ČSSD nebyl. "Mohu si myslet cokoli, je tu závazné rozhodnutí Ústavního soudu. Nemohu nerespektovat, že Ústavní soud nějak rozhodl," řekl Filip.

Senátorka Eliška Wagnerová, která byla zvolena jako nestraník s podporou Strany zelených, se Filipa ptala na možnou snahu o posilování prezidentských pravomocí s odvoláním na jeho mandát z přímé volby. "Nepochybně se může odvolávat na to, že byl zvolen v přímé volbě. Z hlediska pravomocí se nezměnilo nic. Pokud jsme schopni definovat, co tyto kompetence od A do Z znamenají," odvětil senátorce Filip.

Jeho nominaci osobně při jednání výboru podpořil ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS. "Já bych chtěl poděkovat panu prezidentovi za tuto nominaci," prohlásil ministr.

Fenyk čelil otázce na případ s odpíračem vojenské služby

U bývalého vojenského prokurátora, později například i náměstka nejvyšší státní zástupkyně Jaroslava Fenyka, zabrousili senátoři více do minulosti.

Jaroslav Fenyk

Dostal od Wagnerové otázku na případ, kdy byl ještě za minulého režimu u toho, když byl odsouzen odpírač základní vojenské služby Vladan Kočí, který argumentoval svým svědomím. "Měl jsem smůlu na ten případ. Kolega byl v pracovní neschopnosti. Navrhoval jsem trest na dolní hranici, dostal patnáct měsíců," řekl Fenyk výboru.

Ministr Blažek Fenyka podpořil. "Poslouchal jsem obsah vašich slov a osobně musím říci, že jsem - vidíme se poprvé v životě - pozitivně překvapen," řekl Fenykovi ministr s tím, že na něj jako na předlistopadového vojenského prokurátora nahlížel podezřívavě.

Sám Fenyk se snažil poukázat na jiný případ. Na to, že odešel z Nejvyššího státního zastupitelství kvůli tomu, že nesouhlasil s postupem tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce z Unie svobody, který rozhodl, že se do své vlasti může vrátit katarský princ, který byl v Česku obviněn kvůli zneužívání nezletilých dívek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video