Někteří význační ekonomové na konferenci hovořili o možných výhodách pro kandidátské země, plynoucí z brzkého přijetí eura za národní měnu. K euroizaci by podle nich mohlo dojít i před jejich vstupem do samotné EU. Evropská centrální banka i představitelé Evropské unie se ale takové variantě zuřivě brání a trvají na tom, že všichni budoucí členové monetární unie musí po vstupu do EU splnit dané podmínky, kterými je dvouleté členství v Evropském měnovém systému (ERM2) a naplnění Maastrichtských kritérií. To by znamenalo, že nejlépe připravené země by mohly přijmout euro nejdříve v letech 2006-7.
Víceguvernér Bundesbanky Juergen Stark zdůraznil, že by se celý proces vstupu budoucích členských zemí EU do monetární unie neměl uspěchat. Podle něj musí tyto země nejprve podstoupit proces nominální a reálné konvergence. ERM2 podle něj představuje užitečný nástroj a ne pouze čekárnu na vstup do elitního klubu. Kandidáty ještě čeká náročná restrukturalizace finančních sektorů, které jsou i přes to, že prošly významnými změnami, stále nedostatečně rozvinuté. Stark nakonec připomněl důležitost právního rámce, který musí zajistit nezávislost centrálních bank v kandidátských zemích. Jako krok špatným směrem uvedl příklad nového českého zákona o ČNB.
Proti tomuto tvrzení vystoupil guvernér ČNB Zdeněk Tůma a prohlásil, že po zrušení některých sporných ustanovení Ústavním soudem je nový zákon plně v souladu s legislativou EU. Guvernér Tůma pak vyjádřil pochybnosti o roli ERM2 jako nástroje pro dosažení stability a konvergence. Česká ekonomika by podle něj neměla mít potíže v měnovém systému po vstupu do EU vydržet, ale jako prioritu si chce centrální banka i nadále zachovat cílování inflace.
1. listopadu 2001 10:21
